středa 30. listopadu 2016

Tip na sobotu - Jihlavský Flerjarmark


Pokud v sobotu zavítáte do Jihlavy či nevíte kam vyrazit a nemáte to daleko,
zvu vás na Jihlavský Flerjarmark.
Dům kultury bude plný ručně s láskou vyrobených věcí. 
Od šitých věcí - dekorací, kabelek, hraček, přes keramiku, šperky, fimo výrobky, vitráže, hračky... vše, co si jen dovedete představit.
Co kus, to originál.
Letos se poprvé se svými poklady zúčastním i já. Těším se. 
Třeba se i potkáme :o)

Krásné dny
Katka ♥

úterý 29. listopadu 2016

Giving Tuesday...

K životu, šťastnému spokojenému životu je zapotřebí rovnováha.
Ve všech oblastech života.
Ta byla v pátek a o víkendu zásadně narušena. 
Jsem ráda, díky vašim reakcím, že jsem to tak neviděla jenom já.
Když jsem si před chvílí přečetla jednu ze zpráv, musela jsem se v této souvislosti pousmát
S vědomím, jak věci báječně fungují. Srdce radostí i poposkočilo. 
Přichází jakési vyvážení a jsem za to velmi ráda.


Tak jako po noci přichází den, 
na zataženém nebi vyjde zase slunce, 
Slunce se na obloze střídá s Měsícem,
po špatném období přijde zase dobré,
po smutku zase smích...
... tak po černém pátku přichází DAROVACÍ ÚTERÝ.

Nechme se klidně i strhnout.
Za sebe říkám jednoznačně ANO.

A můžeme to klidně aplikovat i na osoby kolem nás.  Ty, kteří utvářejí naše životy.
Udělejme jim (nejen) dnes radost. Rosviťte jim  a tím i sobě svět.

Krásný den
Katka ♥

sobota 26. listopadu 2016

Black friday...


Že vám k tomu nadpisu nesedí obrázek?!
Někde se asi stala chyba.
Je zde více možných vysvětlení.
Buď jste se zbláznili vy (což si netroufám ani v nejmenším naznačit),
nebo jsem se zbláznila já (což nedokážu soudně posoudit, chápejte)
nebo se zbláznili jiní...
... což mi v daném stavu věcí připadá jako zcela logické vysvětlení.

Ačkoli já se na televizi nedívám, chvílemi u nás doma běží.
To, co se z ní v sekci reklam ozývá od pátku, to je již neúnosné.
Zeleného mimozemského panáčka nemohu už ani vidět, ani slyšet. 
To, jak mu někdy odpovídám na jeho povely, by se mu asi nelíbilo. Po pravdě, mě se taky nelíbí, co pořád vypouští z úst. Můj slovník rozhodně v té chvíli nevychází ze spisovné češtiny. Ta některá má slova nezná. Chápu.

Black friday, který je černý nejen v pátek, ale i  v sobotu a v neděli?!
Chce člověka strhnout k šílenství a panice. Koupit hned, teď, cokoli. A víc a víc a víc.
Bacha, aby to nedej bože nevyprodali! Mamon, konzum.

Panika = sociálně psychologický jev, který se dá charakterizovat spontánním nekorigovaným chováním lidí, u kterých došlo k porušení duševní rovnováhy

Mít víc a víc a víc? 
Pachtit se a dychtit po neustálém vnějším lesku a mámivém třpytu? 
Nechat se obtěžovat neustálým doslova psychickým tlakem, který na nás media a reklamy vyvíjí?
 Neustálý tlak ke konzumnímu způsobu života? 
Cožpak jsme již přišli o rozum?
Cožpak to nás učiní šťastnými?
Mít lepší mobil, televizi, auto než mají druzí?
Proč???
Tohle jsme my?
Tohle chceme?

Já za sebe jednoznačně říkám NE.

Mě nezajímá, co máte za auto, ale zeptám se vás, co děláte ze všeho nejraději, co vás činí šťastnými.
Nezajímá mě, zda bydlíte v paneláku či vile se třemi garážemi, ale zajímá mě to, čím dnes někomu rozjasníte den.
Nezajímá mě, zda máte nejmodernější mobil, ale zajímá mě, koho osobně navštívíte a uděláte mu tím radost.
Nezajímá mě, zda jste byli na luxusní dovolené, ale to, v co věříte a co si přejete...

S láskou a vírou v to, že svět je ještě světem, kde panuje rozum a cit,
 že bílá je bílá a že pátek je jen pátkem a s vědomím, že začíná advent, čas lásky, míru, klidu a pospolitosti... užijme si ho.
Katka ♥

čtvrtek 24. listopadu 2016

Člověče, usměj se!

Zpoza vrátek na nás vykoukla. 
Okamžitě se začala předvádět a zcela upoutala naši pozornost. 
Mně i dětem se na tváři nevědomky usadil úsměv a nechali jsme se jí jednoduše unést.


Člověk, tedy já, se spontánně začal chovat, jako by mluvil s malým dítětem.
Mláďata - ať ta lidská či zvířecí, mají tento dar. Odzbrojit nás, pohltit nás a "pohrávat" si s námi.
A my s nimi tuto hru nadšeně hrajeme.
A jak by ne. Vždyť vnitřní dítě je v každém z nás. Nehledě na věku.


A to se pak člověk dostává do stavů, kdy opravdu nic neřeší. 
Je v současnosti a prožívá čistou radost, štěstí, lásku.


Tou cestou chodíme často a od té doby udělala radost tolika lidem. 
Vídáme ji, jak ji někteří lidé hladí, hrají si s ní se stéblem trávy, někteří ji dokonce chovají.
A ona si to s vrněním užívá.
Nic neřeší, jen je. A dělá světu radost.


Krásné dny
Katka ♥

pondělí 21. listopadu 2016

Štěstí... Paulo Coelho



Jeden kupec poslal svého syna za nejmoudřejším ze všech lidí, aby se ho zeptal na Tajemství štěstí. Syn putoval čtyřicet dní pouští, až došel k nádhernému hradu, tyčícímu se na vysoké hoře. Tam žil Mudrc, kterého hledal.
Nebyl to však žádný světec. Když náš hrdina vstoupil do hradního sálu, uviděl tam čilý ruch. Kupci přicházeli a odcházeli, lidé po koutech se bavili, malý orchestr vyhrával příjemné melodie a byla tam bohatá tabule s nejchutnějšími jídly kraje. Mudrc s každým porozprávěl a mladík musel čekat dvě hodiny, než na něho přišla řada.
Mudrc pozorně vyslechl, co ho k němu přivádí, ale řekl, že teď právě nemá čas, aby mu Tajemství štěstí vyložil. Vybídl ho, ať se jde zatím projít po paláci a vrátí se za dvě hodiny.
"Chci tě ale o něco poprosit," dodal mudrc a podal mladíkovi lžičku, na niž ukápl dvě kapky oleje.
"Vezmi s sebou tuhle lžičku a dej pozor, aby se ti cestou olej nerozlil."



Mladík tedy chodil nahoru dolů po palácových schodištích a ustavičně přitom upíral zrak na lžičku. Za dvě hodiny se vrátil k Mudrcovi.
"Tak co," zeptal se Mudrc, "viděl jsi ty perské koberce v mé jídelně? Všiml sis těch nádherných rukopisů v mé knihovně?"
Mladík se zahanbeně přiznal, že neviděl nic. Dbal jen o to, aby nerozlil olej, který mu Mudrc svěřil.
"Tak jdi zpátky a prohlédni si divy mého světa," řekl Mudrc.
"Nemůžeš důvěřovat člověku, jehož dům neznáš."



Mladík už klidněji vzal lžičku a znovu se vydal na procházku po paláci, všímaje si tentokrát všech uměleckých děl na stropě i na stěnách. Uviděl zahrady, hory vůkol, líbezné květiny, poznal vytříbený vkus, s nímž všechna ta umělecká díla patřičně rozmístili. Když se vrátil k Mudrcovi, vylíčil mu dopodrobna vše, co viděl.
"Kde ale jsou ty dvě kapky oleje, co jsem ti svěřil?" zeptal se Mudrc.
Mladík pohlédl na lžičku a viděl, že je rozlil.


"Tak tohle je jediná rada, kterou ti mohu dát," řekl nejmoudřejší ze všech mudrců. 
"Tajemství štěstí je v tom, jak se dívat na všechny krásy světa a nezapomenout přitom ani na chvíli na dvě kapky oleje na lžičce."
Úryvek z knihy "Alchymista" - Paulo Coelho


Pokud bude člověk čekat na to Velké štěstí, wow efekt, něco obrovského... bude třeba celý život čekat... až si uvědomí, že mu život protekl mezi prsty.
Umění a měl by to být cíl každého jedince, je být šťastný teď, s tím co člověk má, za podmínek, které jsou.

Vím, někdo má na lžičce dvě kapky oleje, někdo pět, deset...
Ale přesto, zkusme to!

Krásné dny
Katka ♥

pátek 18. listopadu 2016

Matkám synů - pro lepší porozumění a komunikaci

Máme syna a dceru, 12 a 9 let. 
Oba jsou báječní.
Každý z nich je od narození (vlastně již od prenatálního období) jiný. Zcela jiný.
Nejen co se týká osobitých vlastností.
Nikdy mě nenapadlo, že kluci a holky jsou zásadně, od přírody odlišní. Mají jiný temperament, jiné hry, přikládají důraz něčemu jinému. To co je u holek téměř nepřípustné, to je u kluků základním typickým znakem...
A s tím souvisí i způsob komunikace rodičů s nimi. Základní principy výchovy, předávání základních platných norem (slušnost, čestnost, pravdomluvnost, ochota pomoci...) samozřejmě platí pro oba, ale na každého se musí jít trochu jinak. 

Já jsem měla sestru. Klukovský svět je pro mě neprobádaná oblast.
Nezastírám, i díky tomu to někdy bývá náročné. 

Nedávno se mi nenáhodně dostala do ruky báječná kniha, kterou doporučuji všem matkám synů.
Matkám, které chtějí lépe porozumět svým synům,
... které se potácejí mezi pochybnostmi o sobě, bezmocí a rezignací,
... které chtějí pochopit, proč se kluci chovají tak, jak se chovají,
... které se chtějí uklidnit, že vše je vlastně v pořádku,
... které již nebaví neustálý boj,
... které své syny jednoduše milují a chtějí s nimi vycházet co nejlépe.

Je psána velmi srozumitelně, empaticky, jasně. S plno reálnými příklady ze života, které se až nápadně shodují s mou zkušeností :o)

"Páni kluci"
Jan-Uwe Rogge, Bettina Mählerová


Již po přečtení druhého odstavce v předmluvě ze mě odpadl kamínek tíhy a při čtení knihy dál odpadávaly další a další a další...
Pochopení a porozumění a uvědomění si začalo naše "problémy" prosvětlovat.

Někdy si říkám, že to snad není ani normální, co syn vymyslí, provádí... ale kniha mě v mnoha směrech uklidnila a vysvětlila mi, jak věci u kluků fungují.
 Došlo mi, že co v holčičím světě normální není (jako je třeba agresivita, rivalita při hře, neustálé měření sil, útoky, neustálý "boj", postoj "já vím všechno nejlíp", přisprostlé výrazy, předvádění se...), to naopak ke klukům jednoduše patří. Odpradávna.
Velmi mi v knize pomohla i kapitola věnovaná škole a učení.  
Nejednou jsem se i rozesmála nahlas, když jsem si tam přečetla pasáž, která byla snad od nás okopírovaná... 

My jsme pro děti učiteli. Učíme je, pomáháme jim poznávat svět...
... ale oni jsou pro nás učiteli ještě většími.

Článek ukončím citátem z knihy:
"Pomoz mi, ale nedávej najevo, 
že mi pomáháš!"

Krásné dny s vašimi dětmi. S tím nejdražším, co máme.
Katka ♥

pondělí 14. listopadu 2016

"Že nedostanete v životě vždy to, co chcete, 
je někdy obrovské štěstí."


zdroj: www.svobodneforum.cz

"Existují jen dva dny v roce, kdy nemůžeme udělat vůbec nic. Jedním je včerejšek a druhým zítřek. Proto je dnešek tím správným dnem, kdy má člověk milovat, konat a žít."

"Má-li problém řešení, nemá smysl dělat si starosti. 
Pokud řešení nemá, starosti nepomohou."

"Nedopusť, aby chování jiných ničilo tvůj vnitřní mír."

zdroj: www.g.cz

"Moje náboženství je velmi prosté. 
Moje náboženství je laskavost."

"Smyslem našeho života je být šťastný."

"Když prohrajete, nezapomeňte na tu lekci."

S láskou a úctou
Katka ♥

pátek 11. listopadu 2016

Nakouknutí pod pokličku...

Mou velkou láskou je, od dob mateřské dovolené, šití.
Díky tomu a díky Fleru mám i svůj malý obchůdek.
Částečně virtuální, na vlnách internetu. Ve skutečnosti neskutečně živý, šťastný a láskyplný. 
To co vyrobím, z části nabízím i dál. 
A ta radost, jakou to vytváří. Mně i zákaznicím.


V balíčku se samotnými výrobky, které posílám zákaznicím, pošlu vždy drobný dárek. Dále poděkování za nákup, návod k údržbě. Dárkově zabaleno.
Ohromně dlouhou dobu nosím v hlavě, že bych si vše chtěla udělat nově, zaktualizovat, rozšířit, udělat i vizitky... ale pořád jsem se vymlouvala na čas. 
Poslední dva dny nastal. Tedy. Rozhodla jsem se to již dále neodkládat.


 Vyplatilo se. Vytvořila jsem více variant, na řadu přišla i má oblíbená razítka. 
A ta radost, když po dlouhatánské době uděláte to, co jste chtěli a ještě jako třešnička na dortu z toho máte dobrý pocit.
Je to k nezaplacení.


Víkend je před námi. 
Pusťte se do něčeho co již dlouhou dobu odkládáte.
Uvidíte, budete mít radost, až se práce podaří. 


Krásný ještě Svatomartinský den - ať už máte husu a svatomartinské víno v bříšku a je vám krásně těžce, či ne :o)
Katka ♥

čtvrtek 10. listopadu 2016

Nechci se stále ještě podřídit podzimu. Či zimě snad?!

Dnes děti výjimečně vstávaly rychlostí kulového blesku.
Proč? Chtělo se jim snad tak moc do školy?! Troufám si s určitostí tvrdit, že ne.
Stačila jedna krátká věta: "Venku je bílo!"
A už byly nalepené na okně a radovaly se.
Mně se takovéto počasí celkem líbí, příroda na to již má nárok, ale...
... mám tak nějak potřebu se ještě na chvíli obléknout do letních barev, tepla, zpěvu ptáků, voňavého letního vzduchu...


... a otevřela jsem v počítači jednu ze složek naší dovolené - "Rakousko - domy" ... a bylo to tam.
Okamžitě.


A vzpomínky se rozjely. 
Na každém kroku tam bylo nádherně. Rakušané si neskutečně váží toho co mají a pečují o to. 
Zcela automaticky. S láskou.
A nezáleží na tom, zda je to "jejich" (domy, zahrady...) nebo to patří státu - tj. veškeré všechno vůkol.  Zodpovědně a citlivě se starají o vše. A je to znát.



Všude je přehršel barev, nejrůznorodějších květin.






Krásný, třeba i zasněžený den
Katka ♥

pondělí 7. listopadu 2016

Obaly na knihy, nejen pro knihomoly...

Říká se, že člověk zraje s časem... jako víno.
Říká se také, že člověk s časem moudří...

Jak je to u mě osobně si nedovolím a neodvažuji nahlas soudit, od toho by měli být jiní, ale svůj názor na to rozhodně mám. :o) Rozhodně se nepodceňuji.


... každopádně s tou moudrostí získanou časem to u mě platí v jedné věci s naprostou určitostí.
Když jsem byla dítě, tak jsem ve volném čase lítala po venku, v přírodě. 
Snila jsem, fantazírovala, hrála si na cokoli jsem chtěla.
Četba se mě dotýkala jen okrajově formou čtenářského deníku.
A i to jsem někdy obcházela. Procházelo mi to.


To že je krásná literatura opravdu krásná jsem objevila při studiích na vysoké škole a jsem za to nesmírně vděčná.
I díky bezva paní profesorce literatury, která nás studenty dokázala pro literaturu opravdu nadchnout, jsem od prvního ročníku hltala jednu knihu za druhou. Spousty knih. Bylo jedno, či byla v češtině, či v německém originále. Byla jsem vděčna za cokoli. Četla jsem tak, jako bych chtěla dohnat ty roky bez knih, bez příběhů.
Žasla jsem, byla nadšena, co vše se člověk dovídal - o lidech, společnosti určité doby, o kulturách, dějinách, historických obdobích...
Učení se stalo hrou.


A tak se stalo, že jsem se stala knihomolem. Pravým, nefalšovaným. A nepustilo mě to doteď.


A to, že jsem díky své další lásce - šití - začala šít i látkové obaly na knihy, se není ani čemu divit. 
Používám je dnes a denně a nemůžu si je vynachválit.


Jsou praktické a krásné současně.
  



Pokud vás knihomolí obaly oslovily, nakoukněte.

Krásný začátek týdne
Katka ♥

pátek 4. listopadu 2016

Štěstí...


"Štěstí vychází ze schopnosti hluboce cítit, jednoduše žít a svobodně myslet."
Storm  J a m e s o n


"Štěstí je, když je v harmonii to, na co myslíte, 
co říkáte a co jste."
Mahátma G á n d h í


"Štěstí se vplíží dveřmi, o nichž nevíme, že jsme je nechali otevřené."
John B a r r y m o r e


"Když máte klid v duši
máte největší štěstí."
východní moudrost

Srdce, okno do dáli...

"Aby se člověk stal šťastným, musí spatřovat romantiku ve všednosti, mít srdce dítěte a prostého ducha."
Norman Vincent  P e a l e




Krásné šťastné dny
Katka ♥

čtvrtek 3. listopadu 2016

Slunce k západu...

Když se slunce schyluje k západu, příroda dostává něžný zlatavý nádech. 
Poetický, romantický, něžný.


Vše, ač je ve dne barevné, tak dostává nádech zlaté a všemožných odstínů hnědé a žluté. 
Světlo je měkčí, rychlým tempem se ochlazuje, příroda specificky voní.


Duše se o to víc tetelí.
Tedy jak která duše...


Nezapomenu, jak jsem před pár lety slyšela rozhovor s jednou nejmenovanou, ve své době dobře známou političkou, která pronesla větu, vyřčenou zcela opovržlivým tónem.
"Jestli si o mě myslíte, že mě jako dojme západ slunce, tak to tedy rozhodně ne!"
Pche. 


Každý to máme nastaveno jinak. Každý jsme jiný.
Pokud nám to tak vyhovuje, proč tedy ne?!
Cestu, jakou životem jdeme, si volíme dobrovolně sami.
Nemůžeme pak ale nadávat, pokud nejsme spokojeni.


Mě osobně západ slunce dojme. Pche. :o)
Ani v nejmenším se to nestydím přiznat. 
Někdy, když stojím na kopci na louce, v tiše přírody a koukám do dalekých kopců, nad kterými se chystá slunce zapadnout, cítím tak přenádherný pocit uvnitř, klid, mír, lásku, něhu, souznění, až se mi chce křičet, brečet, vznášet se, létat...
Vím, že to je pro mnohé nepochopitelné, ale to neznamená, že to tak není.
Jsou věci, které nejsou potřeba vysvětlovat rozumem, logikou.
Prostě jsou.


Krásné dny
Katka ♥

středa 2. listopadu 2016

Minulost... přítomnost... budoucnost

Dnes je svátek, kdy se víc než běžně vzpomíná na ty, kteří již opustili tento svět. 
Je to doba, kdy se stírá hranice mezi světem živých a světem mrtvých. 
Je tradicí, že se v tento den zapalují ohně a svíce. Oheň očišťuje a světlo pomáhá chránit před zlými silami. 


Každý tento svátek prožívá jinak. V souvislosti s tím, co na své cestě životem prožil... a jak se s tím vyrovnal. 


Ať už zajdete na hřbitov či zapálíte svíčku doma s tichou či hlasitou vzpomínkou, je to jedno. 
Myslím si, že nejdůležitější na tom je, že se člověk zastaví, zavzpomíná. Pokud ukápnou slzičky, nevadí. Jsme lidé. Plni emocí, dosud živí.
Vzpomínejme na ty, kteří odešli - s láskou, něhou, odpuštěním i s úsměvem - tak by si to ONI jistě přáli.


Ačkoli mnozí lidé vnímají tento den jako smutný (i já jsem to tak nějakou část života měla), není - nemusí to tak být.

Dostala jsem v tomto směru velkou lekci.
Zcela nenáhodně, právě v tento den před devíti lety vstoupila do našeho života obrovská RA. 
RADOST, štěstí, láska, nový život...
Narodila se nám dcera.
Navždy obrovsky rozzářila tento den, náš život. 
Stejně jako náš syn o tři dny později, o tři roky dříve.
DĚKUJI

Krásné dny.
Katka ♥