úterý 31. ledna 2017

K zamyšlení...


"Mír začíná úsměvem."
Matka Tereza

"Hlasitá slova padají halasně do nicoty.
Správné slovo vyslovené potichu osvítí svět."
"Mahábhárata"


"Strachuj se méně, doufej vícejez méně, žvýkej více,
stěžuj si méně, dýchej více, mluv méně, řekni více,
miluj více a všechny dobré věci budou tvé."
Švédské rčení

"Lidé míjejí štěstí. Ne že by jej nikdy nenašli,
ale nezastaví se, aby si ho užili.
William Feather


"Štěstí života je tvořeno chvilkovými střípky, drobnými, brzy zapomenutými polibky,
úsměvy, laskavými pohledy a komplimenty od srdce."
Samuel Taylor Coleridge


"Jednoduchost, jasnost, srozumitelnost:
to jsou vlastnosti, které dodávají našim životům sílu, barvitost a radost."
Richard Halloway 


 "Tajemství budoucnosti tkví v přítomnosti.
Pokud si všímáte přítomnosti, můžete ji vylepšit.
Ale pokud vylepšíte přítomnost, bude lepší i to, co přijde...
Každý den nese sám v sobě věčnost."
Paulo Coelho - "Alchymista"


Krásné dny
Katka ♥

pondělí 30. ledna 2017

Maluje celá rodina

Před třemi lety jsme v létě byli na Hračkobraní v Kamenici nad Lipou. Jedná se o moc hezkou akci pro děti plnou i hezkých tvořivých dílniček. My jsme si koupili i něco na tvoření domů. 
Keramické obrázky na vymalování. 
Každý z nás si vybral svůj vlastní. Jaký se nám osobně líbil.
Na zimu, na jeden ze zimních víkendových dnů. Kdy bude venku nevlídno a my, celá rodina, budeme sedět doma v teploučku u kuchyňského stolu a společně tvořit.
Utekla ale jedna zima. Druhá. A keramické obrázky, ačkoli na mě tu a tam volaly, stále ležely ve skříni.
První krok k realizaci naplánovaného jsem podnikla už na podzim, s předstihem. Koupila jsem akrylové barvy, které jsou k tomu zapotřebí.
V pátek jsem oznámila možný plán na sobotu a jak jsem očekávala, rodina byla nadšena. 


 Každý měl svůj obrázek, štětec, paletu na míchání barev - což byla hotová alchymie.
Chytlo to všechny. 
Bylo to moc povedené.


Zuzka měla andílka, Tomík auťák.


Manžel tajemný ostrov a já strom poznání.


Spadl ze mě jeden malý kamínek, v podobě splnění dlouhou dobu odkládaného. Hezký pocit.


M.j. XII. ročník Hračkobraní proběhne letos v Kamenici nad Lipou od 12.-16. července 2017.
Zaznamenejte si do kalendářů a můžete s dětmi, vnoučátky vyrazit.

Krásné dny
Katka ♥

středa 25. ledna 2017

Ani osoby nepoznáváme náhodou...

Osoby, které nám vstupují do života, nepoznáváme náhodou. 
Je pro to vždy důvod.
Jsou buď naší lekcí nebo darem.
Jak s obojím naložíme, záleží na nás.

Někteří lidé vstoupí do našich životů, aby nás zkoušeli
někteří, aby nás využili
jiní, aby nás něco naučili
a někteří nechají rozeznít a rozsvítit to nejlepší v nás.


Lidé jsou tím, čím jsou. Nikoho nemůžeme nutit k tomu, aby byl takový, jakého bychom ho chtěli mít my.
Jednoduše akceptujme, že někteří lidé do našeho života přijdou a rychle z něj zase zmizí... 
jiní tu zase zůstanou napořád. 
Zanechají v našem srdci stopu a my již nikdy nebudeme tím, kým jsme byli.

*

Vybavovali jste si při čtení tváře lidí, o kterých byla řeč?
Ukončete myšlenku u těch, kteří vám rozsvítili svět, životy. U těch, které máte rádi.

Nestálo by za to jim zavolat, sejít se s nimi? Ne pak. Teď. Hned.
Nechte rozeznít a rozsvítit to nejlepší ve vás...

*

Při psaní článku jsem si nenáhodně spontánně vzpomněla na knihu, kterou vám vřele mohu doporučit. 
Četla jsem ji před delší dobou, víckrát. Moc se mi líbila.

Kay Pollak 
"Žádná setkání nejsou náhodná"

Krásné dny
Katka ♥

úterý 24. ledna 2017

Terapie splínu

Letošní zima je díky bílým peřinám sněhu, slunci a modré obloze hned veselejší, zářivější, pozitivnější.
Splíny a blbá nálada vlivem počasí tedy letos nehrozí... 
... leda..., že bychom si je dělali sami.
I na to jsme někdy odborníci, přeborníci... Není-liž pravda?!
Každý z nás.
Ale. Hlavu vzhůru.
Mám báječný lék zavánějící trošku rozverností. Jak jinak ale bojovat proti takovému soupeři?! 
Tak tedy:
Vyběhnout ven, lehnout si na záda do sněhu. Culit se na svět. Zamávat rukama, nohama a udělat si andílka!


 Myslím si, že by to mohlo zabrat.
A pokud ne, což značí, že jste tvrdší oříšci, tak mám taky něco.

Udělat to samé, ale lehnout si do sněhu naopak - obličejem do sněhu! A mávat rukama, nohama, zubit se na svět. To by vás mohlo už snad probrat :o)


Klidně se můžete o své pocity při andělské terapii sněhem podělit :o)
A o fotky andílků taky.
Tvoření zahání stesky víc, než cokoli jiného. A tvorba může mít nespočet podob.


Někomu bude stačit jeden anděl, někdo jich holt udělá víc :o)
Kdo by to počítal!

Vyfocené andílky vytvořili mí ANDĚLÉ ♥
Jen tak. Z čisté radosti.


Krásné dny
Katka ♥

neděle 22. ledna 2017

Pod bílou peřinou...

... se ocitla zem. 
Po delší době, na delší dobu čítající již tři týdny. 
Další přibudou. Je božsky.


Když všude leží sníh, tak je vše tak nějak hezčí.
Není vše jen v ponurých barvách odstínů šedé, hnědé a černé. Jak to v zimě v posledních letech bývá.


Vše je bílé, čisté, oslnivé, zářící, nabíjející.
Slunce svítí o sto šest a modrá obloha dotváří krásné dny.




Vydala jsem se na vycházku, sluníčko mě vytáhlo. Kdyby nebyla tuhá zima, nemrzlo a všude neležel sníh, tak bych řekla, že je jaro. Ptáčci zpívali, co jim síly stačily.


Cesta, kterou chodívám ale překvapivě nebyla vyšlapaná. Tak jsem se vydala tou, která tam prostě byla. Přes pole. Kol dokola byl sníh. Lesknoucí se, zářící. Jak zem posetá diamanty. Miliony zářících diamantů.
Chvíli jsem tam jen tak stála a nechala tu čistotu na sebe působit. Sluníčko mě hřálo do tváře a já se usmívala. Jen tak.


Pokud ty diamanty ale vezmete do ruky, tak zmizí, roztají.
To ale neznamená, že neexistují.
A tak to platí se vším. 
Jsou krásné chvíle, které si naplno užíváme. Za chvíli skončí. Netrvají věčně. Nemohou. To ale neznamená, že nebyly skvělé.
A tyto vzpomínky nám paradoxně mohou pomoci ve chmurných dnech.
Jen si rozpomenout... na osoby, zážitky, smích, teplo u srdce, vůně, blaho...


"Každý okamžik roku je krásný,
obrázek, který jste předtím neviděli a který potom už nikdy neuvidíte."
Ralph Waldo Emerson


Užívejte zimu plnými doušky.


Krásné dny
Katka ♥

čtvrtek 19. ledna 2017

Nenáhodné náhody

Na náhody již notnou dobu nevěřím. Už k tomu nemám důvod. 
Nejdříve, když jsem si to v knihách četla, tak jsem k tomu přistupovala trochu skepticky. Jak, neexistují?! 
Jakmile se ale otevřete jiné možnosti, než té s kterou celý život žijete a kterou považujete za "normální", "správnou", tak se začnou dít divy... a polehounku vám začne život a svět ukazovat, jak věci fungují. Dnes a denně. Na drobnostech i velkých věcech.
Nic není náhoda.
Vše má svůj smysl. Důvod. Význam. Řád.
A pokud pochopíme, ohromně se nám zjednoduší svět a žije se nám šťastněji.

Před dvěma/třemi lety jsem si koupila karty 
ORÁKULUM VIZÍ
od Cira Marchettiho


Karty, které promlouvají samy za sebe. 
Překrásnými až realistickými obrázky, plnými barev, života a tajemství.
Vedle SYMBOLONU (autoři Petr Orban, Ingrid Zinnel a Thea Weller) patří k mým nejpoužívanějším.

Když mi dorazily domů, sedla jsem si večer k lampičce a vyndala je z krabičky jako svátost.
Jednu kartu po druhé jsem brala do ruky a prohlížela si ji a všímala si i sebemenších detailů na ní. 
Voněly novotou a tajemnem. Zářily.
Karty byly trošku při zlatém okraji slepené, takže jsem je musela rozlepovat. 
Dvě karty u sebe držely ale velmi pevně.
Když jsem je dostala od sebe, rozzářily se mi oči, zrychlil tep.
Byly tam dvě karty stejné.
Pokud věříte na náhody, tak to byla jasná náhoda. To se přeci stává.
Ne ale pro mě.
Moje nejoblíbenější číslo od dětství je 7 a 11. Provázejí mě celým životem...
... m.j. dětem jsme s manželem zvolili určitá jména. Syn má svátek 7. a dcera 11. ... což jsme zjistili až dávno poté, co byla jména dána...

Tato karta, která byla v balíčku dvakrát, byla číslem 11


Jak na vás působí? Čím vás osloví?

To, co mě na kartě okamžitě upoutalo byla
... DUHA... jak "náhodné" :o)
... krása, umění - hudba, divadlo... to miluji
... klid a harmonie... o to se snažím
... jing a jang... soulad
... láska... celoživotní krédo.

Duše se mi rozezněla a roztančila.
Otevřela jsem knihu a tam se dočetla význam karty.
Harmonie - rovnováha - soulad s ostatními. 


Loni jsem si koupila stolní kalendář. Měl dvě totožné titulní strany.
Aby nastala rovnováha, tak u nástěnného kalendáře zase chyběla stránka s únorem :o)

Když jdu na zastávku, přijíždí zrovna autobus, kterým se dostanu přímo domů. Co na tom, že jede třeba jeden za hodinu. Když potřebuji, aniž bych se starala o to, kolik je hodin, je tam...

Když mi ujede, za chvíli se "dozvím" proč... potkám člověka, kterého jsem již dlouho chtěla potkat nebo si vzpomenu, že jsem zapomněla něco velmi důležitého obstarat a jdu to napravit...

Vcházím do obchodu a ve chvíli, kdy se mi rozestupují dveře mě napadne, dnes bychom si mohli koupit kytičku na jídelní stůl... nemají zrovna mé oblíbené a ještě k tomu se slevou?...

...

Krásné dny
Katka ♥

pondělí 16. ledna 2017

"Dalajlamova kočka"

Myslím si, že se mnou budete souhlasit, že jedno z nejsvízelnějších okamžiků v roli matky je, 
když jsou děti nemocné. 
Teď máme za sebou pár probdělých dnů a nocí, které se zdály být nekonečné. Kdy nebylo o co stát. 
Už je ale naštěstí líp. 
Nenáhodně se ke mně právě v této době dostala kniha, která mi byla  milým pohlazením, povzbuzením, oporou. 

"Dalajlamova kočka"
David MICHIE


Nemusíte se bát. Nemusíte být ani milovníky koček, ani buddhisté. Stejně si vás kniha získá. Jako mě.
Jedná se o pohlazení duše. Jak obsahem, tak psaným stylem.


Jedná se o krásně mile napsaný, laskavý příběh, velmi čtivý, kde nechybějí  humorné situace a kde se, pokud čtenář chce, dozví mnohem víc, než by čekal.
Ku prospěchu svému i ostatních.


"Smyslem buddhismu není lidi obracet na víru, ale poskytnout jim prostředky k tomu, aby mohli být šťastnější. Tedy aby z nich byli šťastnější katolíci, šťastnější ateisté nebo šťastnější buddhisté."

"Nejlepším způsobem, jak sám získat štěstí, je, rozdávat ho ostatním."

"Mít bdělou mysl znamená pozorně vnímat přítomný okamžik, svobodně a bez posuzování. Nezaobírat se myšlenkami na minulost ani na budoucnost, nepoddávat se snění."

"Dva hlavní zdroje štěstí spočívají v následujícím: první je přání rozdávat štěstí druhým, což buddhisté nazývají láskou, a druhé je přání pomáhat druhým, aby se osvobodili od nespokojenosti a utrpení, což nazýváme soucitem.
Do středu našich myšlenek nestavíme sebe, ale druhé. Čím více se zaměřujeme na to, aby ostatním bylo dobře, tím je nám samotným lépe."

"Když čelíme svým problémům, máme stejnou volbu. Neříkali jsme si o ně, nestojíme o ně, ale když už jsou tu, záleží na tom, jak se k nim postavíme. Budeme-li moudří, mohou největší problémy vést k těm největším prozřením."


"Z myšlenky se stává slovo, ze slova skutek, ze skutků se stává zvyk a zvyk utváří charakter. Proto bdi nad svými myšlenkami a nad cestami, kudy se ubírají, nech je vyrůstat z lásky, jež se rodí ze zájmu o druhé... 
Tak jako stín nerozlučně provází tělo, i my se ubíráme tam, kam nás vedou naše myšlenky."

"Soucit dělá zázraky."

"Dlouhodobý návyk nelze změnit okamžitě. Ale postupně se to bude lepšit a vy uvidíte, jaké to má výhody."

"Když si přiznáme, že máme problém, mnohem snáz ho můžeme vyřešit."

"Strach - instinkt, který mnoha lidem nedovolí udělat to, co by je osvobodilo, přestože hluboko uvnitř vědí, co to je. Jsme jako ptáček v kleci, kterému otevřeli dvířka. Máme svobodu rozletět se a hledat naplnění, ale strach nás nutí vymýšlet si nejrůznější důvody, proč to nejde."

"Když se pro něco rozhodnete, okolnosti se často poskládají ve váš prospěch. Není to ovšem pokaždé zřejmé, neuděje se to hned a někdy to probíhá způsobem, jaký byste rozhodně nečekali."

"Někdy nad námi náš instinkt nebo určité negativní naprogramování dočasně získá převahu. Později pak velmi litujeme toho, co jsme udělali. To ale není žádný důvod pro to, abychom se vzdali. Jde o to, poučit se ze svých chyb a jít dál."

Kniha byla z knihovny, vypůjčená. Patří ale mezi ty knihy, které nejde doma nemít. 
"Dalajlámovu kočku" a její následující dva díly jsem si včera objednala.
Radostně čekám na balíček...

Krásné dny
Katka ♥

neděle 8. ledna 2017

Jít za hlasem svého srdce...

Knihy zbožňuji, kupuji si je relativně často. Nadšeně. 
Málokdy ale impulzivně. 
Buď mám na knihu z různých důvodů zálusk a po čase si ji koupím nebo mě v knihovně nějaká kniha tak zaujme, že si jí následně rozšířím svou knihovnu (to bývá nejčastější cesta, kterou se ke knihám dostávám).
Ale...
ne vše musí mít vždy pevný řád...
A i o tom je život.


Před Vánoci jsem byla v knihkupectví. U této knížky, autora, o kterém jsem nikdy neslyšela, mě na první pohled velmi silně oslovil přebal knihy. Barvou, tvary, grafickým zpracováním, tiskem, vyzařováním... 
Takto bych si přála, aby jednou vypadala i má kniha...

Vzala jsem knihu do ruky, přejela po lesknoucím se motýlkovi a květinách. A věděla své.
Přečetla si název knihy. A věděla své.
Přečetla si na zadní straně anotaci knihy. A věděla své.
Když jsem ji nesla k pokladně, věděla jsem své. 
Nezmýlila jsem se.


Knihu jsem přečetla během dvou dnů, jedním dechem, se zatajeným dechem.
Ještě teď ve mně doznívá.
Krásný příběh, překrásně napsaný. Překvapivý, dojemný.
O lásce, o strachu, o víře, o spojení, o naději, o umění naslouchat, o slepotě vidoucích, o jasnozřivosti nevidoucích... o skutečném životě.

Je to jedna z těch knih, u kterých se dozvíte "víc". Jste nuceni přemýšlet. 

Nejednou jsem si vzpomněla na Malého prince.



"Skutečná podstata věcí zůstává očím skrytá. Naše smysly nás rády svádějí z cesty, a oči nás klamou nejvíc. Lákají nás, abychom se na ně spoléhali až příliš. Věříme, že vidíme svět kolem sebe, ale ve skutečnosti vnímáme jen povrch. Musíme se naučit pronikat ke skutečné přirozenosti věcí, k jejich podstatě, a oči jsou v tom spíš překážkou, než aby nám pomáhaly. Rozptylují nás. Velmi rádi se dáváme oslňovat. Člověk, který se příliš spoléhá na zrak, zanedbává své ostatní smysly. Mluvíme o jiném orgánu v našem nitru, pro který nemáme jméno. Říkejme mu kompas našeho srdce."
*
"Strach oslepuje a ohlušuje. A stejně tak závist a podezírání. Existuje jen jediná síla mocnější než strach. Láska."
*
"Představivost není omezena ničím než hranicemi, které si stanovíme sami."
*
"Existují rány, které čas nezahojí, ale můžeme je zmenšit natolik, že s nimi dokážeme žít."
*
Krásné dny
Katka ♥

pátek 6. ledna 2017

Labradorit

Dle zvěrokruhu je mi, beránkovi, z drahých kamenů připisován diamant, rubín, zelený granát, fluorit, ametyst, křemen, hematit. Nic proti nim.  
Poslední čtyři vlastním. Prvním třem se rozhodně nebráním :o)


To ale nemění nic na tom, že mým osobním kamenem, který si mě získal na první pohled, na první setkání, na první dotek, je právě zmíněný LABRADORIT.
Pro mě osobně kámen kamenů.


Labradorit je druh sodnovápenatého živce plagioklasu. Bývá šedobílý nebo modrošedý se silnou modrozelenou měnou barev, tzv.irizací, která připomíná barvoměnu na pavích perech. Ta mě získala.
Byl objeven v 18. století v Kanadě na ostrově Sv. Pavla při pobřeží poloostrova Labradoru, podle kterého byl i nazván. 
Hlavním zdrojem labradoritu je v současné době Madagaskar.


Labradorit je primárně připisován znamení kozoroha, rybám a vodnářům.
Ale stejně jako v jiných oblastech života bychom se měli řídit na prvním místě intuicí. Tím, co nám napoví srdce.
Obojí nás navede, vede, ukáže nám, co je pro nás správné.


Labradorit je vysoce mystický a ochranný kámen. Vnáší světlo do života, je kamenem esoterického vědění. Zasvěcuje do tajemných mystérií, podporuje rozvoj intuice, přináší nové myšlenky. Odstraňuje negativní energie útočící na auru, potlačuje strach, nejistotu, zbytky starých zklamání (i z minulých životů). Posiluje víru v sama sebe, uklidňuje příliš aktivní mysl, rozbíjí iluze a proniká ke kořenů myšlení. Vyvolává potlačované vzpomínky na minulost, přináší sílu, vytrvalost. Je kamenem proměny a pomáhá nám v době velkých změn.


Focen je stále jeden a tentýž kus. Ať se na něj podíváte z jakékoli strany, z jakéhokoli úhlu, vždy je jiný, úchvatný. Duhový? Z pavích per?
Jako by bylo něco uvnitř, co září navenek, jako by v něm byl ukryt jiný svět.
I tato mystičnost mě k němu bezpochyby vedla.


Před pár lety jsem si koupila stříbrný přívěšek s tímto kamenem. 
Tíhnu k němu nejvíce ze všech šperků. Nedivím se.


Kámen na fotografii jsme si pořídili u stánku s drahými kameny, v den, kdy se na začátku adventu slavnostně rozsvěcel vánoční stromeček na náměstí. 
Byl vybrán celou rodinou, při zpívání mé oblíbené písně "Pěkná, pěkná, pěkná" od Janka Ledeckého, který měl zrovna na náměstí vánoční koncert... zcela nenáhodně...
... i toto je součástí příběhu tohoto kamene...


Krásný den tří králů
KMB
Katka ♥

čtvrtek 5. ledna 2017

Pravá tuhá zima...

... zasáhla již celou zemi.
Někdo se raduje, někdo bručí, někdo nadává, někomu je to jedno... co člověk to názor.



Zima a sníh se nedotýká ale jen nás - lidí. 
Zvířátka se pokoušejí sehnat, co se dá, aby přežila.


Mezi svátky, když jsem nakoukla na terasu, znehybněla jsem.
Vedle jeřabin seděl hladový, tlusťoučký, roztomilý kosák. Jak říká moje kamarádka Jája, Nebojsa :o)
Přece ho nevyplaším, když si zrovna pochutnává na mé podzimní dekoraci.
Měl z toho takovou radost, že mi po..... i polici. Ale co, ať baští, kluk jeden :o)


Vše je pomíjivé... mění svůj účel, ztrácí a zároveň získává nový význam.
Věčný koloběh života.


Krátký obrazový návrat v čase...
... do času sběru jeřabin.


Ale honem zase zpět do reality dnešních dnů, zimně zimních.
Nasadit bundu, čepici, rukavice, sněhule a hurá ven... aspoň na chvíli.


Krásné dny 
Katka ♥