úterý 25. dubna 2017

Kudy se cesta klikatí...

... tudy se klikatím i já. 
Aneb druhé včerejší zastavení.


Vždyť uznejte. Cesty jsou od toho, aby se po nich chodilo. A jsou na místech, kde jsou či bývaly "nejvýhodnější", nejlepší. Pro nás, pro lidi. 



Můžete v přírodě vidět ale i cestičky prošlapané lesní zvěří, které ty naše křižují. Ti na tu naši výhodnost mají, jak se zdá, jiný pohled. A zařídí si to jednoduše podle svého. 


Pšššt. Někdy se jimi nechám krapet strhnout a chvíli se po té jejich cestičce i vydám. 
Mnohdy vede mlázím, roštím a to se nám lidem moc nelíbí. Nezdá dostatečně pohodlné. 
Jsme již zhýčkaní tím vším, co označujeme za moderní, pohodlné.
Zvířátka, ty se ale ještě mají.


Na naší procházce jsme natrefily na tři rybníčky. Nevím, kde se tam tak zčistajasna vzaly?! Nepamatuji si na ně, ale bylo naprosto zřejmé, že tam již pár desítek let byly. I beze mě :o)
My lidé jsme někdy naivní, že si myslíme, že víme, známe...



Když jsem obíhala kolem sasanek z předchozího příspěvku, tak jsem se nedívala napravo, nalevo. Viděla jsem jen tu sasančí bílou nádheru. Najednou zpozorním, protože na sobě ucítím Zuzčin pohled. Doslova konsternovaný pohled na mě, s jemným úsměvem. 
Výrazem v obličeji jsem vyslala němou otázku, co že se děje?


"Mami, nevadí ti, že jsi právě prošla koňskýma koblížkama?!"
Vedle mě byl na pěšině téměř jeden metr čtvereční - nepřeháním ani trošku - koňských koblížků neboli hoven :o))) 
A já jsem si to krásně, s foťákem v ruce, nadšeným výrazem, štramádovala přímo středem. Aniž bych to tušila :o)))
No bóže, jsme v přírodě, ne?! 
A nejsem z cukru, ne?!
Hovno sem, hovno tam :o))) 



Jarní zelená byla všudypřítomná, zcela odzbrojující. 
Tolik odstínů zelené se vidí jen na jaře.


Mějte príma den
Katka ♥

pondělí 24. dubna 2017

Květy, barvy, vůně...

Po tolika zakaboněných dnech byl dnešek hotovým balzámem.
Sluníčko dávalo hned od rána jasně najevo, že dnes bude překrásně. A bylo.


Odpoledne jsme se s dcerkou neplánovaně vypravily do přírody. Do míst, kam chodíme hodně k podzimu ale na jaře ne. Nestačila jsem se divit.
První, dnešní blogová zastávka této vycházky bude plná květů, opojných vůní, barev.


Zpěv ptáčků  a rošťačící veverku vám sice nezprostředkuji věrohodně, ale věřte, že i to bylo nádherné.



Že zde kvetou sasanky hajní jsem neměla ani ponětí. A v jakém rozsahu a jaké hustotě?!



Hrdě se zde fialověl i barvínek menší.



A o kus dál i orsej jarní.




Užívejte dnů
Katka ♥

neděle 23. dubna 2017

Nedělní...

"Kdyby se občas počasí nezměnilo, polovina lidí by neměla o čem povídat." 
Jules Romains

"Spadlý sníh se do nebe nevrací. Musí roztát."
Vladimír Páral

"V kolika věcech se díváme, kam vlaje kouř
místo abychom se dívali, odkud vítr vane."
Karel Čapek


"Teprve, když slunce zakryl mrak, je cítit, jak hřeje."
Karel Boušek

"Chci žít, chci vidět, jak se střídá deštivé počasí se slunečnými dny… chci vidět, jak sílí kmeny stromů."
Vladislav Vančura

"Příroda obklopuje člověka mrakem a nutí ho stále mířit ke světlu."
Johann Wolfgang von Goethe


"Slunce nás potěší, déšť nás osvěží, vítr nás povzbudí, sníh nás rozradostní. Neexistuje totiž špatné počasí, jsou jen různé druhy dobrého počasí."
John Ruskin

Krásnou neděli
Katka ♥

sobota 22. dubna 2017

Sláva kopečkům!

Sláva kopečkům, údolím, táhnoucím se pásům lesů, polím, vlnící se krajině Vysočiny.
Vím, když jedu na kole - krpál nahoru a zase nahoru, krpál dolů - tak někdy malinkato brblám :o) - ale budiž mi tato lehkovážnost odpuštěna.


Jsou věci, které se nám odmala v životě opakují a postupem času je začneme brát jako samozřejmost. Již je nevnímáme.
Každý z nás to tak s něčím má.



Jsou ale věci, které ačkoli jsou "známé, roky se opakující", tak jsem z nich opakovaně nadšena.
Znovu mě dostanou. Tak jako na fotkách zvěčněná krajina.


A jak vidíte, nemusí být "ideální počasí", modro, slunečno. Může být i zcela zakaboněný den, s deštěm na spadnutí.
Příroda má zase jiné kouzlo, vyzařuje jinou energii.








Krásný víkend vám všem
Katka ♥

pátek 21. dubna 2017

Cesta za sasankami

Cesta za sasankami také nebyla k zahození.




Břízky se začínají probouzet k životu.


Na obzoru se majestátně tyčí věž hradu Roštejna, ke kterému mám velmi blízký, doslova srdečný vztah. Šest let po sobě jsem tam dělala průvodkyni a zažila jsem tam překrásný čas s báječnými lidmi. I po letech mám nespočet nezapomenutelných vzpomínek na tu dobu.
Že jsme se s manželem brali právě zde, není náhodné. A  jak ten čas letí, tak tomu bude příští týden 27. dubna přesně patnáct let :o) 


Již z dálky byly sasanky viditelné. Jemná bílá záře. Jako by byl břeh zachumelen sněhem.


Rybník znám odjakživa. Za těch víc než třicetpět let se ale okolí logicky mění. Břízky a olše jsou již statné stromy. Co dřív bylo, dnes už není.
To vše plyne s časem a mění svůj obraz.
Stejně jako my.


Atmosféra je ale podobná, téměř neměnná.
Rybník je rybníkem, stromy jsou stromy, louka je loukou, les je lesem. My jsme stále my. 


Na konci louky se tulí stádo hnědých kraviček. Jen tak se blomcají po louce a co jim chybí? 
Máme to štěstí, že se čas od času můžeme blomcat taky :o)




Bylo opět nádherně.


Krásné dny
Katka ♥

středa 19. dubna 2017

Bílá sobota...

...byla nejen díky Velikonocům bílá, ale i díky procházce, kterou jsme podnikli.


Ten den hodně foukalo, tak jsme nechtěli jít do kopců. Rozhodli jsme se pro vycházku lesem a k rybníku, kde kdysi kvetlo pár sasanek. Člověk by je tehdy opravdu pohledal.


Ale... okolí rybníka je poslední dobou hezky a s láskou opečováváno, přebytečné roští a stromy vyřezány, prostor provzdušněn... tak nás tam čekalo překvapení o kterém jsme neměli ani tušení. 


Byli jsme všichni tou krásou zcela konsternováni. Bylo to prostě nádherné.
Sasanky, kam jen oko dohlédlo.
Sluníčko a svěží jarní zelená tomu dodávala jedinečnou atmosféru.



"Bože, to je nádhera!" byla jedna z mých stále se opakujících myšlenek.



"Být
Jenom být 
A nechat srdce bít
Ač tluče neraní
Volá mě
Jdu za ním
Bych našel mír a klid..."


Spontánně jsem si za doprovodu zpěvu ptáků začala pobrukovat melodii a výše zmíněná slova písně "Jsem" od Tomáše Kluse.


Nejednou jsem si vzpomněla na naší letošní bledulkovou výpravu. To byl podobný velký zážitek.




Krásné dny
Katka ♥