úterý 30. června 2015

Letos druhá, třetí, čtvrtá...

... kytička levandule. Kdo by to počítal!
Postavte mě k levanduli,
ještě lépe do levandulového pole a celý den o mně nevíte.


Jen čas od času nečekaně uslyšíte mou srdečnou,
upřímnou radost i nahlas.


Levandule se mi v záhonech odměnila,
nádherně rozkvetla v plné své kráse
a voněla,
bože ta voněla...
a já ustříhávala jednu za druhou. Jen ty, které si již o utržení říkaly.
 

Tentokráte byla levandule, mimo jiné,
určena na kytičky pro paní učitelky
a paní družinářku.
Jako součást poděkování...

 
Sama jsem byla kantorkou a vím,
co tato krásná, ale zároveň náročná práce obnáší.
I to, co vše se za tím skrývá.
Mám před nimi velký respekt
a vážím si jich za to.



 
Z levandulového království, protentokráte, 
přeji krásné dny
 
Katka
 

úterý 23. června 2015

Letos první...

... první vlastní kytička levandule.
 

Čerstvě utržená.
magicky tmavě fialová, fialově-modrá.
 
Zanořila jsem nos do květů, zavřela oči a dýchala,
pomalu a zhluboka...
 
 
Svět se zastavil.
Vůně mnou procházela celou.
Celým tělem, celou duší.
Je to pro mě vůně vůní,
kouzlo a dar přírody.
 
 
Krásný levandulový večer
Katka
 

pondělí 22. června 2015

Ze života...

„Pokud uvidíš někoho bez úsměvu,
daruj mu svůj.“
 
 „Slabý člověk se pomstí,
silný odpustí,
inteligentní ignoruje.“
 
 
 
„Omlouváme se za nepořádek.
Jen chceme, abyste se u nás cítili
jako doma.“
 
 „Protože milujeme někoho v nebi,
je kus nebe i v našem srdci.“
 
 „Je těžké být ženou.
Musíte myslet jako muž,
chovat se jako dáma,
vypadat jako dvacítka,
a dřít jako kůň.“
 
 
 
 „Když milujete, co máte,
pak máte vše, co potřebujete.“
 
„Pokud uvidíš někoho bez úsměvu,
 daruj mu svůj.“
Nic to nestojí,
jen tím obě strany získají...

 
Krásné dny
Duhová Katka
 

neděle 21. června 2015

4. Týden - víkend plný relaxace

Po více než deseti měsících jsme měli s manželem volný víkend. Bez dětí.
Děti si užívaly čas jinde. A měly se báječně.
Což bylo pro mě důležité, abych i já mohla "vypnout".
My jsme čas také chtěli využít naplno a podařilo se nám to.
 
V pátek, když jsem šla z práce domů, tak kolegyním povídám.
"Já vůbec nevím, co budu bez dětí celý víkend dělat!!!
... Nebudu vědět, co dělat dřív!!! :o)"
 
Samo se ale vše poskládalo tak, jak mělo.
 
Chvíli jsem nedělala nic. Chvíli jsem si uklízela svůj pracovní, tvořící a snící koutek.
Chvíli jsem se  vrtala v hlíně a přesazovala kytičky,
chvíli seděla na terase s nohami nahoře a popíjela kávu.
Poslouchala jsem hudbu, kterou miluji. Tančila, zpívala.
S manželem jsme byli v kině, na koncertě... viz. předchozí blogy. Došli jsme si na pizzu.
 Jemně jsem poklidila byt. Vyprala dětem kompletně postele.
Podívala se na oblíbený film "Mamma Mia" s Meryl Streepovou, kterou miluji.
Vyndala svou kaligrafickou sadu ze skříně,
kde se již velmi dlouhou dobu schovávala.
Trochu fotila, trochu četla, trochu malovala...
Nevařila.

Mým cílem bylo si odpočinout a vyspat se do růžova.
Probudit se, až budu cítit, že jsem vyspaná.
V sobotu se mi to podařilo a bylo to doslova slastné. Děkuji.
V neděli již ne. V 7:22 na nás kdosi jednou zazvonil zespodu, domovním telefonem.
Proč, kdo, kdo ví? Už jsem neusnula.
 
 
Dnešní den je nejen začátek léta,
ale zároveň i dnem,
kdy jsme se s manželem před 18. lety seznámili.
 
To to utíká. Byl to ale krásný čas...
... a je pořád! Díky za to.
 
Užívejte léta!
Katka
 

3. Týden plný kultury

Tento týden by se dal nazvat jako:
KVĚTINOVĚ - KULTURNĚ - RELAXAČNÍ
plný barev, vůní, různorodý, moc, moc pěkný.
 
* * * * *

3. PLNÝ KULTURY - divadlo, kino, koncert...

Ve čtvrtek jsem byla v Horáckém divadle Jihlava.
Tímto ještě jednou děkuji kolegyni Evče,
že si na mě s volnou vstupenkou do divadla vzpomněla.

Představení "Lakomec" od Moliéra.
Předčilo moje očekávání, které už tak bylo velké.
Stanislav Gerstner v hlavní roli - výtečný.

Představení přizpůsobeno dnešní době, skvělé aranžmá,
skvěle zahráno celým souborem.
Krása. Tleskám.

Myslím si, že si mě již po jednom představení získali natolik,
že se poohlédnu po předplatném na příští sezónu.

Někdy máme nádherné věci nadosah a nevidíme je...
Děkuji za připomenutí.


*  *  *  *  *
V sobotu jsme s manželem po letech (tentokráte ani nebudu psát číslo :o))
vyrazili do kina.
Vystáli jsme si dvacetipětiminutovou frontu u lístků a díky tomu přišli na film s desetiminutovým zpožděním... tedy přesně včas. Zrovna končily reklamy.

"ŽIVOT JE ŽIVOT" 
nová česká komedie se Simonou Stašovou, Ondrou Vetchým v hlavních rolích.
Moc se nám to líbilo.
Bylo to trochu jiné než jsem čekala, ale líbilo se.
Každopádně odpočinkové.

*  *  *  *  *

A do třetice, tentýž den byl na náměstí v rámci oslav "Jihlavského Havíření"
koncert skupiny The Tap Tap.

 
Bylo to výjimečné, krásné!
Na začátku koncertu se za nimi na nebi, nad střechami domů, z ničeho nic objevila duha.
Vím, že nenáhodně. Projel mnou překrásný pocit. Pousmála jsem se.
Když člověk viděl, slyšel ty báječné lidičky, kteří ačkoli k nim "osud" nebyl zrovna štědrý a rozdal jim do života karty, jaké rozdal, tak jen žasl.
Jak byli nakažlivě veselí, usměvaví, vtipní,
jak si písničky doslova užívali.
 
Nejednou mnou projela velmi krásná, silná energie - toho času, místa, okamžiku, té atmosféry...
Nedá se to ani popsat. Bylo to velmi silné setkání.
 
Atmosféra plného náměstí vděčných posluchačů, tleskajících lidiček s otevřeným srdcem.  
Nezapomenutelné.
 
Smekám před každým z těch na jevišti vystupujících.
Jsou prostě báječní!
 
A my ostatní máme hodně co na přemýšlení...
 
Obrovský dík patří panu Šimonovi Ornestovi
- kapelníkovi a manažerovi skupiny.
Za vše, co pro své hudebníky dělá.
S obrovským nadšením, láskou, obrovským srdcem.
To vše je na tom ohromně znát,
lze z celkové atmosféry vycítit.
Velký, upřímný dík! Tleskám.
 
 


Krásný večer
Katka

2. Týden plný květin - luční krása

Tento týden by se dal nazvat jako:
KVĚTINOVĚ - KULTURNĚ - RELAXAČNÍ
plný barev, vůní, různorodý, moc, moc pěkný.
 
* * * * *

2. PLNÝ KVĚTIN - luční  krása

Pro radost. Jen tak do vázy.
Pantoflíčky, hrachor, jetel bílý, růžový, zvonečky... vše co louka nabízí.
Jednu kytičku domů, jednu na pondělí do práce.



Tip pro jednoduchou a krásnou dekoraci.
Budete potřebovat skleněnou misku (já jsem ji koupila včera v NANU NANA).
Na dno, po celé ploše, dáte oblázky.
Zalijete vodou.
A potom už jenom na hladinu přidáte květiny.
Kopretiny či pivoňku, rozkvetlou růžičku nebo různě luční.
Co máte k dispozici.
Výsledek je skvostný.
Květy vydrží o trochu déle, než běžně ve váze.
 

☼   ☼   ☼


☼  ☼  ☼

 
 Krásné dny
Katka
 

1. Týden plný květin - zahradnictví

Tento týden by se dal nazvat jako:
KVĚTINOVĚ - KULTURNĚ - RELAXAČNÍ
plný barev, vůní, různorodý, moc, moc pěkný.
 
* * * * * 

1. PLNÝ KVĚTIN - zahradnictví

Začalo to zcela nevinně návštěvou  zahradnictví. Přes zimu mi vymrzla jedna levandule, tak jsem chtěla  učinit nápravu. Přijdu do zahradnictví zrovna ve chvíli,
kdy přivezli čerstvou várku levandulí. Různých druhů - "Little Lady", "Felice", "Hidcote", francouzská levandule...
To jsem už tušila, k čemu se schyluje. Rodina až o chvíli později.
Byla jedna hezčí než druhá, za nádhernou cenu.
Čekaly na mě.

 
Nakonec jsem si jich koupila deset.
Schválně to číslo píši slovy. To pak nevypadá tak nápadně :o)
I velikost písma jsem té nedůležitosti počtu také uzpůsobila.
Kdo by odolal?! To dá rozum! To prostě nešlo. 

 
Příští víkend je pojedu slavnostně zasadit.
Holky jedny fialový, těšte se!
 
Na fotce za levandulkou je další přírůstek na terasu.
Keřík Ligustrum "Lemon and Lime"
Má překrásné lupínky v barvě jarně zelené. Rozzáří každé místo, kam ho vysadíte.
 
No a do třetice jsme / jsem koupila
Hortenzii. Velmi jsem po ní již dlouho toužila a teď nastal ten čas.
Krásnou, elegantní, bílou.
Dáme si ji před vstup do bytu. Máme zde krásnou modrou omítku,
takže bílé květy nádherně vyniknou.
 
 


 
Krásné dny
Katka
 

úterý 16. června 2015

Bosou nohou... třeba i rosou

Vyzout boty.
Sundat ponožky.
A jen tak boskatá se procházet.
Po trávě, mezi sedmikráskami, po mechu.
Cítit to souznění se zemí, tu jednotu, spojení.
Nabíjet se sluníčkem.
Nechat si vítr skotačit ve vlasech.
 
Nechala jsem se po dlouhatánské době 
takto hýčkat celé odpoledne.
Nádherné!
 
 
PS:
1.vřele doporučuji
2. nepodceňujte ALE výběr místa pro takovéto "uvolnění"
3. mohli byste něco nemilého dostat i přídavkem...
4. intenzivní zážitek by to bezesporu byl, to je fakt, ALE... :o)
 
Užívejte života :o)
Katka
 

Poděkovat - přijmout - radovat se!

Včera jsem psala o vděčnosti a dnes se mi toto téma, oklikou
v trošku pozměněné podobě, vrátilo zpět.
 
* * * * *
 
Následující text je věnován jedné ženě, kterou ačkoli moc neznám, vím o ní mnohé.
Je báječnou mámou svým dětem.
Dokáže se za sebe i své děti postavit.
Je velmi silná i přes to, že se s ní život nemazlí.
Možná právě proto.
Vše se děje z nějakého důvodu... důvodu, který pochopíme až časem.
Všechno zlé ale jednou pomine.
Vyjde zase sluníčko. Věci se urovnají. Svět se rozzáří.
Až přijde ta pravá doba.
Jsou lidé, plno lidí, kteří to s ní myslí dobře, chtějí pomoci. Upřímně. Srdečně. Nezištně. Jen tak. 
Pokud to jenom trošku jde.
Stejně tak, jako jsme to udělali my. Nebo jinou formou. Na tom nezáleží.
Důležitý je úmysl - potěšit.
V takovém případě není potřeba nic jiného než
poděkovat, přijmout a radovat se :o)
Bez jakýchkoli zbytečných negativních pocitů, myšlenek. Ty jsou zbytečné.
Přijmout a radovat se!
O tom život je.


 Zákonitosti:
 
Jak se chováme k druhým, tak se oni chovají k nám.
Pokud jsme k lidem milí, vlídní, srdeční pomáháme jim, vrací se nám to.
Někdy okamžitě, někdy maličkou oklikou.
Pokud jsme nevrlí, zamračení, chováme se nehezky,
zrcadlo nám to vrátí zpět.
Opět někdy hned, někdy oklikou.
A pokud se někdo chová moc ošklivě, určuje si tím svou cestu sám.
Hozený bumerang se mu vrátí. Stejnou silou,
kterou byl hozen.
Je to ale jeho volba.
 
* * * * *
 
Nedávno jsem viděla překrásné video, které souvisí s dnešním obsahem textu.
... Obyčejný projev laskavosti... vytváří nekonečné vlny...
Nakoukněte... nechte se inspirovat...
 
 
 Krásný večer všem
Katka

pondělí 15. června 2015

Vděčnost...

Měla jsem to obrovské štěstí, trávit dětství
"v přírodě",
z dnešního úhlu pohledu vím, že svobodně.
Proto jsem z části i taková, jaká jsem.
Jsem sice městské dítě, ale víkendy od dubna do listopadu a celé letní prázdniny jsem trávila na venkově a v širém okolí.
Svět byl obrovitánský, barevný, krásný. 
Tento víkend jsem si to opět připomněla... a bylo to moc příjemné.

 
Vysočina, kam se podíváš...

 
Květiny na zahradě...
 
 
Ještěřičky, které se vyhřívají na kamenech skalky...

 
Má milovaná levandulka před rozpukem...


Jen tak si uzobnout jahůdku... jako kdysi...
  

 Zavzpomínat, jak jsme jako děti chodily do kravína a pomáhaly dávat na pojízdný pás trávu kravám... jak jsme si krávy pojmenovávaly, hladily si čerstvě narozená telátka...
 
 
Projet se na kole po okolí...
 
Čas tehdy nehrál roli, bylo ho ohromně moc.
Mohla jsem cokoli, kdykoli.
 
A těch hvězd, těch probdělých nocí, kdy jsem dlouhé hodiny koukala
do zářící oblohy...
... nebo do rozžhavených uhlíků a plamenů ohýnku...
 
Nepopsatelné. Nezapomenutelné.
Děkuji...
 
 
  
A právě zde se zrodila ta holka ze ZEMĚ ZA DUHOU.
Plná fantazie, naděje, víry, že vše se podaří,
plná radosti, optimismu, lásky, štěstí,
cítící sounáležitost s přírodou,
sama sebou, sama se sebou.
Létala jsem tehdy v oblacích a užívala si to plnými doušky.
I proto mi zůstala ta velká otevřenost vůči všemu...
všemu dobrému a krásnému.
 
 
Krásný večer
Katka
 

sobota 13. června 2015

Letem, světem

V pátek jsem šla z práce výjimečně hodně pozdě a zažila jsem jihlavské náměstí za krásného, ryze letního počasí, s moc příjemnou večerní atmosférou. Romantickou, poklidnou, tichou, komorní, teplou. Pravé léto. 
Hned mě napadlo, že by jsme si ji mohli - celá rodina - 
vychutnat také jednou, společně. 
 
Dnes jsme to zrealizovali. Odpoledne sice sprchlo, ale co na tom, aspoň se osvěžil vzduch.
Po šesté hodině jsme vyrazili. Procházkou jsme došli na náměstí a v horní části jsme si sedli do venkovní zahrádky jedné z kaváren. Mé oblíbené.
Výhled jsme měli na celé horní náměstí.
Objednali jsme si dle chuti. Citronádu, Limonádu s lesním ovocem,
horké maliny se zmrzlinou a šlehačkou, vanilkovou zmrzlinu zalitou expresem...
Čas to byl krásný.
 
Když se po půlhodině dalo do deště, nevadilo nám to,
přesunuli jsme se dovnitř.
Když jsme za další půlhodinu odcházeli,
jak mávnutím kouzelného proutku přestalo pršet.
Objednali jsme si to zkrátka výtečně.
 
 
Večer, když jsem spokojená, s kávou a bezovým burčákem seděla na terase,
PRŠELO, což zbožňuji.
Klapání deště, vůně vlhka a tepla, změněná energie přírody...
 
Obloha se zvláštně probarvovala, to jak se sluníčko přes mraky snažilo přece jenom prodrat.
Oči vzhlédly a spatřily PŘEKRÁSNOU DUHU.
Ta se na obloze rozprostírala ještě hodně dlouho a já se kochala.
Nádherné. Jen jsem poděkovala a BYLA...
 
Krásné dny
Katka
 

čtvrtek 11. června 2015

"Snídaně u Tiffanyho"

Miluji knihy, četbu, slovo.
Když to jen trochu jde, vezmu si knihu a nechám se dějem unášet do míst,
která bych jinak nikdy nenavštívila.
Svět fantazie je zcela fascinující a kouzelný.
Nemám ale tolik času číst, jak bych chtěla.
Před pár lety jsem si našla příjemnou alternativu.
AUDIOKNIHY - četbu do ucha -
mluvené slovo... namluvené knihy.
 
Můžu při tom uklízet, vařit, šít... poslouchám to někdy při cestě do práce, z práce, večer na terase...
V knihovně v hudebním oddělení je k půjčení velká spousta takovýchto pokladů.
Až by se člověk divil, jak moc.

Naposledy jsem si poslechla
 
"Snídaně u Tiffanyho"
Truman Capote
 

 Úžasně, citlivě namluveno Hanou Maciuchovou a Jiřím Adamírou.
Kniha byla zfilmována pod stejným názvem, s Andrey Hepburnovou v hlavní roli.
Na shlédnutí filmu se postupem času také chystám. Musí ale nazrát.
Píseň z filmu, ale slyšel určitě každý z nás. Dokonce je tam zmínka i o duze...
 
 
 
"Moon River" - Stříbrná řeka
 
Moon river, wider than a mile,
I'm crossing you in style, some day.
Oh, dream maker, you heart breaker,
Wherever you're goin', I'm goin' your way.
Two drifters, off to see the world,
There's such a lot of world to see.
We're after the same rainbow's end,
Waitin' 'round the bend,
My huckleberry friend,
Moon river, and me!
                                                                                          
* * * * *
 
Měsíční řeka, delší než míle
Překračuji tě, některý den.
Oh, snílku, ty lamači srdcí,
kamkoliv půjdeš, půjdu tvojí cestou.
Dva tuláci, kteří přijeli vidět svět,
Na světě je toho tolik k vidění.
Jsme pod stejným koncem duhy,
čekající okolo zákrutu
Můj borůvkový přítel,
měsíční řeka a já!
 
*
Krásný poslech, počtení či pokoukání
Katka
 

Obří - PAVLOVA - pusinka

Desert, dort, obří pusinka...
PAVLOVA
mě již velmi dlouho lákal.
V úterý jsem ho zahlédla v jednom časopise a opět volal: "Udělej si mě!"
Dnes jsem konečně na náměstí koupila i čerstvé jahody, tak jsem se do něj pustila.
Co na tom, že je čtvrtek!
Svátek můžeme mít každý den, když chceme.
A my jsme chtěli...
 

Pavlova
 
5 bílků
špetka soli
Ušlehat do tuhého sněhu a přidat
 250g  cukru moučka
1 lžíci balzamika (nebo bílého vinného či jablečného octa)

Znovu našlehat a vytvořit na jednom plechu (s pečícím papírem)
 dvě placky asi 20 cm průměru
Péci při 125°C asi 70-80 minut

Zatím co vám chladnou upečené placky, našlehejte 400 ml smetany.
Vrstvěte - placku, šlehačku, ovoce, placku, šlehačku, ovoce. Kdo chce, může jít i výš, do štoku :o)
Poté nechte dort alespoň hodinu uležet v ledničce, aby navlhl a změkl.
 
 
 A pak se jen vznášet a vychutnávat si pocity blaženosti...
Pravdou je, že když jsem jedla, pět minut nevím o světě.

 
Desert byl doslova božský. Překvapil mě svou lehkostí. To jsem nečekala.
Vřele doporučuji.
 
Na oslavu či jen tak.
Udělejme si svátek z každého dne.
 
 
Krásný večer
Katka
 

středa 10. června 2015

Vůně jasmínu...

JASMÍN je další z kvetoucích zázraků, který mi rozJASŇUJE dny.
Když jsem šla z práce domů, tak jsem šla "nenáhodně" kolem jasmínových keřů,
které jsou těsně před rozpukem.
Pár kvítků již bylo rozvinuto a jejich vůně se vinula již z dáli.
Nešlo odolat, neutrhnout si pár větviček domů.


Někdy se sebou smlouvám, ale tentokráte byl záměr, již z dáli, zcela jasný.
Bude můj. Tedy aspoň malinkatá část samozřejmě.


Když přivoním k jasmínu, vybaví se mi jasmínový zelený čaj,
který čas od času popíjím.
Objevila jsem ho před třemi lety. Společně s mojí velikou kamarádkou Peťou.
Oboje byla trefa do černého :o)
Ta mi ho tenkrát donesla na ochutnání a od té doby je zkrátka "můj".
Piji ho, když si chci odpočinout, zrelaxovat, uvolnit se.
Je to čajový rituál, ke kterému neodmyslitelně patří speciální čajový šálek a plápolající svíčka.
Někdy i knížka, ale obvykle mi stačí jen tak být...
 
Jdu vařit vodu... na jasmínový čaj, jak jinak.
 
Ať je ve vašem životě plno JASu... a nejen díky JASmínu.
 
Krásné dny
Katka
 


sobota 6. června 2015

Jihlava...

aneb pohled na Jihlavu ze zahradní restaurace.

V dnešním parném dni jsme se Zuzankou, na chvíli odpočinku, zakotvily v zahradní části jedné z restaurací na náměstí.
Výhled tu byl skvostný.

Pohled na horní část jihlavského náměstí. Uprostřed fotky, s tyčícími se věžičkami je kostel Sv. Ignáce. Dům vpravo za bílým autem je Radnice a úplně vpravo vyčuhuje komunistický pozůstatek - obchodní dům Prior. Vlevo jsou do kruhu vysázeny lípy. Nachází se zde Morový sloup. V popředí, mezi Ignácem a Radnicí je kašna se sochou samotného Neptuna.
 

Servírka nám donesla jídelní a nápojové lístky. Odešla.
Zuzka zářila, usmívala se. Slavnostně otevřela lístek a povídá: "Konečně si už budu moct přečíst, co tam je!!!" (horlivá prvňačka).
A začala od začátku: "Alkoholické nápoje..."
Přerušila jsem ji a přesměrovala na druhou stranu, kde byl výběr pro ni.

Jakmile jsme objednaly, stočila svůj zájem a pozornost na mšice na stole. Začala je sfoukávat a přitom se oklepávala, nefalšovaně z nich měla husí kůži. Co na tom, že nějaké, omylem, přistály na mně. Jak ta se smála.
Jenže padaly pořád nové a nové, lezly všude.
Slovo mšice se jí očividně nezamlouvalo a prostě a jednoduše jim říkala "Neštovice".
Rychleji, než jsme měly v úmyslu jsme dopily, zaplatily a rázovaly pryč. Ještě teď večer mě všechno kouše a lechtá.

Když jsem se jí ptala, jak se jí dnešek líbil, zhodnotila jednoznačně: "Až na neštovice, paráda!!!"
Přejeme dny bez neštovic i beze mšic
K+Z
 

středa 3. června 2015

Bezový burčák

Před zhruba pěti lety jsem podlehla kouzlu burčáku.
Díky němu jsem si zase o trochu "rozsvítila" podzim.
Co ale na jaře?
Jarně-letní varianta burčáku se nazývá:
 
BEZOVÝ BURČÁK
 
 
Dnes nastal den D pro jeho výrobu... tedy první várky.
Minimálně jednou či dvakrát si ji ještě zopakujeme.
 
Manžel včera natrhal první kvítky bezu, vše ostatní, potřebné je doma k dispozici,
pustili jsme se tedy do toho.
Kdo chce může udělat poloviční várku, kdo chce, může ji zdvojit...
Musíte ale správně dělit či násobit.
  
 
BEZOVÝ BURČÁK

za studena smíchat:
10 l vody
1 kg cukru
1/4 l octa
1 citron na plátky (bez/s kůrou, jak kdo chce)
20 velkých květů bezu

3 dny nechat přikryté pokličkou na teplém místě (na parapetu, kde svítí sluníčko).
Občas zamíchat.
Poté přelít do plastových lahví. Lahve zavřít, ale ne napevno utáhnout. Při následném procesu v lahvích vzniká alkohol a lahev by mohla explodovat :o) Musí to mít šanci trochu ucházet.
Lahve necháme 2 dny opět na teplém místě.
Poté je přemístíme do ledničky na 3 dny.

 
 
Pak už jen degustujeme a vznášíme se v oblacích.
 
Ve chvíli, kdy přeléváme do lahví, tak děti již popíjejí.
To je ještě "šťávička". Moc jim to chutná.
Jakmile začne probíhat kvašení, vzniká alkohol a to se radují rodiče.
Řidiči tedy pozor.
 
Ať se vám povede.
Uvidíte, že jedna várka je málo :o)
Katka