Hmatatelné doteky jara

Slunce, teplo, volající zahrada a vlastně i volající duše po odpočinku v přírodě a tělo dychtící po protažení.

Taková byla naše sobota.

Ve finále byly spokojeni všichni jmenovaní. Nadmíru.

Když jsem stříhala keříčky levandulí, jen vrněly. Nebudu lhát, já taky :o)

Když jsem stříhala tymián, mátu a rozmarýnu, nečekaně omamně voněly.

Vypadají sice, že spí, ale je to jen zdání.

Podzim je ještě sice vidět, ale už ne na dlouho.

Jaro se už hlásí, sice polehounku, ale přece, o slovo.

Dokonce došlo i na ohýnek a opékání párků. Myslím si, že takto brzy - na začátku března - se to u nás ještě nikdy nekonalo.

Bylo to ale velmi osvěžující a poetické. Pro děti i dospělé.

Vůně jara, ačkoli příroda ještě vypadá, že spí, byla už všudypřítomná.

Zpěv ptáků nádherný. 

Chvíli jsem tam jen tak stála a nechala na sebe všechny tyto vjemy, včetně vůně z ohýnku, působit.

  

A to bych nebyla já, abych si trochu té krásy nedonesla s sebou domů.

Těší nás neskutečně.

Když si do skleničky nasypete zrníčka kávy, zanoříte čajovou svíčku, máte k tomu krásnou zářící dekoraci. A zpočátku i vonící :o)

Krásné dny

Katka ♥