čtvrtek 23. března 2017

Vůně lesa


"Máš-li nemocnou duši, tak se schovej v lese jako poraněné zvíře, 
on tě vyléčí.
Temné stromy jsou němí přátelé. 
Přijmou tě mlčky a budou na tebe hodní."
Saiigfried von Vegesack


"Bylo by dobré, kdyby nejednomu člověku padl na ústa 
list ze stromu poznání."
Gundelac

"Člověk bez smíchu je jako strom bez květu."
Osho


"Všude kvetou květy pro toho, kdo je chce vidět."
Matisse

"Vše v přírodě - každá květina, každý strom a každé zvíře nás může mnohému naučit."
Eckhart Tolle


"Stromy jsou básně, které země píše do nebe."
Neznámý autor


"Trpaslík nebude větší, i kdyby se na horu postavil."
Plinius


"Jedině příroda ví, co chce.
J.W. Goethe


"Má žena zahájila dietu. Kokosy a banány. 
Neztratila ani deko, ale umí lézt na stromy."
Henny Youngman
:o)

Krásné dny
Katka ♥

úterý 21. března 2017

Panoramata

Z vrcholu kopce Spravedlnost u Nové Říše, o kterém jsem psala v předchozím článku v souvislosti s křížovou cestou, byl výhled do všech světových stran.
To byla ale panoramata :o)



Překrásný výhled.
S manželem jsme si řekli, že se sem musíme zajet podívat až se jaro, léto či podzim přihlásí viditelně o vládu. Až budou listy na stromech a pole ožijí.




Ani západ slunce by tady nebyl k zahození :o)
Tak třeba jednou...



Krásné dny
Katka ♥

pondělí 20. března 2017

Duhový Facebook a Instagram

Propojení blogu s Facebookem a Instagramem vlastními silami se zprvu zdálo jako veliké sousto a zároveň čistá utopie. 
Pustila jsem se ale i tak do toho a zjistila, že se to dá, díky různými radám na internetu, zvládnout. 


Ačkoli dávám přednost blogu, ne každý to tak musí mít.
Na prohlížení fotek a připomenutí si vzpomínek ráda používám právě fotogalerii ve Facebooku či Instagramu. 
A pokud se šíří dobrá myšlenka a pozitivno, myslím si, že toho není nikdy dost, aby toho nemohlo být ještě víc.

Je to sice svým způsobem virtuální svět, ale na druhou stranu žitý naživo, s chutí, s láskou, se smíchem, barevně, naplno. 


Vpravo na blogu se nachází malá ikonka Facebooku  a Instagramu, kterou se dostanete do mého rozrostlého světa.

Buďte tedy srdečně vítáni i na jiných "kanálech" :o)

Krásný den
Katka ♥

neděle 19. března 2017

Křížová cesta

Od bledulek ze Staré říše jsme se přesunuli do Nové říše, kde se nachází zachovalý a opečovávaný klášter premonstrátů. Navštívili jsme kostel sv. Petra a Pavla, který stojí každopádně za návštěvu. Do budoucna mě láká i návštěva zdejší knihovny (o které jsem se dozvěděla až doma z internetu).



Na obzoru, na obrovském kopci za městečkem jsem si z náměstí všimla kříže a čtyř kapliček.
Nečekané. Působilo to velmi majestátně, důležitě až mysticky. 
Kopec doslova zářil.
První myšlenka byla: "To je skvostné!"
Druhá myšlenka (po hodinách chození) byla: "Snad tam nepůjdeme!" :o)


Že jsme tam museli jít, je logické. Kopec to byl vskutku pořádný, ale stálo to za to.


Jedná se o novoříšskou křížovou cestu, která vede půvabnou krajinou a přivádí návštěvníky na kopec, ze kterého je překrásný výhled na Novou říši a na okolní krajinu. 
Samotná křížová cesta je tvořena zděnými výklenkovými kaplemi. 
Křížová cesta vede východně od centra obce Nové Říše a ústí až na vrch zvaný Spravedlnost, který se nachází 601 m n.m.
Historie křížové cesty se datuje do roku 1863, kdy byl na kopci Spravedlnost postaven žulový kříž a to u příležitosti tisíciletého výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. O deset let později - roku 1873 byly vystavěny kapličky, které tvořily celou křížovou cestu.  Ta měla 13 kaplí a společně s křížem skýtala poutníkům 14 zastavení. Do současnosti se dochovalo 10 kapliček. 


Mystika toho místa je hmatatelná. Ať jste věřící nebo nejste.


Klášter v údolí.


Notnou chvíli jsme seděli na lavičce na vrcholu a hlavou mi šlo plno věcí. 
Přítomnost, minulost. 
Má, tohoto místa...
... a najednou s manželem vidíme, jak před námi letí vzduchem bílé pírko.


Jemně, něžně, pomalu, jako by se nám předvádělo, až přistálo. Anděl na dosah? 
Každý to vidí po svém, já mám jasno.
Kouzlo okamžiku bylo tady.


Krásný nadcházející týden
Katka ♥

sobota 18. března 2017

Bledulí ráj

Neplánované věci jsou mnohdy jedny z těch nejhezčích.
"Jestli chceš, můžeme jet v pátek na výlet," řekl mi ve čtvrtek manžel.
Měla jsem sice o volném dni v plánu osázet terasu a uklidit ji po zimě, ale tato nabídka výletu mě přesvědčila, plány změnit.
A tak jsme jeli, na jih.


Uniknout z města do přírody je samo o sobě překrásné. Ale ocitnout se tam, kam jsme jeli, je doslova dech beroucí. Nikdy jsem nic podobného neviděla a byla jsem tou bledulovou nádherou, tím bílým kobercem všude vůkol doslova lapena.


Vím, že se v lese křičet nemá, radím to vždy i dětem, ale... někdy se nechám jednoduše unést emocemi a poruším i pevně daná pravidla. Ačkoli jsem již dospělá...
Rozpřáhla jsem ruce do stran, otočila tvář vstříc nebi a nahlas s úsměvem na rtech a blažeností v duši jsem na celé kolo, na celý les a přilehlé okolí zařvala: 
"BOŽE, TO JE NÁÁÁDHERA!!!"
A bylo mi krásně na duši.


Muže jsem nevylekala, zná mě.
Jiní lidé tam naštěstí v tu chvíli nebyli.
Zvířata to přijala s nadhledem, úsměvem, jemným kroucením hlavy (s myšlenkou - ti lidé, to snad není ani možné) a poklepáváním si pacičkou či křidélkem na čelo :o)


U Staré Říše na Vysočině se nachází Přírodní rezervace - chráněný přírodní výtvor Jehovec. Byl vyhlášen v roce 1981 jako nejbohatší naleziště BLEDULÍ v jihomoravském kraji. Jedná se o silně podmáčenou olšinu na lesním potoce.


Počasí jsme měli objednáno, překrásné. Jarní, slunečné, teplé, modré nebe nad hlavou, v korunách stromů ptačí koncert, všude omamná vůně bledulek, jehličí, lesa, probouzející se přírody.
Prostě den jak vystřižený, jak ze žurnálu.


Kam až jste dohlédli, byly vidět bledulky.


V plném květu, s velkými zvonečky květů. Se sukýnkou se žlutým okrajem.



  


Když je člověk pozorný, vidí nevídané. Tato "alej" mě doslova učarovala.



Krásný zbytek víkendu
Katka ♥

čtvrtek 16. března 2017

Jarní osvěžení

Včera jsem podnikla něco, na co jsem se po pravdě těšila již od podzimu.
Byla jsem nakoupit jarní kytičky, abych probudila terasu  a definitivně i sebe ze zimního spánku, přivítala nový rok přírody. V pestrých barvách.


Růžové, žluté a červené petrklíče, růžové sedmikrásky, blankytně modré pomněnky i jednu fialovou fialku, která se již pyšní v květináči před bytem.
 

Výběr byl překrásný, kytičky v bezvadném stavu, za velmi příznivé ceny, já ve výtečné náladě. Aby ne.
To to do sebe všechno pěkně zapadá...


A až přijde ta správná chvíle, pokochá se novými přírůstky i terasa :o)


Krásné barevné dny 
Katka ♥

středa 15. března 2017

Kostel sv. Jakuba a jeho památný strom

Nedávno jsem si zkracovala cestu městem a procházela jsem "starou" Jihlavou. Silnici tam tvoří "kočičáci", jak jsme zaobleným kamenům, které vytváří její povrch, vždycky jako děti říkaly. Zvláštní, že se tento ráz stovky let udržel. Je to nádherné. 
V uličkách jsou staré, často nově opravené domy. S kamenými portály kolem dveří i oken. Vyřezávané dveře s překrásnými kovovými klikami, někdy i klepadýlky.  Na člověka dýchá nostalgie starých časů... a až dojdete k pokladu Jihlavy, tak se vám dech na chvíli i zastaví.


Hovořím o kostelu sv. Jakuba, který je dominantou Jihlavy, hned vedle náměstí. 
Byl postaven ve 13. století v době gotiky. Je to přenádherná, monumentální stavba, ovšem působí velmi jemně, křehce, až mateřsky. To tehdy stavitelé dovedli... 
Nedílnou součástí kostela je i vzrostlý buk - památný strom, který vedle kostelní zdi roste již více než 110 let.


Kdykoli procházím okolo, zklidním se. Nikdy nevynechám, dotknout se kamenné zdi kostela, zaposlouchat se do šumějící koruny stromu a jeho moudrosti, V obojím je pro mě určité kouzlo.


Mám někdy pocit, jako bych se vrátila v čase zpět, do dob, kdy byl kostel postaven. Do dávných dob, kdy byl v určitých směrech svět ještě v pořádku...
Nebo ke kostelu chodím (nemusím zajít ani dovnitř, jen jednoduše k té stavbě, k buku), když potřebuji poradit s nějakým trápením, načerpat sílu, nadechnout se. Mně to opravdu pomáhá.


 Někdy příště vás vezmu i dovnitř... I to stojí za to.


Krásné dny
Katka ♥