čtvrtek 28. září 2017

Babí léto, budiž pochváleno...

 Dnešní sváteční den byl jak vymalovaný. 
Zářil za doprovodu sluníčka doslova všemi barvami,
neskonale voněl a nabíjel.



Vydaly jsme se na vycházku cestou, kterou jsme ještě nikdy nešly.
Objevily jsme nová místa a zákoutí. 


Kaštánky si nasbíraly do kapes a zjistily, že letos se jich urodilo velmi, velmi málo.


Nejvíce čarovaly javory. Paleta barev na jejich listech je nepřeberná. V různých odstínech zelené, žluté, oranžové, červené. Prostě nádhera.



 Co by to bylo za babí léto, kdyby bylo bez pavučinek. Proti slunci zářily jak drahokamy.


Listí bylo suché a tak jsme šustily a šustily a užívaly si to naplno.


Také jsme si neplánovaně na vlastní kůži vyzkoušely cítit nebezpečí, strach, fyzicky ho vnímat. Mrazilo mě po celém těle. Až nám slova došla a chvíli jsme to rozdýchávaly. Lekce jak hrom. Vše ale skončilo dobře a to je na tom nejdůležitější...


Přeji vám krásný zbytek týdne.
Katka ♥

pondělí 25. září 2017

V lese, jó v lese...


"V lese, jó, v lese na jehličí
koná se svatba trpasličí.
Žádná divná věc to není
Šmudla už má po vojně a tak se žení.


Malou má ženu malinkatou
s malým věnem s malou chatou.
Už jim choděj telegrámky,
už jim hrajou Mendhelsohna
na varhánky.


Protože láska, láska, láska
v každém srdci klíčí

protože láskou hoří i to srdce trpasličí
a kdo se v téhle věci jednoduše neopičí
ten ať se dívá
co se děje v lese na jehličí.



Mají tam lásku jako trámek
pláče tchýňka, pláče tchánek
štěstíčko přejou mladí, staří,
v Papinově hrníčku se maso vaří.
Pijou tam pivo popovický
Šmudla se polil, jako vždycky.
Kejchal kejchá na Profouse
jedí hrášek s uzeným a nafouknou se.


Protože, láska, láska, láska
v každém srdci klíčí
protože láskou hoří i to srdce trpasličí
a kdo se v téhle věci jednoduše neopičí
ten ať se dívá
co se děje v lese na jehličí.

Protože, láska, láska, láska

v každém srdci klíčí
protože láskou hoří i to srdce trpasličí
a kdo se v téhle věci jednoduše neopičí
ten ať se dívá
co se děje v lese na jehličí.


V lese, jó v lese na jehličí
koná se svatba trpasličí.
Žádná divná věc to není
Šmudla už má po vojně a tak se žení.



Vždyť Šmudla už má po vojně
vždyť Šmudla už má po vojně
vždyť Šmudla už má po vojně a tak se žení."


V lese bylo přímo božsky. Na fotkách jsou převážně "chomorůvky", jak jim jako malá přezdívala Zuzka. Domů jsme si ale donesli plné košíky jiných :o)



Krásné dny, u nás stále ještě trochu vonící jehličím.
Katka ♥

neděle 24. září 2017

Když se pracovně nepracovní akce vydaří na výbornou...

... akce oficiálně zvaná "M*A*S*H...
... akce pod tajným heslem "Dáme jim šanci"...

Nejdříve jsme v podmínkách armádní polní nemocnice byli roztříděni do skupin dle zranění. 
Moje jednotka byla hromadně zasažena plynem a označena zelenou páskou.
Poté jsme byli v ošetřovně přeléčeni. Díky našemu "lehkému postižení" jsme byli jednorázově uzdraveni ampulkou zelené... Miluji mátu :o)
Ne všichni měli ale takové štěstí. Viděli jsme tam i operaci a v daných polních podmínkách nemocnice M*A*S*H jsem se o pacienta trochu bála.


Za nějakou chvíli přiletěl velitel štábu, kterého vítala celá jeho jednotka. Mávající jednotka.
Někdo skandoval i hesla. Transparenty s hesly jsem, ačkoli se mnozí předem kasali, neviděla.


Velitel štábu byl poté džípem přepraven na seřadiště lékařů.


Zatímco jsme čekali na tento přesun, tak jsem si vyblejskla Klingera. 
U officírských latrín to bylo velmi stylové. Rád zapózoval.


Rádi pózovali i jiní :o) Však jsem jim slíbila, že se zde na blogu octnou. Mám zde málo "lidí", tak mi tento deficit pomohou trošku napravit :o)))
Holky, jste báječné!
Tedy, jednalo se samozřejmě o náhodné anonymní kolemjdoucí, to dá rozum!



Korejci, kteří se snažili prodat i neprodejné, byli jednoduše kouzelní.
O co víc jsem se poté podivila, když jsem viděla kolegyni házet si v ruce s malou dýničkou.
Na chvíli jsem uvažovala, zda se třeba nejedná o nějakou chystanou sabotáž - mimo scénář...
"Co to proboha máš?" zněla má otázka.
"To mi vnutili Korejci!"


 Strávila jsem jedno velmi příjemné odpoledne a večer ve společnosti moc fajn lidí, za které jsem ve svém životě neskonale vděčná...
Lidí, kteří si dokáží ze sebe udělat i srandu, neberou život až tak úplně vážně (mnozí možná právě i díky své profesi).
Dozvěděla jsem se plno nových všelijakých věcí. Ať už obecných či soukromých a úhel pohledu se na mnohé opět pozměnil...
Díky vám!


Zpívalo a tančilo se do noci. Mobilní telefon, který akci alespoň telegraficky fotil, se ze záhadných důvodů kolem 19 hodiny - k mé nelibosti - vybil. 
Občerstvení, Rosie´s bar, vyhřívané stany, zpívající bezvadnou kapelu, tančící dav a mnohé další již nezachytil...
Ale mělo to tak být.
Velký dík patří všem za perfektní organizaci!


Krásný den všem
Katka ♥

PS: Dali jsme jim šanci a oni ji využili na jedničku :o)

čtvrtek 21. září 2017

Už to začíná...

... pod nohami šustit...


Při chození při kraji cesty - spadaným lupením - si vždy vzpomenu, jak jsem to jako dítě zbožňovala. Pár let sice od té doby uteklo, ale nadšení neubylo.
Dá se říct, že geometrickou řadou naopak roste.
Děti šustí nadšeně se mnou :o)


Každý lupínek je jedinečný... tak jako my lidé...
Nezapomínejme na to.


Cesty vedou nahoru, dolů, ale vždy nás nakonec dovedou domů.



U krmítka skotačila veveruška. Takovou dobu se nám předváděla. A my se mimoděk usmívali.
Veverka má pro nás vždy poselství, vzkaz:
"Člověče raduj se ze života, dováděj, hraj si. Nadšeně jako děti! A uvidíš, jak budeš zářit!"


A tak jsem šustila ještě o krapet víc .o)




Krásné podzimní dny
Katka ♥

úterý 19. září 2017

Retro jízda

V rámci Evropského týdne mobility se u nás konal 
Den otevřených dveří Dopravního podniku města Jihlavy.


Návštěvníci všech možných věkových kategorií si mohli prohlédnout areál vozovny, 
podívat se na současná i retro vozidla MHD.



To, co velmi upoutalo mnoho návštěvníků - včetně nás - byly RETRO jízdy po městě s vozidly:
... historický trolejbus Škoda 9Tr


... a kloubové autobusy Ikarus 280 a Karosa B 741.


Že jsme skoro celou jízdu stáli "v kloubu" a točili se - byli točeni - v zatáčkách, bylo samozřejmostí.
Jednu chvíli nás rozdováděl ještě i pan řidič. Když jsme najeli na kruhový objezd a obkroužili ho - k radosti celého nacpaného autobusu - celkem 3x :o)
Padla tam i věta: "Jestli pojede ještě jednou dokola, tak to už nedám!"  
Spontánně jsme poodstoupili. Cestující to nakonec ustál :o)


Když jsme s trolejbusem sjížděli první větší kopeček, tak se Zuzka trochu nedůvěřivě zeptala:
"Mami, myslíš že mu to brzdí?!"
Touto otázkou vykouzlila úsměv nejen na mé tváři.
"Zuzí, držme mu palce!"


Bylo to opravdu, jako bychom se vrátili o dvacet i více let zpět. Člověk slyšel zvuky, které dnešní trolejbusy již nevydávají. Zvláštní, tak typické vrčení, tůtání, vrzání...
Tlačítko na znamení bývalo jen na stropě trolejbusu. Drobná cvakátka na jízdenky, která vysekávala tři kolečka do číslic 1-10 na proužku jízdenky. Dva schůdky do vozu...


To, co se mi také líbilo a bylo s touto bezva akcí spojeno, bylo to, že kdokoli uviděl  tyto "staré" vozy, tak se začal bezděky usmívat. Takovou sílu měly. Začal ukazovat směrem k vozu, fotit, culit se, mávat... a nejen děti!
Bylo by fajn, kdyby i za běžných dnů byli lidé usměvavější a zářivější.
Tak směle do toho!

Mějte se krásně
Katka ♥

pondělí 18. září 2017

Krása nejen vřesu

Tento pohled se mi naskýtá, když v těchto dnech sedávám na terase...


... když zde snídám, piji čaj či kávu, když koštuji vínko, či burčák...


... když jen tak sedím a nic nemusím. Není to často, ale o to víc si chvíle užívám...


 ... když potřebuji jednoduše vypnout a nečerpat sílu...


... a rostlinky, květiny, jejich tvary, barvy a mnohdy i vůně jsou mi milými společníky, 
kteří mě vždy rozveselí...



... zvonečky vřesu se, když po nich přejedete rukou, nádherně rozzvoní, zašustí...



A nezapomeňte - i jeden květináček vřesu na kuchyňském stole či stole v kanceláři 
dokáže nádherně rozzářit den!


Užívejte podzimu
Katka ♥