úterý 28. listopadu 2017

Předvánoční čas...

Advent se mílovými kroky blíží, ačkoli mi mnohdy připadá, že příroda se to rozhodla ignorovat.
V Pardubicích dokonce začala kvést sakura.


Já to rozhodně ale neignoruji. Již se těším, jak si vánočně nazdobíme byt i kancelář. 
Vypukne to již v pátek - "Gabčo, těšíš se, že?! :o)" a o tomto víkendu - "Rodinko, těšíš se, že?!" 
Co se týká dárků, jsem zcela v klidu. Ty nosí přeci Ježíšek, tak já si budu Advent jen náležitě vychutnávat. Provoním byt vánočním cukrovím, větvičkami borovice a stříbrného smrku a vánočními vůněmi od Salusu.
Cukrovím, až na ně přijde čas. Jen tak honem to ale nebude, to dá rozum .o)
A pokud něco nestihnu uklidit či na čančat, svět se nezboří.
Ani ten náš rodinný, ani ten okolní.


V obchodech šílí. Prodejci, lidé. A to ještě Advent ani nenastal.
Když jsem včera po páté hodině seděla hodinu a čtvrt na poště a čekala, než na mě přijde řada, abych si vyzvedla svůj natěšeně očekávaný balíček (Haní, ještě jednou velký andělský dík!!!), tak jsem si říkala - když to tady vypadá takhle dnes, jak to bude vypadat před svátky?!


Většina lidí nervózních, nerudných, nafučených, odfukujících, brblajících... a já?!
Seděla jsem si na židli, pustila si do uší audioknihu "Rozum a cit" od Jane Austenové. Konečně.
Usmívala jsem se do celého okolí a byla ráda "za zpomalení", ztišení.


Vždy záleží na úhlu pohledu. Na vše. 
Na štěstí - neštěstí, problém - neproblém, ztrátu - neztrátu...
Každý okamžik lze využít v náš prospěch.
Základním předpokladem ale je, chtít a jít si za tím.


Krásný a poklidný předvánoční čas.
Budete ho mít přesně takový, jaký si ho uděláte.
Katka ♥

čtvrtek 23. listopadu 2017

"Červánková pauza"...

Mám to štěstí, že z mé kanceláře mám skvostný výhled.
Do parku, stromů, přírody. Občas se nám před zraky vynoří i veveruška
která skotačivě skáče ze stromu na strom.
V létě, když otevřeme okno, máme okamžitě ptačí koncert jak na dlani.
Dalším bonusem mé práce je, že okna jsou na východ. Každý den mohu pozorovat kouzlo - krásu východu slunce. Každý den je zcela jiný. Některé mě doslova vytrhnou od práce a volají:
"Kačko, podívej se na nás!"
Jako dnes.


Pšššt. A já koukala. A žasla nad tou krásou, kterou příroda dokáže vytvořit.
A žasla a tála a usmívala se... prostě byla.
A název s pauzou? Je se mnou již nadobro spjat.
Začalo to nenápadně a nevinně "ovčí pauzou", pokračovalo "kraví pauzou"...
a pak už se to se mnou prostě táhlo.


"Čokoládová pauza", "bonbonová pauza", "kávová pauza"...
a dnes "červánková".


A já ji opět přijala, s otevřenou náručí i srdcem.
Při východu slunce se jedná o prchavé okamžiky. Po pár sekundách je vše zcela jiné. Takže nejde si říci, že počkám a podívám se za chvíli. Za chvíli totiž kouzlo okamžiku vyprchá.


A tak to není jen s východem či západem slunce.
I když na nich je to symbolické.
S hezkými věcmi či prožitky nečekejte na potom...
Je na ně čas právě teď! 


Krásné dny
Katka ♥

středa 22. listopadu 2017

"Dalajlamova kočka a umění příst"

Po přečtení vypůjčené knihy "Dalajlamova kočka" 
jsem byla více než nadšena a tak zakoupit si ji a současně i následující dva díly, bylo logické rozhodnutí. Velmi správné rozhodnutí.

Dnes vás seznámím s druhým dílem.
"Dalajlamova kočka a umění příst"
David MICHIE

... nemusíte být ani milovníky koček, ani buddhisté a přesto si vás kniha získá.
Jak obsahem, tak i vlídným stylem, kterým je napsána.
Jedná se o pohlazení duše.


"Nemá smysl hledat štěstí v minulosti. Ani hledat útěchu ve vzpomínkách, i když je to lákavé.
Štěstí můžeme prožít jenom v tomto okamžiku, tady a teď."

"Když děláš něco, co tě baví a zajímá, a ostatní lidé to ocení, 
přináší ti to pak takový silný pocit naplnění."

"Mysl přesahuje svět myšlenek."

"Sebeovládání  a sebekontrola jsou lepšími ukazateli budoucího úspěchu
než samotná inteligence."

"Někdy jsou potřebné kroky vidět lépe z odstupu."


"Je třeba cvičit se v rovnováze, pěstovat duševní klid. 
Když je mysl nevyrovnaná, nemůžete vnímat štěstí a mír. 
Velké výkyvy mysli nejsou užitečné ani pro vás, ani pro ostatní."

"Nikdy nezapomínejte, že všechno přejde. Jediné co víte s naprostou jistotou, je to, že ať už je současná situace jakákoliv, dříve nebo později se změní. Pokud je vám mizerně, nevadí. Časem se budete cítit lépe."

"Pokud něco můžete změnit k lepšímu, tak to udělejte.
A pokud ne, proč byste se kvůli tomu měli trápit? Nechte to být! 
Každou minutou, kterou trávíte starostmi, přicházíte o šedesát vteřin štěstí. Nedovolte myšlenkám, aby jako zloději kradly vaši spokojenost."

"Když naplno pocítíme pomíjivost života, 
dokážeme pak přijímat každý den jako zázrak - kterým také je."


"Kdo příliš myslí na sebe, způsobuje si velké trápení. 
Úzkost, deprese, zlost, strach - to všechno se zhoršuje přílišnou pozorností a zaměřením na sebe sama. Mantra já, já, já není příliš dobrá."

"Pokud si přeješ ukončit vlastní utrpení, snaž se ukončit utrpení druhých. 
Pokud si přeješ být šťastný, hledej štěstí pro druhé. 
Vyměnit sebestředné myšlenky za myšlenky na druhé - to je ten nejúčinnější způsob, 
jak dosáhnout štěstí."


Namaste...
Katka ♥

sobota 18. listopadu 2017

Překvapení

Mám velmi ráda překvapení - v pozitivním slova smyslu samozřejmě.
Překvapení jsou - dle mého názoru - kořením života
Obohatí ho, rozsvítí. Mnohdy pobaví. Dají mu jiný náboj, nádech jedinečnosti. Jak v partnerském životě, rodinném, tak v přátelském.


Jedna věc, která ve spojitosti s překvapením hraje zásadní roli, je fantazie
která může pracovat na plné obrátky a těšení se na očekávané
Ráda vytvářím čas od času překvapení druhým a nadšeně sleduji jejich reakce, kde převažuje jejich překvapení, radost, nadšení, někdy i dojetí...
A jak víte, co člověk vyšle, to se mu i vrací. Takže jsem čas od času překvapována i já druhými.
S nadšením mně vlastním.


Ale po pořádku.
Obě děti i manžel jsou listopaďátka - Štíři a Střelec.
Každoročně si kolem data jejich narozenin uděláme rodinný narozeninový den.
Jiný než ostatní, slavnostní.
O víkendu jdeme společně na oběd, projdeme se, zajdeme do kina, do cukrárny, kavárny. 
Celý den jsme spolu a je nám moc hezky.


Letos jsem pro ně ale měla přichystáno i překvapení. 
Ani děti, ani manžel netušili o co se jedná.
Jediné, co jsem jim řekla, že to bude něco, co zatím nezažili... a jejich fantazie začala pracovat na plné obrátky.
V neděli jsme se odpoledne oblékli se slovy: "Vezměte si na sebe něco pěkného, slavnostnějšího!"
O půl páté jsme vyrazili do města.
Tipovali, kam jdeme, já mlžila, dvakrát jsme obkroužili prostranství kolem Morového sloupu s lipami...
"Mamka si z nás dělá srandu!" Bingo.


Šli jsme na společnou večeři, což nebylo zas až tak překvapující.
Zašli jsme se poté podívat ke kostelu svatého Jakuba, který byl ve tmě již krásně nasvícen a je naší srdeční záležitostí.
Protože jsme měli přece jenom chvíli čas, než mohlo "překvapení začít", tak jsem je vodila uličkami města.
"Jdeme do kina, to je jasný!" padl jeden návrh.
"Jdeme do kavárny!"
Procházíme parkem, za jedním z kin ve městě. Napětí rodiny sílí. Cíl naší pouti se blíží.


Přicházíme ke kinu, jdeme směrem ke dveřím...
"Jo, jdeme do kina!" jásají děti a dávají si dlaněmi placáka...
Těsně u vchodu dveře míjíme a pokračujeme dál. Jejich překvapení doprovázené mým smíchem.
"Mami?!!!"
"Trpělivost růže přináší, však víte!" dobírám si je.


Už jsme ale nebyli daleko od cíle. 
Došli jsme k DKO - jihlavskému kulturnímu domu, kde se shlukovali lidé.
Jdeme ke vchodu. Vcházíme dovnitř. V očích dětí i manžela visí otazník.
Jdeme opravdu nakonec sem? Neotočí se zase? Na co nás vzala?!


Na něco, co jsme dosud nezažili. To jsem měla pravdu.
Jednalo se o koncert Filharmonie Gustava Mahlera - Slavné (nejen) filmové melodie.
Co se kultury týče, viděli jsme již mnohé, ale toto ještě ne. Není na škodu si rozšířit obzory. Zažít to na vlastní kůži. A vyplatilo se.


Seděli jsme ve druhé řadě, tedy téměř na pódiu. Zuzka, která se letos začíná učit hrát na kytaru, se zájmem zblízka a pečlivě sledovala jednotlivé hudební nástroje a hudební protagonisty.
První tři melodie byly pro mě osobně tak silné, že jsem celý ansámbl viděla rozmazaně, se slzami v očich.
Překrásné melodie z muzikálů "Bídníci", "Kočky" a ústřední píseň z filmu "Duch" mě doslova dostaly. Tóny nejen smyčců mě katapultovaly do neznámých výšin. 
Tak to bylo přenádherné a silné. Smekám klobouk.


O přestávce jsme se všichni shodli, že se nám to líbí. Je to něco úplně jiného, než jsme doposud vídali, ale moc pěkné.
Měla jsem radost, velkou.
Největší ohlas měly večerní šaty všech žen ve filharmonii - různých střihů, tvarů, barev.
Jak u dcery, tak u manžela :o)
A dále zaujal basista. 
"Mami, všichni pánové mají černé naleštěné boty a černé ponožky. Jenom ten basista má červené! Ladí mu ke košili." :o) 
Překvapení se vydařilo na jedničku s hvězdičkou. Domluvili jsme se, že půjdeme i na vánoční koncert.


O týden později, když byly děti u mých rodičů, mi manžel po probuzení povídá:
"Po snídani tě vezmu na výlet."
"A kam?!" zeptám se nadšeně.
... jaká byla odpověď, co myslíte?
Usmál se a řekl: "To je překvapení!"
Jen jsem se rozzářila a nechala se vést na vlně radosti, nadšení a fantazie...


A bylo doslova božsky. Fotky jsou toho důkazem.


A co vy? Máte rádi překvapení? Překvapujete někdy druhé či jste překvapováni?
Pokud ne, nikdy není pozdě s tím začít!

Krásné dny
Katka ♥

neděle 12. listopadu 2017

Svatý Martin

Den, kdy se slaví příjezd Svatého Martina na bílém koni, jsme vlivem okolností trávili jinak než bylo původně v plánu. Život a cesty druhých se někdy neptají.


Jeli jsme tam, kde jsme ten den prostě měli být, bylo to žádoucí, správné.
Tam, kam jsme si ani foťák nemuseli brát.


Vzhledem k tomu, že jsme měli značnou časovou rezervu, silnice nás nečekaně zavedla na jedno zvláštní, velmi krásné místo.
Místo kousek za městem, místo blíže k nebi, Bohu, Vesmíru...


Mezi Želetavou a Krásonicemi, na návrší zvaném Humperk byla postavena 
kaple Narození Panny Marie
kterou nechal postavil Karel Max hrabě Thurn.


Z historických pramenů je známo, že v roce 1660 byl Karel Maximilián hrabě Thurn postižen vážným očním neduhem. Marně se obracel na doktory, zrak mu slábl a hrozila slepota. V nouzi nejvyšší se obrátila pozornost celé jeho rodiny k Panně Marii. 


Pak přišlo jakési vnuknutí, aby si omyl nemocné oči ve vodě, která vyvěrala na nedalekém návrší pod starým mariánským obrázkem. Současně dal slib, že v případě uzdravení zde postaví kapličku. A skutečně, nemoc se dále nezhoršovala a zrak se mu opět v plné síle navrátil. 


Hrabě svému slibu dostál. V roce 1664 zde byla postavena kaple a později byl v ní zavěšen obraz Matky Boží s Ježíškem a postavou poutníka na pozadí s mohutným stromem a romantickou horskou krajinou. Byl to dar, který prý hrabě Thurn dovezl z jedné své pouti do Itálie.


Kaplička byla sice bohužel zamčená, ale nedalo nám to nenakouknout alespoň klíčovou dírkou...
Za klíčovou dírkou se před námi otevřel překrásný zdobený svět, okna plná nádherných barevných ve slunci zářících vitráží, které dodávaly vnitřku kouzelnou atmosféru, nádherné klenby, bohatá a přitom citlivá výzdoba k danému prostoru... a uprostřed samotná Panna Marie.



Sláva mobilům, že jsem si tu chvíli mohla přece jenom zaznamenat...


Teď upíjím horký čaj a vzpomínám na ten den, kdy foukal vítr tak, že s námi chvílemi pořádně zacloumal a zima byla, že by se za to ani prosincový den nemusel stydět... a i přesto tam bylo překrásně a u srdce to hřálo.


A když jsme scházeli z návrší, tak i nebe nám dávalo slavnostně najevo, 
že jsme tam, kde máme být, s tím, s kým máme být.
Že vše je tak, jak má být.
Že život a smrt jdou ruku v ruce tak jako noc a den... a nikdo z nás na tom nic nezmění.


Paprsky slunce jako by hladily zem - pole, louky vesnice, lesy - pod sebou.
Hladily i nás.
I přes tu zimu venku nechaly prostoupit světlo i do našich duší.
Zářivé, hřejivé, všeobjímající.



Jsou místa, která ačkoli si ani nenaplánujeme navštívit, 
přesto nás naše cesta života na ně zavede.
Z určitého důvodu...
Už se nedivím. Stále ale žasnu nad tím, jak věci krásně fungují a jsou propojené...


S láskou všem
Katka ♥

pátek 10. listopadu 2017

Levandule

Na Knižním veletrhu jsem objevila překrásnou knihu.
Letmé prolistování mě nadchlo natolik, že jsem si ji jednoduše musela koupit.
A udělala jsem moc dobře!


kniha LEVANDULE
autorky Mirky Koníčkové
nakladatelství Metafora


Pro milovníky levandule, krásných fotografií a netradičních pohledů na použití levandule ideální volba. 
Ačkoli o levanduli vím mnohé, v knize jsem se dočetla mnoho nového.


A fotografie? Ach! To je doslova balzám pro oči a duši! 
Pohled na lány levandule mě nikdy neomrzí.


Jestli už víte o někom, komu by tato na výsost povedená kniha o levanduli udělala radost, tak mu tu radost prostě a jednoduše udělejte a kupte mu ji.
I kdyby jste to měli být i vy sami... :o)
Radost bude nezměrná!


Krásné dny
Katka ♥

pondělí 6. listopadu 2017

Citáty

"Štěstí je umět uvázat kytici z květů,
které máte na dosah."
Bob Goddard


"Každý, kdo si uchová schopnost vidět krásu,
nikdy nezestárne."
Franz Kafka

"Skutečná láska začíná ve chvíli,
kdy nečekáte nic na oplátku."
Antoine de Saint-Exupery


"Úspěch netkví v tom, že nikdy neupadnete,
ale že vždy vstanete."
čínské přísloví

"Vykazujte prostotu, obejměte jednoduchost,
omezte sobectví, toužete jen po málu."
LAO-C´


"Náprava často spočívá v nás samých."
William Shakespeare


"Když se začnete zajímat o druhé lidi, 
uděláte si za dva měsíce víc přátel než za dva roky, 
kdy jste se snažili, aby se lidé zajímali o vás."
Dale Carnegie

"Pokud můžete,
buďte moudřejší než ostatní,
ale neříkejte jim to."
Lord Chesterfield


"Opravdové štěstí naleznete tak, 
že budete dělat to nejlepší, co můžete, 
a s tím, co máte."
Pam Brown


Krásné dny
Katka ♥