pondělí 12. listopadu 2018

Coco Chanel

"Žijete jenom jednou. 
Tak by to měla být zábava."


"Žena, která si ostříhá vlasy, 
je připravená na to, 
změnit celý svět."


"Obličej, který vám nadělila příroda, 
budete mít ve dvaceti. 
Je jenom na vás, jak bude vypadat, 
až vám bude padesát."


"Pokud chcete být nenahraditelní, 
musíte být odlišní."


"Oblékejte se tak, 
jako by to bylo naposled."


"Žena, která nenosí parfém, 
nemá budoucnost."


Krásné dny :o)
Katka

úterý 6. listopadu 2018

Úhel pohledu...

V tuto chvíli před sebou máte tři dvojice fotografií. 
Na první pohled se vždy zdají být stejné.
Na druhý pohled ale zjistíte, že stejné nejsou.
Rozdíl je v tom, na co v té dané chvíli člověk upíná svou pozornost, čemu dává či chce dát důležitost, na co zaostří.
Než budete číst dál, prohlédněte si následujících šest fotografií a zkuste se sami pro sebe rozhodnout, jaká varianta se vám líbí více, jaká je vám bližší. Proč si myslíte, že tomu tak je? Na čem záleží? 


*   *   * 


Jaká fotografie je "ta správná", "ta důležitější?
Co myslíte?
Někdo začne přemýšlet opravdu nad "volbou té správné", někdo řekne, že to nejde tak jednoznačně říct. 
Popravdě, srovnávat nelze, srovnávalo by se nesrovnatelné.
Každý úhel pohledu - co se fotografie týče - má své opodstatnění. 
Záleží na tom, čemu v té dané chvíli chceme dát důležitost, na co se chceme soustředit, co si prohlédnout.
Teď je to jinak, než by tomu bylo za chvíli. 
Kouzlo či "správnost" lze objevit v obou variantách.


*   *   * 


A teď se přenesme do roviny komunikace, do roviny mnohdy spletitých lidských vztahů.
Zkusme to samé aplikovat zde. Zkusme uvědomit si tu souvislost.
Známe to všichni. 
Někdy vidíme věci odlišně než ten druhý. Chceme druhého přesvědčit o správnosti svého pohledu na věc, hájit "naši pravdu".
Pokud do toho navíc vtáhneme emoce, bývá to mnohdy "jízda". 
Na konci zůstávají oba nespokojení, unavení, emočně zranění.
A pokud si někdo přece jenom myslí, že "vyhrál", v reálu to "vítězství" rozhodně není.

Během komunikace mají obě strany právo na svůj úhel pohledu, svůj způsob prožívání, svou interpretaci 
a své vidění problému i své emoce.
Jedná se o dva právoplatné úhly pohledu, které by měly být respektovány a to dokonce i v tom případě, 
kdy se některý z názorů ukáže jako chybný.


*  *  * 


1. Uvědomme si, že toho můžeme sice hodně vědět, ale patrně je ještě mnohem více věcí, co nevíme.
2. Obě strany mají legitimní právo vidět vše ze svého úhlu pohledu - 
cílem je dát prostor sdělení obou pohledů.
3. Nesmíme přestat naslouchat - musíme být aktivními posluchači.
4. Měli bychom se snažit vyvarovat domněnek, podsouvání našeho vidění i předjímání nějakých závěrů.

Až se příště budete "přít" s partnerem, dětmi, přítelem, kolegou v práci, paní na poště, kolemjdoucím na ulici... zkuste trošku ubrat, upozadit a ztišit své ego.
Vyslechněte úhel pohledu druhého, zkuste najít společnou řeč, společnou cestu.
Bez zbytečných hádek a bouřlivých emocí.
A pokud se vám to napoprvé nepovede? Nevěšte hlavu, zkoušejte to dál. 
Buďte i sami k sobě trpěliví.
I malé krůčky nás mohou dovést k velkým věcem...

Krásné listopadové dny
Katka

pondělí 29. října 2018

Proletí 100letí

Proletí 100letí byla unikátní audiovizuální show konaná v Jihlavě 15.9.2018
 ku příležitosti stoletého výročí vzniku Československé republiky.
Show to byla velkolepá, překrásná, originální, nápaditá, zatáhla člověka do dějin. 
Probouzela v lidech to dobré a budila naději, že je dobře a může být i lépe, když nebudeme "stát opodál".


Když se setmělo, show začala.
Na jeřábu vysoko nad zemí visela Republika, 
kterou představovala akrobatka zavěšená na obrovském lustru.
"Ano jistě, milánkové moji, jsem tu. Tady nahoře! 
Už dlouho tu s vámi jsem, za chvilečku to bude sto let,"
pověděla na úvod Republika.
"Jako by to bylo včera, co jsem vznikla z krásných ideálů mých zakladatelů. Jako by to bylo včera, kdy se formovali ti opravdoví chlapi v mých slavných legiích. Dovedete si to představit? Já měla armádu vlastně již v době, kdy jsem nebyla na světě."
Nejednalo se o monolog Republiky, nýbrž o dialog. Druhou stranu tvořil zástupce nás občanů. 
Symbolicky jím byl jihlavský rodák, skvělý herec a prima člověk - Ondřej Vetchý.
Republice propůjčila hlas nejvýraznější herečka jihlavské ochotnické scény - Eva Čurdová.


Republika symbolicky nechala roztočit pohyblivý Stroj času, který nás přenesl zpět v čase na samotný zrod republiky 
- do roku 1918
Následně jsme proletěli postupně celým uplynulým stoletím...


Jednotlivé klíčové letopočty našich dějin byly názorně ukazovány na fasádě a v oknech jihlavské radnice.
Zároveň v jednom z oken vždy probíhalo i stínové divadlo - 
připomínající určitou událost toho daného roku.
Hudba hrála v celé show významnou roli, dokreslovala dějiny a probouzela v lidech emoce. 
Vtahovala do děje.
U roku 1918 zazněla i píseň spjatá s T.G. Masarykem - "Ach synku, synku."
... zpívalo ji s pokorou celé náměstí sborem...


Dalším klíčovým a zároveň temným rokem byl rok 1939.
Rok, kdy začala druhá světová válka, kdy jsme byli "zrazeni" a  vydáni nacistům napospas.
I na jihlavské radnici zavlály prapory s hákovými kříži.


Z amplionů se začaly velmi hlasitě ozývat sirény, které se tehdy vždy rozezvučely při bombových náletech. Ze všech možných oken radnice, ze střech domů začaly svítit a rychle se pohybovat proudy světel. Jako když byl vyhlášen poplach a nacisté hledali určité osoby, kterých se chtěli zbavit.
Díky sirénám a světlům se člověk okamžitě přenesl do dané doby. Ovládl ho doslova autentický strach a tíseň.
Husí kůže přeběhla nejednomu z nás, nejen po zádech.


Dalším rokem byl rok 1945, konec 2. světové války
Hákové kříže mizely a byly opět nahrazeny československou vlajkou. Vlajky vlály i ve vikýřích radnice.


Euforie byla hmatatelná. 
Konec strachu, teroru, utiskování, vraždění...


Bohužel euforie netrvala dlouho a červená barva na fasádě radnice společně s ruskou vlajkou ohlašovaly rok 1948, 
kdy naši zemi ovládl komunismus ve vší své síle a zvrhlosti.


Období před rokem 1968 se jevilo jako období oslabování komunismu, uvolňování diktatury, ale všechny naděje skončily příjezdem ruských vojsk na naše území, okupací Československa. 
Píseň "Kaťuša" byla opět symbolická pro toto období. Tato píseň se ale po chvílích "přetahovala" s "Modlitbou pro Martu" zpívanou Martou Kubišovou. Písní, která se po vojenské okupaci 21. srpna 1968 stala symbolem odporu českého národa proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do komunistického Československa.
Při střídání částí písní obou skladeb, se i na radnici "přetahovaly" vlajky - česká a ruská...
...nakonec se vše obléklo, jak víme z dějin, na dlouhých 40 let do rudých barev.


S rokem 1989 přišel pád komunistického režimu, svoboda, demokracie, nadšení a euforie
Sametová revoluce prolomila hráz. Český národ se mohl opět nadechnout. 
"Modlitba pro Martu" opět zazněla, tentokráte vítězoslavně.
I klíče v tuto chvíli cinkaly nad hlavami občanů spolu se zpěvem písně.
Krásný zážitek.


Dalším důležitým mezníkem našich dějin byl rok 2004.
Naklonila jsem se k dětem a povídám jim, že je to asi kvůli tomu, že se narodil náš Tomík.:o)
 Naší rodině se tato interpretace sice líbí, ale v kontextu republiky se jedná o  rok, kdy jsme vstoupili jako stát do Evropské unie. 


Republika si k takovému krásnému jubileu zasloužila určitě dárek. 
Obrovská kovová konstrukce potažená plátnem původně v lidech vzbuzovala otázku, co že to vlastně jako má být? Až v rámci show se na ní promítaly bezprostřední repliky dětí z Vysočiny, které chtěly  Republice udělat radost, popřát... 
a vyrobit a darovat jí dort.


Což se nakonec podařilo. 
Tříposchoďový narozeninový dort i se svíčkami.


Dalším velkým a nečekaným okamžikem večera, který doslova ohromil a v kladném slova smyslu šokoval tisíce lidí, kteří se v té chvíli oslav účastnily, bylo, když "spadla opona" bílého plátna.
Celá obrovská kovová konstrukce byla plná lidí - pěveckého souboru Campanula a Melodie. 
Zavládl doslova úžas.
A pak? 
Pak se díky nim rozezněla celým náměstím česká hymna.
...
Je to nepřenositelný zážitek. Bylo to tak moc, moc silné.
Po nejedné tváři stékaly slzy.


Ještě bych se chtěla vrátit ke krásným a moudrým dialogům Republiky a Ondry Vetchého, které se prolínaly celou show.
Jednalo se o velmi vlídné, lidské, pozitivní a až nadčasové dialogy a zamyšlení.
Vyřčená slova vyzývala občany k tomu, aby si vážili toho co mají. Aby nebrblali, nekritizovali, nezáviděli a raději se sami aktivně zasadili za změnu toho, co se jim nelíbí. 
Máme ten dar, máme tu moc.
Odrážela se v nich naděje, víra, slušnost, pokora, inteligence, pospolitost a lidskost. 
Tolik důležité hodnoty nejen pro tuto dobu...
Mé myšlenky a ♥ v těch chvílích spontánně  letěly k T.G. Masarykovi a Václavovi Havlovi...


Ten večer toho v rámci show bylo k vidění mnohem, mnohem více. 
Člověk se "jen nedíval".  Byl doslova vtažen do "děje", do historie a na vlastní kůži a na vlastní emoce mohl zažívat dobu "tehdy". Nic tak silného a velkého jsem doposud nezažila.
A kdo je pod touto velkolepou akcí podepsán?
Režisérem celé show byl umělecký kovář, muzikant a herec z Třeště - PETR PÍŠA.
Patří mu velký dík za to, jak se daného úkolu - zrežírování 100letého výročí Republiky - zhostil. Velkolepě a přitom velmi citlivě, originálně, s pokorou, umělecky, jak propojil historii s uměním, jak dokázal lidi "vtáhnout" a nechat na vlastní kůži "zažít" předešlé století, dokázal i překvapit, v kladném smyslu šokovat publikum... jednoduše připravit všem nezapomenutelný a neopakovatelný zážitek a prožitek.
Velký dík patří i všem protagonistům, umělcům a  jednoduše všem lidem, kteří se zasadili o konečný výsledek celé akce. Smekám klobouk.


Bavila jsem se s mnohými lidmi, kteří ten večer na náměstí byli, a všichni byli nadmíru nadšeni.
Myslím si, že to je pro tvůrce zcela zaslouženě tou největší odměnou. 

Akce byla objednána k výročí republiky Krajem Vysočina. 
Jednalo se o jednorázovou akci. Myslím si ale, že je to obrovitánská škoda.
Přála bych si, aby tuto show mohlo vidět a zažít více lidí. Aby se konala alespoň v každém krajském městě České republiky...


Ten den probíhalo na jihlavském náměstí nespočet úžasných doprovodných akcí. 
Zažijte to znovu, koncert Ondřeje Havelky a jiných souborů a kapel s nádechem první republiky...
A jednou z těchto akcí jsme se nechali strhnout 
a přenesli se naživo do první republiky :o) 
Velký dík patří Obchodní akademii, Hotelové škole Třebíč za úžasné fotografie.
Skvělý nápad, který stovkám lidí udělal obrovskou radost a mají úžasnou hmatatelnou vzpomínku na tento krásný den, 100leté výročí republiky.


Krásné dny
Katka ♥

sobota 27. října 2018

Republiko, všechno nejlepší!


Přehledně zpracované století najdete na těchto stránkách:


Republiko milá, republiko naše -
VŠECHNO NEJLEPŠÍ K NAROZENINÁM!!!


Dnes se přidávám ke slovům pana premiéra Babiše, která pronesl při slavnostním otevření 
Národního muzea v Praze...
... přestaňme brblat, stěžovat si, závidět. Každý z nás učiňme to nejlepší, co můžeme, aby se naší republice dařilo co nejlépe...

Krásné sváteční dny
Katka

sobota 13. října 2018

Havlíčkův Brod zase trochu jinak

Knižní veletrh je jedna část, která nás v ten den čeká. Druhá část následuje hned poté.
Jdeme se projít parkem, kolem rybníka, na náměstí.


Zajdeme do kavárny s vynikajícími zákusky a kávou na horní straně náměstí - 
přímo nad krásným knihkupectvím.
S výhledem na náměstí, které je jak na dlani.


Na zdech schodiště a kavárny samotné můžete vidět třeba kresby Jiřího Trnky, 
či nově i vzdušný balón...


... a nebo obrazy Pavla Čecha.
Těmi se kochám pravidelně a nadšeně.



Náměstí je velmi malebné a milé. 
Upravované domečky mi vždy připomínají Telč.


Je vidět, že je o náměstí po všech stránkách dobře pečováno.
A to mě vždy těší.
Když si člověk váží toho, co má a stará se o to.






Andělé jsou našimi pozemskými (nebeskými) průvodci... 
vždycky to člověk věděl.




A nazpět kolem kostela do parku.


V Brodě bylo moc hezky, ale přiznám, že "pravého Rembranta
jsme tam tentokráte nezahlédli...


Ale i tak je to dobře. 
Stejně tak jako každý den není posvícení, tak i spatřit, zažít nějakou nádheru nádher či výjimečnost, 
není člověku dopřáno pokaždé.
Ve vzácnosti tkví to kouzlo...


Užijte si nádherně nadcházející neděli, jejíž scénář se přírodě na výsost povede... užijte si pravou kouzelnou ukázku babího léta v celé jeho šíři a nádheře.
Počasí vykouzlí překrásný den. Jak ho prožijete vy, záleží jen a jen na vás.
Katka