čtvrtek 16. července 2015

100. příspěvek... přemýšlivý...

"Nejšťastnější je ten,
kdo má nejméně žádostí."
B u d d h a
 
"Dělej dobro
a dobro se ti vrátí."
B u d d h a
 
 
"Je jen jedna doba, kdy je podstatné růst.
Ta doba je teď."
B u d d h a
 
"Budete-li se snažit porozumět celému vesmíru,
nepochopíte vůbec nic.
Jestliže se pokusíte porozumět sobě,
pochopíte celý vesmír."
B u d d h a 
 
 
"Vše co jsme,
je výsledkem našich myšlenek."
B u d d h a
 
„Manželství je přístřešek,
do něhož při každé bouři trochu zateče.“
B u d d h a


 "Láska je odvaha,
která se nebojí ničeho na světě."
B u d d h a 
 
"Pomocí energie, bdělosti, sebekontroly a sebeovládání
si moudrý člověk vytvoří ostrov,
který ani povodeň nedokáže smést."
B u d d h a
 
 
"Ať byl včerejšek jakkoli komplikovaný,
můžeš dnes, hned teď, začít znovu."
B u d d h a

Krásné dny
Katka
 

středa 15. července 2015

Levandulové věnečky...

 ...tři levandulové poklady.
  
 
Odpoledne jsem si překrásně vonící levandulky natrhala.
 
 
 
  
 
Večer, když už nebylo takové teplo,
tak jsem si sedla k venkovnímu dřevěnému stolu,
nalila si s manželem něco dobrého,
zapálila svíčku a započala tento levandulový rituál.

  
 
 
Teplá letní, voňavá, zpívající noc. 
Kouzelné.
To vše je v těch věnečcích schováno.
Ručně vyráběné, tvořené věci by mohly mluvit, vyprávět...
Těch příběhů...
 
* * * * *
Jeden věneček bude mít čestné místo v obývacím pokoji.
Druhý věneček bude mít čestné místo na vstupních dveřích.
Třetí věneček daruji sestřičce.
Ta mu čestné místo najde také. O to nemám vůbec strach.
 
Krásný večer
Katka
 

Luxusní dovolená...

Jeden týden dovolené trávím, tři roky zpět, odpočinkem.
Podle mého gusta.
V práci místo mě zůstala na stole cedulka.
Prostá, výstižná, všeříkající.


Měla jsem jednoduchý, nenáročný plán.
Pro mě jednoduchý plán.
 
DOPŘÁT VOLNO TĚLU I DUŠI.
 
 Vyjet na venkov.
Číst, číst, číst.
Psát, psát, psát.
Každé ráno se vyspat do růžova.
Snídat v posteli.
Procházet se v ranní rose.
Nechat se nabíjet sluníčkem.
Užívat si vůní růží, levandule.
 
 

Užívat si větru ve vlasech a zvuků okolního života.
Poslouchat kuňkání žab, cvrkot cvrčků, kukání kukaček.
Slyšet ticho, ticho, ticho.
Pozorovat noční oblohu plnou zářících hvězd.
Plout oblohou. Snít. Vzpomínat.
Pouštět z bublifuku bubliny do oblak.

 
Chodit boskatá v trávě.
Ležet v houpací síti. Jen tak. 
 
 
Poslouchat překrásná nová CD od skupiny Kryštof a Tomáše Kluse.
Pít víno třeba již v dopoledních hodinách.
 
 
Uvít si věneček z levandule.
Být zase o trošku blíž sama sobě, přírodě, životu.
 
 
Být mimo dosah internetu.
 
* * * * *
 
Vše šlo podle plánu. Splněno do puntíku.
Počasí bylo objednáno, vyšlo FANTASTICKY.
Knihy přečteny - dvě.
Uvité levandulové věnečky - tři.
Pár sklenek vína.
Kdo by to počítal?!
Třešňový koláč navíc, jako za dob mého dětství.
Meloun na kostičky s griotkou...

Bože já se měla BÁJEČNĚ!
 
Myslíte si, že jsem byla sama?
Ne, ne, ne, i když taky by to nebylo špatný :o)
Byly tam se mnou čtyři děti a jedna báječná babička.
 
* * * * *
 
Vidíte, že luxus neznamená jen jedno.
Luxus může mít mnoho podob.
 
Vychutnat ho může KAŽDÝ!

Krásný den
Katka

 

úterý 14. července 2015

Večerní vycházka...

Miluji energii krásného letního večera.
Pokud se spojí i s krásnou přírodou - Vysočinou -
přírodou mého dětství a dospívání,
tak není nic víc již zapotřebí.
 
 
Jen čerpat a kochat se.

 
Hra světla a stínu.
Měkké světlo zapadajícího slunce, vůně a zvuky přírody...

 
Vydejte se se mnou a čtyřmi dětmi,
pro tento večer pojmenováni Kraťasáci
na kouzelnou večerní vycházku...

 
 * * * * *
 
 
* * * * *
 
 
 Vše na web přenést nejde.
Vlastní pocity, vzpomínky, emoce...
které má člověk s mnohými místy spojené.
 

To samé platí i o kukání kukačky někde v dáli,
kvákání žab až uši zaléhají,
dětský smích, když se kutálejí z kopce dolů...
 

* * * * *

 
Prostě nádhera...
 


























 


* * * * *


Užívejte léta
Katka
 
 

pátek 10. července 2015

Plameny ohýnků...

K létu neodmyslitelně patří ohýnek.
Grilování, opékání buřtů, chleba…
 
Je to čas nejen jídla a libých vůní,
ale také čas setkávání.
 
Takových setkávání, která nám dělají radost.
Čas bytí pospolu, čas vyprávění,
smíchu, vzpomínání.
Čas, který obohacuje všechny.
  
 
Když je pak všechno již ugrilováno,
tak k ohýnku nastupují děti se svými klacíky a větvičkami,
experimentátorsky opékají ředkvičky, okurku,
vrtají se v uhlících a při tom jim září očka…
 
Já mám radost s nimi a současně jsem ve stádiu čekání.
Čekání na svou příležitost.
 
Jakmile děti po dlooouhé době skončí,
nastupuji na scénu já.
 
Stejně natěšená jako oni,
stejně nadšená jako za dob,
kdy jsem byla také dítětem.
 
Tentokráte jsem si, po vzoru dětí, nasbírala šišky.
Děti pár, já plný pytlík.
Jsem přeci dospělá!
 
 
 
Když do ohýnku nasypete šišky,
před očima se vám začnou dít zázraky.
Plameny si s nimi pohrávají, je to koncert.
 
 
Když napíšu, že jsem svým nadšením k ohni přilákala i ostatní dospělé a
stáli jsme nad grilem jak dvanáct měsíčků o ohně,
tak nebudu ani trochu přehánět.
 
 
VNITŘNÍ DÍTĚ je v každém z nás.
Je jen na nás do jaké míry
ho necháme vyjít napovrch,
do jaké míry ho milujeme,
do jaké míry se z něj těšíme.
 
Já a moje vnitřní dítě jsme jedno…
 
Krásný den
Katka
 
 
 

Teď v létě - "Pražská zima"

Když jsme za dob studií dostali úkol (psal se rok 1997), připravit si referát
 na téma „Veliké Ženy naší společnosti“,
hned jsem věděla, o kom budu psát.
O ženě, které jsem si velmi vážila.
A je tomu tak i v současnosti.
  
Madeleine  ALBRIGHTOVÁ
  
Před nějakým časem vydala knihu
„Pražská zima“.
 
 
K její četbě jsem se sice nedostala, ale dostala se ke mně jinou formou.
Formou mluveného slova.
  
Impulsem pro její napsání bylo dramatické odhalení jejího židovského původu v únoru 1997, kdy čerstvě nastoupila v úřadu ministryně zahraničí.
Najde se zde nejen její osobní příběh a příběh rodiny Korbelových, ale také originální pohled na obecně známé kapitoly našich dějin – od dob Masaryka až po dobu komunismu.
 
 
Překrásně napsáno.
Dozvěděla jsem se velice mnoho.
O národech, zemích, vládách, jednotlivcích.
O době minulé, o době současné.
Osvětlilo se mi plno souvislostí.
Někoho si teď vážím víc, někoho míň.
Byly to těžké, nelehké doby,
Kdy jedno rozhodnutí ovlivnilo všechno, všechny, na desítky let…
Mnohdy bylo otázkou života a smrti.
 
Vzhledem k tomu, že na CD se jedná pouze o vybrané pasáže,
tak vím, že knihu si v knihovně vypůjčím a přečtu zbytek.
Stojí bezesporu za to.
 
Přestaňme si stěžovat.
Buďme vděčni za dobu, ve které žijeme.
Za to co máme…
  
Krásný den
Katka
 

Pouštějte bubliny do oblak... jen tak...

Kdy jste naposledy pouštěli bubliny do oblak?
Jen tak.
 
 
Jen tak jste si vzali bublifuk a foukali a foukali?
Je to povznášející.
 

Proč je každá bublina vždy kulatá?
Proč je každá jinak velká?
Proč je každá jinak barevná?
Některá je překrásně duhová, některá je víc do fialova,
 jiná do tyrkysova, jiná do zlato-žluta?
 

Proč se některé předvádějí,
některé hned ulítnou do oblak a letí a letí,
některé hned prasknou?

Každá bublina je zázrak.
Duhový zázrak,
který JÁ ze Země ZA DUHOU,
dokážu velmi dobře ocenit.
Zračí se v nich celý svět.
I já i vy.
  
Tak šup, šup,
půjčit si od dětí bublifuk, koupit si vlastní,
vyjít ven, do přírody, do parku a pustit se do toho!
Pouštět bubliny do oblak.
JEN TAK.
 
 
A pokud vám to přijde „divné“, nedospělé, nehodící se…
zapomeňte na to!
ZKUSTE TO I TAK,
Možná pochopíte, otevřou se vám oči…
 
Krásný bublinový den
Katka  

Konec školního roku...

Děti, učitelé i rodiče ho mají rádi.
Začínají dva měsíce volna.
Času, kdy si člověk může oddechnout, zvolnit, odpočnout.
Nabrat síly do další etapy.
Je to ale i doba bilancování, poděkování.
Byty paních učitelek se na chvíli znění v květinářství.
My jsme letos zvolili, jak pro paní učitelky, tak pro paní družinářku,
 nekvětinovou variantu poděkování.
 
 
Něco pro potěchu TĚLA, DUŠE I DUCHA…
 
 
Kytička letošní levandule,
malinová studentská pečeť,
přírodní malinový sprchový gel,
přírodní malinové mýdlo,
záložka do knihy s mandalkou.
 
 
 
Přejeme všem překrásné prázdniny!
Katka  
 
 PS: Dech beroucí mandaly s jedinečným popisem
pocházejí od velké šikulky Lucky Vrané.
Viděla jsem je na živo. Pár jich mám doma a můžu vřele doporučit!
Snoubí se zde umění, krása, cit, něha, nadšení, 
duše, pochopení, pokora a láska.
Nádhera!
Samolepky, brože… více na:
Lucko, děkuji za setkání…
 

středa 1. července 2015

Výjimečný Člověk...

Dnes mám zapálenou svíčku.
Není to jen tak, jako tomu často bývá.
Je to kvůli člověku, který již mezi námi není.
Kvůli člověku, kterého jsem osobně neznala...
A i přes to k němu chovám neskutečnou vděčnost, úctu, lásku,
nesmírně moc si ho vážím.
Za to co udělal,
za jeho ohromnou sílu a chuť nezištně pomoci
a současně za jeho skromnost.
 
Dnes z našeho světa odešel veliký muž,
v tom nejčistším slova smyslu.
Muž, který projevil neskutečnou  statečnost a prokázal obrovitánský projev lidskosti, lásky, člověčenství...
 
*  Sir Nicholas WINTON  *
(1909-2015)
 
Jeden člověk a dokáže změnit tak neskutečně moc...


 
Skromné "JEN" nabylo NEVÍDANÝCH rozměrů...
 
 *
 
Ráno, když jsem vykoukla z okna, zaujaly mě mraky na obloze.
Byly jiné než obyčejně.
Takové slavnostní.
Jakou dobu jsem jen stála a dívala se.
 
 
A světe div se, teď je večer a je to zcela to samé.
Nedivím se... vím...
 
 

Mávám vzhůru k oblakům s tichými myšlenkami...
 
Děkujeme.
Nezapomeneme.
 
K.