Není ráno, jako ráno.
Není modrá jako modrá.
Odstín blankytně modré, který byl na obloze ten den, byl jedinečný.
Navíc k tomu kontrastně hrály i bílé, šedé a tmavě modré mraky. Prostě nádhera.
I taková krátká chvíle - kdy si člověk vaří v práci vodu na kávu a při tom vidí a vnímá to,
co se za okny děje - se může proměnit v čirou radost
a nabít člověka na delší dobu.
I minuta, dvě se dokáže vepsat na dlouhou dobu do paměti.
Každodenní i třeba chvilková radost má obrovský význam.
Nejen v těchto dnech, ale především v těchto dnech.
Ať už si ji vychutnáte sami nebo se o ni podělíte s druhými.
Radost se ještě zvýší.
Již druhý týden nejezdím MHD. Jezdím do práce povětšinou autem s mužem.
Výjimečně jdu pěšky domů. Jako nedávno.
Je pravdou, že při té cestě jsem si připadala jako bych se vrátila o čtyřicet let zpátky.
Číslovku jsem si nespletla.
To co jsem viděla se totiž podobalo obrazům,
které vídávám na dávných fotografiích či pohlednicích Jihlavy.
Město téměř bez lidí. Město bez aut.
A vidíte. Člověk si myslel, že hlava na hlavě, parkoviště plná aut jsou prostě samozřejmostí,
s kterou nic nenaděláme.
Nic se s tím prostě nedá dělat. Taková je doba!
A pak se "to" stane... nemožné se stane realitou.
Stejně tak, nestěžoval si v nedávné době svět napříč městy, státy, světadíly že je všude kupa turistů, že města nemohou dýchat,
že je toho jednoduše moc, k nežití?!
Benátky, Amsterdam, Barcelona, Dubrovník...
Že se s tím musí něco udělat, musí se to "nějak" omezit?!
Přání se stalo realitou až z toho mrazí...
Ve spodní části jihlavského Masarykova náměstí jsou dvě velká parkoviště,
která jsou běžně celý den, den co den, plná aut. Najít volné místo je o velkém štěstí.
A v těchto dnech? Jsou zcela prázdná...
Opět situace našeho "poprvé".
A na závěr fotka pro odlehčení, která mi vykouzlila úsměv na tváři - veveruška v jedné z výloh.
Mám k nim v poslední době nějak hodně blízko...
V sobotu má být krásně. Využijte toho a utečte do přírody. Pomůže. Vyčistí hlavu. Nabije.
Prima víkend
Katka
Katko, hezké postřehy. Já se dneska nabíjela na chalupě - kousek od vás (do Jihlavy to máme nějakých 30 km) a když jsme projížděli přes Řeženčice, vzpomněla jsem si na tebe (tušíš proč?)
OdpovědětVymazatA veverka na konec je roztomilá - zvlášť pro mne :D
Krásný zbytek víkendu i tobě
Stání, muselo tam být krásně. Přiznám se, že Řeženčice mi nic neříkají .o) Napověz...
VymazatS veverkou to je zcela pochopitelné :o) To je tvé téměř totemové zvíře.
Prima dny
K.
Před časem jsem tady u tebe zahlédla fotku z nějakého výletu. Byla mi povědomá, hlavně rybník na ní, tak jsem se ptala odkud je. Ty jsi nevěděla, prý jste jen tak někam jeli, zastavili a šli se projít. Ale tvůj manžel si vzpomněl, že to bylo kousek za vesničkou Řeženčice. Takže bingo, nepletla jsem se - ten rybník z tvé fotky je od nás asi 4 km a vídám ho každou cestu z chalupy :).
VymazatJo, jo, máš pravdu. Vesnička mi vypadla z hlavy, ale ty fotky se mi hned vybavily před očima a dohledala jsem.
Vymazathttp://vzemizaduhou.blogspot.com/2018/01/den-doslova-za-odmenu-druha-pule.html
Jen mě děsí, že už to jsou dva roky.
Máte tam božsky!
Měj se prima.
K.
Katko, díky za tvé myšlenky, postřehy. Svět se změnil, to je prostě fakt.
OdpovědětVymazatPřeji hezkou neděli, Helena
Helenko, změnil se tak, jak by člověk nikdy neřekl, že se změnit může...
VymazatPrima týden
K.
Katko, období klidu a rozjímání nás zastihlo nečekaně. Snad ho většina z nás využije smysluplně. Hodně zdraví a radosti z každého dne! Zuzka
OdpovědětVymazatJodie, jsou věci, na které člověk nikdy není připraven. Je ale na nás samých, jak se s tím porovnáme. Jaký úhel pohledu zvolíme.
VymazatHodně zdraví i k vám domů.
K.