Před nějakou dobou jsem dorazila z práce domů a už u dveří mě děti informovaly:
"Mami, dnes se o večeři nemusíš vůbec starat!!!"
Přijala jsem to s nadšením, ale i s mírnou nejistotou.
Cože se mi to bude v kuchyni dít?
Mám již určité zkušenosti.
Chvíli jsem zhluboka s úsměvem dýchala
... a nechala jsem věcem volný průběh.
Usedli jsme s manželem ke stolu a každý z nás dostal
MENU na chystanou večeři.
Dnes vařil Tomík.
Vše ostatní okolo zajišťovala Zuzka.
Na úvod jsme si společně připili báječnou limonádou.
Pak jsme se pustili do předkrmu
- Tomovi speciality - jednohubek.
Byli jsme tak vyhládlí, že jsem po chvíli zjistila, že jsem je ani nestihla vyfotit.
Fotek je i tak dost :o)
Následoval hlavní chod.
Poté potřeboval kuchař chvíli na přípravu dezertu.
Manžel neprozřetelně řekl,
za což si ode mě vysloužil lehké kopnutí pod stolem,
zda bude také nějaká zábava, než bude dezert hotov.
Co neprozřetelně?! Zcela záměrně.
"Samozřejmě, že i zábava bude!" chytla se toho zcela nadšeně Zuzka.
Oba jsme s manželem dostali pastelky a papír na jehož druhé straně bylo napsáno,
co máme malovat.
Nesměli jsme to ale tomu druhému ani za nic ukázat.
Pak budeme hádat, co kdo namaloval.
Šla jsem do kolen.
Výzva to ale rozhodně byla.
Ještě teď se směju.
Co tam stálo?
"Namaluj mamku"
"Namaluj taťku"
Nesměli jsme se asi patnáct minut hýbat,
aby jsme nebyli rozmazaní :o)
Poté přišel na řadu zasloužený dezert.
Kuchař i s pomocnicí si vysloužili plný počet bodů!
Měla jsem pak trochu práce s úklidem,
ale jednoznačně to za to stálo :o)
Jednalo se o zcela neplánovanou, spontánní, zcela vydařenou akci.
Krása!
Logicky se tento podvečer zařadil ke klíčovým,
překrásným, společným vzpomínkám.
Vytvářejte si ty své!
Krásné dny
Katka ♥