Slunce versus stín...

... jak uvnitř tak vně.

Mám ráda slunce. Jeho absenci vnímám velmi citelně. 

Vystavování se mu a vyhřívání je v jeho paprscích si užívám plnými doušky.

Pravidelně a cíleně. Nehledě na roční době.

K slunci patří logicky i stín, který mě mnohdy - v této podobě - také baví. 

Slunce a stín - jak uvnitř, tak vně.

Co minutu vidí člověk jiné obrazy, jinou perspektivu... když si to tedy dovolí, 

když v tom pro sebe vidí smysl. 

Každému co jeho jest.

A já si to radostně dovolím, vidím v tom smysl a jest to moje.

Stíny v tomto podání jsou ryze pozitivní a nabíjející.

Malují krásné obrazy.

V životě nás potkávají ale i jiné stíny, 

před kterými by člověk raději zavřel oči. Ale přesto tam jsou.

 Přeji vám, abyste se s těmi vašimi dobře popasovali a mohli si nadále naplno užívat slunce.

Jak uvnitř tak vně.

Je třeba mít ale na paměti, 

že bez stínů bychom nepoznali krásu a sílu slunce...

Krásné dny ☼

Katka 

PS: Pokud se vám zdá, že se v poslední době/v posledních dnech  ukazuje nějak více stínů...

vězte, že zase VYJDE SLUNCE!