pondělí 21. ledna 2019

Na vlně zimy...

"Uprostřed zimy jsem v sobě objevil věčné léto."
Albert Camus


"Svatá pravda - ať je zima, ať je šero, 
ať je koneckonců trošku smutno, 
ale jen když je veselo."
Jiří Voskovec


"Život v naslouchání začíná mlčením. Tichem.
I každé ticho je jiné. To nejkrásnější bývá těsně před svítáním na konci zimy."
Jaroslav Hovorka


"Nepadá sníh, aby zahubil svět, 
ale aby každé zvíře ukázalo stopu svou."
Franz Kafka



"Ať už stopa v písku, stopa ve sněhu, v blátě či stopa v srdci, vždy to znamená to stejné,
někdo zde byl a zanechal kousek sebe..."
Golichová


"Jaro je roční doba, v níž se fantazie mužů začíná zabývat tím,
na co ženy myslí již celou zimu."
Neznámý autor


"V Anglii jsou jen dvě roční období:
zima a červenec."
Penny Vincenzi


"Nechoďte tam, kam vede cesta. Místo toho se vydejte na místa, 
kde žádná pěšina není, a zanechte za sebou stopu..."
Ralph Waldo Emerson



"Chci žít, chci vidět, jak se střídá deštivé počasí se slunečnými dny... 
chci vidět, jak sílí kmeny stromů."
Vladislav Vančura



"Vše v přírodě - každá květina, každý strom a každé zvíře 
nás může mnohému naučit."
Eckhart Tolle


Krásný počínající týden
Katka

sobota 19. ledna 2019

Když ustane vítr...

Po dlouhých týdnech ustál vítr. 
I u nás na Vysočině.
A navíc jako bonus se ukázalo slunce a modrá obloha.
Zimo, budiž pochválena!


Slunce, které vždy vylepší náladu, prosvětlí životy. Zahřeje a nabije.
Sděluje, že zase bude dobře.
Modrá obloha, která svým blankytem rozveseluje a těší
Mně osobně v zimě nahrazuje modrá barva zelenou, jejíž absenci vnímám od podzimu do jara velmi citelně.
Vše má ale samozřejmě svůj čas...


Ačkoli většinou chodím na toulky s rodinou, tak tentokráte jsem vyrazila sama.
Do naprostého klidu, prostého ticha, bělostné čistoty.
Slunce hřálo, sluneční paprsky odrážející se od bělostného sněhu měly očišťující účinky.
Poslouchala jsem jen ticho vůkol, čas od času štěkajícího psa, výskající děti někde v dálce.
Poeticky praskající sníh pode mnou a sebe... své myšlenky.


Byly chvíle, kdy jsem se zastavila a v tichu jednoduše byla.
Byla a žasla nad tou krásou, mnohotvárností a rozmanitostí... spící přírody.


Slíbila jsem si, že až přijde ta správná doba, tak si zde počkám na západ slunce.
Moc by mu to tady totiž slušelo!


Prošla jsem kolem rybníčku, z kterého vytékalo více vody než v létě. 
Z toho jsem měla radost. Vláha se zase vrací. Vše se zase uvádí do rovnováhy.


Ať jsem se zastavila na jakémkoli místě cesty, vždy to byla krása.
Jen v zimě je totiž nádherně viditelný kontrast bílé a černé.
Vyniknou překrásné siluety stromů a větví, keřů a travin.


Na obloze tančily mraky společně s větrem. 
Vytvářely přenádherné ornamenty. Co chvíli jiné. 


V létě člověk většinou nic moc nevidí, ale v zimě - ve sněhu je krásně vidět, jak příroda žije.
Co chvíli člověk narazí na stopy zajíců a srnek, které si to štrádují přes pole. Cesta necesta.
Z vyšlapaných cestiček, kudy chodí lidé, je vidět, že co chvíli někdo vybočí. Kdopak asi?
Děti a pejsci - ti se totiž dokážou neskonale radovat a těšit i z věcí, které dospělí již zapomněli...


Děti, pejsci... a já. 
Samozřejmě, že mi to nedalo, abych nesešla z cesty.
I zde jsem chtěla jednoho Anděla vytvořit.
Pro potěchu mou - pro potěchu Andělů - pro potěchu vaši - 
pro potěchu toho, kdo má srdce otevřené.


Slunce se blížilo k západu, notně přituhlo a já se vydala svižným krokem zpět k domovu.
Nabitá, očištěná a s krásným pocitem na těle i na duši.


Jak mi tohle chybělo!


Děkuji, že jste se mnou došli až sem.
Krásné mrazivé dny.
Katka

pátek 11. ledna 2019

PF 2019

Krapet opožděně, ale to následujícím řádkům rozhodně neubírá na opravdovosti a přejícnosti. 
Přání naopak sílí.

Chtěla bych vám všem, co zavítáváte do Země ZA DUHOU,
i všem ostatním, kteří o ní ani nevíte, ale přesto jste,
co nejsrdečněji popřát do nového roku 2019 VŠECHNO, VŠECHNO NEJLEPŠÍ - 
kapku životních lekcí, potok humoru, jezírko přátelství, moře štěstí, oceán zdraví 
a celý vesmír lásky.
Zasloužíte si to!


Přeji vám, abyste našli mnoho sil a odhodlání překonávat překážky vnitřní i vnější, 
které vedou k spokojenějšímu životu. Vašemu i všech kolem vás.
Otevřete svá srdce a mysl laskavosti a soucitu, porozumění a pomoci druhým...
podoby pomoci mohou být různorodé.
Již záměr dělá divy...

Říkejte ANO, když to tak cítíte, říkejte ale i NE, když to tak vnímáte.
Když je potřeba, postavte se sami za sebe. Se vztyčenou hlavou.

A nezapomínejte, že NEJKRÁSNĚJŠÍ OZDOBOU JE ÚSMĚV VE VAŠÍ TVÁŘI 
- KOUSEK VEN A HODNĚ DOVNITŘ.

"Samou přirozeností laskavosti je šířit se.
Budeš-li laskavý k druhým,
dnes budou laskaví k tobě
a zítra k někomu jinému."
Sri Chimonay


DĚKUJI, ŽE JSTE.
S láskou
Katka ♥

sobota 22. prosince 2018

Šťastné a veselé!

Holky moje zlaté - kluci moji zlatí - moji milí,
přeji  vám všem ze srdce požehnané Vánoce.


Užijte si je s těmi, co máte rádi. 
V klidu, pokoji a pospolitosti.
S úsměvem na rtech, v očích i v srdci.
Nechť jsou vaše srdce naplněna radostí, štěstím, zdravím a láskou - až po okraj...
a nejen o Vánocích...





S láskou a díky
Katka ze ZEMĚ ZA DUHOU ♥

neděle 16. prosince 2018

Cukroví

Krásnou třetí adventní neděli, moji milí.
Cukroví... aneb jeho různé podoby.
Nebyly by Vánoce Vánoci, nebyl by advent adventem, kdyby domácností nezavonělo vánoční cukroví. 
Vůně vanilkového cukru, ořechů, másla, skořice a hřebíčku je nenahraditelná 
a jednoznačně patří neodmyslitelně k tomuto času.


Vždy je to jakási alchymie
Smícháte na první pohled neslučitelné věci, v různých poměrech a množstvích. Chvíli to vypadá, že se 
to nemůže nikdy spojit a vzniknout konzistentní těsto.
Ale když má člověk trpělivost, tak se stane nemožné skutečností.


Tentokráte jsem vanilkovým rohlíčkům v jejich prvotním stádiu vtiskla novou, zcela jinou podobu.
Řekly si o to... a zároveň se u mě probudila touha opět něco vytvořit z keramiky. 
Nuž uvidíme, co se s tím dá udělat...


Nakonec ale zvítězil zdravý rozum (prý) a tradice a spořádaně jsem těsto zformovala do kuličky a z těsta vytvořila tradiční vanilkové rohlíčky.
Kdykoli si je ale dám do pusy, budu vidět tento usměvavý obličej.
Těsto s duší.


K pečení si každoročně pouštíme vánoční CDčka.
Tradičně Janka Ledeckého - "Sliby se maj plnit o Vánocích", 
Danielu Šinkorovou - "Dárek vánoční", tradiční koledy 
a loni nově přibyl i Jan Smigmator - "Vánoce & Christmas".


Samozřejmě proběhla i ochutnávka cukroví a prošli jsme na výbornou s hvězdičkou.


Krásný advent
Katka

pátek 14. prosince 2018

Vzala jsem zodpovědnost do svých rukou...

... přestala jsem se již vymlouvat a šla jsem do toho. Opravdově.
Na začátku listopadu si tak sedím v ložnici a najednou se mi do mysli vetřela myšlenka Vánoc a vánočních dárků. Již roky si slibuji, že si vše obstarám s předstihem, abych si pak mohla advent užít - v klidu a pokoji, bez honu a shonu, bez toho, aby mi pořád někde vzadu v hlavě zvonilo: "Kačí, ještě toho spoustu nemáš obstaráno!!!"
Vždy jsem o tom snila, ale skutek utek.
Tentokráte ten listopadový den padlo jasné rozhodnutí. Přestanu se již vymlouvat, omlouvat, vykrucovat. 
Nejpozději do konce listopadu budu mít nakoupeno vše. 


A tak se také stalo. Nápady se hrnuly, realizace probíhala okamžitě, nadšení rostlo.
Přiznejte se, kdo z vás očekává nějaký ten zádrhel v realizaci?! No?!
Tentokráte jsem si za tím opravdu cíleně šla a opravdu jsem to dala. S krásným pocitem uvnitř.
Když občas uvidím nějakou maličkost, o které vím, že by nějaké osůbce udělala radost, tak ji ještě dokoupím, ale to už jsou takové ty třešínky na  dortu, drobné bonusy.

Když se člověk pro něco OPRAVDU rozhodne, 
dokáže zázraky... a netýká se to "jen" dárků... 


A tak mi nestojí nic v cestě v klidu si s dětmi péci cukroví při doprovodu vánočních písní, setkávat se u kávy a vínka s kamarádkami, kolegy a kolegyněmi, zajít se podívat na různé adventní akce na náměstí spojené i s koncerty, 
na vernisáž fotografií v muzeu, na vánoční koncert Mahlerovy filharmonie, na svařené víno na náměstí, 
na procházku zasněženou krajinou, na četbu knihy...


Minulý pátek jsem byla odměněna a rozbalila jsem si již v předstihu jeden z nejkrásnějších vánočních dárků - možná i za dostání svému slovu, kdo ví...
Na náměstí měl v rámci akce "Bosch svařák" vystoupení Tomáš Klus. 
Popravdě, nikdo jiný ze zpěváků by mi neudělal větší radost.
Díky za to!


Užívejte adventních dnů plnými doušky!
Katka

čtvrtek 13. prosince 2018

Včerejší čina na Vysočině


Hodně chumelení, problémy na dálnici u Jihlavy, na přivaděči, ve městě a vždy se to rovná naprostý kolaps dopravy ve městě.
Na všech silnicích, ulicích a následně na všech výpadovkách z města.
Co se zde dělo včera jsme ještě nezažili. Vše stálo či jelo krokem. Několik hodin.
... a díky tomu jsem šla z práce domů pěšky.





V tom počasí mi to sice trvalo přes hodinu a půl, ale alespoň část cesty byla doslova jak v pohádce
a užívala jsem si to naplno - bylo to opravdu za odměnu.



Sama od sebe bych si v ten den cestu pěšky dobrovolně sice nevolila,
ale osud má s námi někdy jiné plány.



Ve finále byla procházka krásná a poetická.
Všude na zemi, na větvích stromů, na zábradlích, lampách... se válely načechrané zářivě bílé peřiny sněhu.
Byla to pastva pro oči i pro duši.



A jak pod nohama nádherně vrzal sníh! To byla hudba.
Je pravdou, že co chvíli - když mi podjely na sněholedu boty s podpatkem - to vypadalo, že se sněhu podívám z blízka do očí. Nakonec jsem to vždy nějak vybrala.
Děkuji těm, co mě neviditelně podpírali.



Kousek cesty jsem si ještě schválně zašla - k zasněženému staletému buku u Kostela sv. Jakuba.
Krásnému až mystickému místu.


Na náměstí jsem si udělala krátkou přestávku. Dala by se nazvat zdravotní. 
Zastavila jsem u stánku s palačinkami a dala si jednu čokoládovou. 
Je přeci advent!


Tu mají u nás nejlepší, co jsem kde kdy jedla. A že jsem jich v různých koutech republiky jedla. 
Posilněna před další hodinu cesty jsem pokračovala dále.


I když vám někdy okolnosti změní zcela plány, snažte se z toho získat co nejvíce...
Krásný advent
Katka