Čarovné bejlí

Že mám ráda přírodu, je z mého blogu nadmíru jasné.

Že si ji co chvíli - v podobě lučních květin, květin ze zahrady či pokladů z cest, strání či lesů - donesu

domů do vázy, je také běžná věc.

Některé bylinky - čarovné bejlí - si suším na hambálek oddělující část kuchyně 

od jídelny s obývacím pokojem.

A mnohé mi dělají radost na kuchyňské lince, kam vaše zraky dnes dovedu.

Jsou zde zastoupeny, různé okrasné traviny, oves, ječmen, pšenice, makovice, hortenzie, levandule

jeřabiny, růže, jemný nevěstin závoj, šalvěj, řebříček, statice, len... 

Různých barev, tvarů a vůní.

Pro někoho lapače prachu, pro mě balzám, teplo domova, 

propojení s přírodou i v městském bytě. Po celý rok.

Na ledničce máme krom hodně rodinných fotografií i opičáka vyplazujícího rozverně vesele jazyk.

Kdykoli na něj kouknu, musím se pousmát. Jeho radost je nakažlivá.

Krom fotografie Václava Havla zde najdete i Dalajlámu a jeho citát, který mě provází již roky 

a co chvíli dokazuje, že je zcela pravdivým.

"... und denke daran:

Manchmal ist das Nichterreichen deiner Wünsche eine glückliche Wendung des Schicksals."

"... a mysli na to:

Někdy je nedosažení tvých přání šťastným hnutím osudu."

Dalajláma

A co ty špunty? No dobře, dobře. Mám ráda víno, pravda. Bílé, sladší. 

Pálavu, tramín, rulandské šedé, muškát moravský, chardonnay... 

A bublinky?!  Šampaňské, to je odměnou největší.

Každý musí něčím krapet hřešit .o) I o tom život je.

A mlýnky? Ty mi učarovaly již dávno. 

Nejraději v nich melu dva druhy kávy s poetickými názvy - 

"Maryšino tajemství" a "Vávrův lomcovák" .o)

Kávu vařím tuze ráda. Máte chuť?! .o)

PODZIM

Jaroslav Seifert

V sychravém větru už tu všechno zebe,

suchého listí plný kout.

Vlaštovko, řekni, pod které zas nebe

přichystala ses odlétnout?

Tatínek za vsí pouští dětem draka,

drak zmítaje se stoupá výš.

Buď sbohem, léto! Havran blízko kráká

a vrána kráčí ještě blíž. 

Posedávají chlapci u ohýnků,

v kapse jim hřeje zemák z popele.

Co chvíli setřeš hebkou pavučinku,

jež uvázla ti na čele.

Jen nestýskej si, vrátí se čas jara

a s jarem míza do proutí.

Do šedé mlhy padá země stará

na malou chvilku usnouti.

Krásné dny ať už s kávou, vínem či bez .o)

Katka

Když pozvu podzim domů

 Roční období se nemění pouze venku za okny. Tato změna se odráží jak na terase, tak i uvnitř bytu.

Se skoro každou vycházkou si donesu nějaký ten poklad s sebou domů - v podobě šípků, jeřabin, hlohu (dcerou je hloh nazýván "cheb" - mé lekce botaniky začínají nést plody .o) ), okrasných jablíček, trnek (místo trnka říká dcera "trnek"), kaštanů, žaludů, mechů, šišek...

Letos jsem si řekla, že terasu mám ještě krásně letní, že si odpustím podzimní výzdobu v podobě vřesů, dýniček a chryzantém. No, ale muž mě zná a ví, co mi udělá radost. Vřesy a chryzantémy jsem tedy nečekaně přece jenom dostala. Od něj. Radost dělají velikou.

Tento druh vřesovce mám velmi ráda. Nazývám ho sama pro sebe "zvonečkový, zvonivý". Když vezmete totiž soudečky zvonečků mezi dlaně a jemně zatřesete, vřes se rozzvoní a rozšustí, pohladí nejen na pohled ale i zvukem. A to se srdce rozzvoní a roztančí také.

A když se den přehoupne do večera a pak do noci, dostane vše zase zcela jiný rozměr.

Barvy jakoby vyblednou, ale kouzlo zůstává...

Přeji krásnou neděli, hodně zdravíčka a čiňte si sobě každý den drobné radosti. Sobě i druhým. Je jich zapotřebí.

V této době ještě více než kdy jindy.

Katka 

Citáty - Carl Gustav Jung

Co je to ZDRAVÍ?!  Říkáte si, co to pokládám v dnešní době za otázku? Že je to snad jasné a v této době víc než kdy jindy? Možná vás odpověď krapet překvapí.

V roce 1948 WHO definovala ZDRAVÍ jako stav úplné fyzické, dušení a sociální pohody, tedy nejen jako nepřítomnost nemoci nebo fyzického poškození. Zdraví je široký koncept, který překračuje rámec pouhého fyzična a zahrnuje také emoční a sociální blahobyt jednotlivce.

Sen jsou malá, dobře schovaná dvířka vedoucí do oné prvotní kosmické noci, jíž byla duše před vznikem vědomí.

Nezdržuj toho, kdo odchází od tebe. Nemohl by přijít ten, kdo jde k tobě.

Váš pohled bude jasný teprve tehdy, až dokážete nahlédnout do své vlastní duše.

Všechno, co nám vadí u jiných, nás může přivést k porozumění sobě.

Existuje-li  něco, co chcete změnit u svého dítěte, zamyslete se nejprve, zda to není něco, co byste měli změnit u sebe.

Jste-li člověk s nadáním, neznamená to, že jste něco dostali. Znamená to, že můžete něco dát.

Stává se, že si ruce poradí se záhadou, na niž je intelekt bezmocný.

Nejsem tím, co se mi přihodilo, ale tím, čím jsem se rozhodl stát.

Ukažte mi psychicky zdravého člověka a já vám ho vyléčím. 

.o)

Krásné dny

Hodně zdraví - v celé jeho šíři...

Katka

PS1: Carl Gustav Jung byl švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie. Jeho přínos psychologii spočívá v pochopení lidské psychiky na pozadí světa snů a umění, mytologie, náboženství a filosofie. Měl i blízký osobní vztah k Sigmundu Freudovi.

PS2: Jan Hnízdil - Svět se dal do pohybu. Ledy se lámou.

Miluju pomněnky!

Dnešní den slaví svátek Květo-slav. 

Dá se tedy říci, že dnes slaví svátek i všechny květy a květiny.

Já svátek slavím s nimi. 

Jak jinak než květinami a vycházkou, 

při které se až dech tajil nad tou blankytně modrou krásou.

Nemusela jsem chodit nikam daleko, stačil mi k tomu náš nemocniční areál.

Projít pár míst, kde se srdce tetelilo. 

Dokonce jsem i sešla z cesty a zašla tam, kam člověk běžně nechodí.

Stálo to rozhodně ale za to.

Nenáhodně. Zítra to budou přesně tři roky, kdy jsem šla do nemocnice a dozvěděla jsem se, 

že mě na volné místo berou. 

Jakou já měla tehdy radost. A s odstupem času vím, že jsem získala i mnohem víc než "jen" zaměstnání.

Víc... v podobě práce stvořené přímo pro mě, v podobě spolupracovníků, v podobě areálu-zahrady.

Vím, není vše jen růžové... ale přesto mám to tam ráda. 

První moje vzpomínka na tento areál je, když jsem šla na úvodní pohovor.

Když jsem vešla do areálu, přestal zrovna jeden z májových deštíků, vysvitlo slunce a ozářilo vše.

Že by znamení?!

Vzduch voněl jarními květy a deštěm.

Slunce se teple opíralo do borovic a neskutečně krásně to tam vonělo - 

jak v borovicových hájích u moře.

... a všude vůkol kvetly blankytně modré pomněnky.

Na to prostě nejde zapomenout...

Blankytně modré pomněnky jsou tradiční. 

Někde jsou k vidění narůžovělé, 

ale zde jsem poprvé viděla dokonce bílé pomněnky. Celé trsy.

Bylo to doslova jako v pohádce.

Všude koberce pomněnek.

  

Krásné květinové dny

Katka

PS: Zrovna teď slyším z terasy ten nejlíbeznější zvuk - zvuk deště.
Leje tam jak z konve. Příroda jásá.

Trnkokvětobraní

V současné době je venku jeden den hezčí než druhý a v přírodě je božsky.

Byl by doslova hřích tam nebýt a nechat si tu nádheru ujít.

Jaro se ukazuje v plné parádě, načančané, sváteční, vybarvené, něžné.

Sem směřuje naše cesta...

...ale vydržte, musíme po cestě od začátku, popořádku. 

Než se dostaneme do trnkového ráje, uvidíme mnohé.

Takže vyrážíme.

Hlavu vzhůru. Nejen příroda samotná, ale i obloha, nebe jsou tyto dny nabíjející.

Trnky jsou sice plné trnů, ale na druhé straně mají neskutečně něžné a jemné bílé kvítky.

Někdy se člověk prostě jen zastaví a hledí, rozplývá nad tou krásou.

A ta omamná vůně a ten hukot včeliček.

Už jsem si trochu se smutkem myslela, že sasanky letos neuvidím,

 ale Vesmír to tak nechtěl nechat.

Však ví, jakou mi dělají radost.

Děkuji za možnost přeci jenom opět rozkvetlý koberec vidět.

Kamenná srdce vídávám kamkoli se pohnu, ve městě, v přírodě.

Na obloze je vídám taktéž, ale tento den jsem zažila své poprvé.

V hlavní roli bylo dřevo a za vycházku se mi ukázaly rovnou tři.

Náhoda?! Já si to nemyslím.

Každé trochu jiné, ale jedno hezčí než druhé.

A pak jsme se již ocitli v ráji.

V tom, kam jsem ten den měla jednoduše namířeno.

A místo, genius loci opět nezklamalo.

Jsou místa, jako toto, kde se člověk může zasnít. Jednoduše.

I za bílého dne. Stačí jen fantazie a představivost, špetka něhy a romantiky.

Všeho zmíněného mám na rozdávání.

Jsou místa a pohledy, která se neomrzí.

Dobře, dobře. Utrhla jsem si pár větviček s sebou domů. To dá rozum.

Kdo by odolal nevzít si kus ráje s sebou domů?!

"Někdy, i když člověk srdce nehledá, tak ho najde.

Dá o sobě jasně vědět, dá znamení."

Krásné dny

Katka