sobota 13. října 2018

Havlíčkův Brod zase trochu jinak

Knižní veletrh je jedna část, která nás v ten den čeká. Druhá část následuje hned poté.
Jdeme se projít parkem, kolem rybníka, na náměstí.


Zajdeme do kavárny s vynikajícími zákusky a kávou na horní straně náměstí - 
přímo nad krásným knihkupectvím.
S výhledem na náměstí, které je jak na dlani.


Na zdech schodiště a kavárny samotné můžete vidět třeba kresby Jiřího Trnky, 
či nově i vzdušný balón...


... a nebo obrazy Pavla Čecha.
Těmi se kochám pravidelně a nadšeně.



Náměstí je velmi malebné a milé. 
Upravované domečky mi vždy připomínají Telč.


Je vidět, že je o náměstí po všech stránkách dobře pečováno.
A to mě vždy těší.
Když si člověk váží toho, co má a stará se o to.






Andělé jsou našimi pozemskými (nebeskými) průvodci... 
vždycky to člověk věděl.




A nazpět kolem kostela do parku.


V Brodě bylo moc hezky, ale přiznám, že "pravého Rembranta
jsme tam tentokráte nezahlédli...


Ale i tak je to dobře. 
Stejně tak jako každý den není posvícení, tak i spatřit, zažít nějakou nádheru nádher či výjimečnost, 
není člověku dopřáno pokaždé.
Ve vzácnosti tkví to kouzlo...


Užijte si nádherně nadcházející neděli, jejíž scénář se přírodě na výsost povede... užijte si pravou kouzelnou ukázku babího léta v celé jeho šíři a nádheře.
Počasí vykouzlí překrásný den. Jak ho prožijete vy, záleží jen a jen na vás.
Katka

čtvrtek 11. října 2018

Knižní veletrh v Havlíčkově Brodě 2018

Každoročně si ho nenecháme ujít (2015, 2016, 2017).
Pro mě je malým-velkým svátkem
Rodina to bere již jako samozřejmost a vždy v sobotu společně vyrážíme.


Vím, že to tak každý nemá, ale pro mě je kniha pokladem. 
Proto tento den doslova zářím
Prohlížím knihy, listuji jimi, voním k nim, čtu si o čem jsou, čtu si v nich i pasáže, dovídám se různé informace o autorech, prohlížím si ilustrace...
Čas se zpomalí, nehraje roli.


Nikdy nemám dopředu dáno, jakou knihu bych chtěla koupit. 
Vždy se to tak nějak samo děje a objevíme přesně "to pravé". 
Každoročně.


Jednu knihu si Zuzanka nechala i podepsat :o)


A já jsem konečně objevila knihu, o které již dlouho sním a která byla všude již nějakou dobu vykoupená:
Pavel Čech - O zahradě.
Jeho ilustrace jsem si již před pár lety zamilovala. 
Jsou plné života, světla, tajemna, fantazie, krásy, poetiky, něhy... 
Mají hloubku.
Je to hotové pohlazení po duši. Jak pro děti, tak pro dospělé.
Jeho ilustrace nejsou "jen ilustracemi". Když na ně člověk kouká, jako by se před ním namalovaný svět na papíře otevíral a člověk vstupoval dovnitř. Byl jeho součástí. Kresby jako by ožívaly.
Zvláštní a současně překrásný pocit, kterému člověk s fantazií nadšeně a zcela propadne a užívá si ho naplno. 
Někdo by právem řekl, že je Pavel Čech Ilustrátorem s velkým I.
Já bych s tím úplně nesouhlasila a poopravila to. Je skvělým ILUSTRÁTOREM.


... a měla jsem navíc štěstí, že Pavel Čech byl zrovna i na veletrhu.
Knihu jsem si tedy nechala podepsat. 
A to by nebyl on - malíř - aby k věnování i něco nenamaloval.
Už když jsem viděla, co mu postupně vzniká pod perem, tak jsem se musela uculovat...
Skoro by člověk řekl, že mě zná :o) 
Vesmír a naladění opět zapracovalo.


Nuž, co udělá lampářce největší radost světa? 
:o)


Pár pokladů jsme si přivezli samozřejmě i domů...


Krásné dny s knihou i bez
Katka

úterý 9. října 2018

Kaštanobraní

Jeden den v roce máme vždy vyhrazen nám a kaštanům.


Jedeme na okraj města, procházíme se dlouhou kaštanovou alejí a sbíráme kaštany.
Letos se jich - teplu navzdory - urodilo opravdu hodně.


A proto jsem si mohla dopřát i takový luxus, že jsem sbírala pouze ty, 
které jsem si sama čerstvě vyloupla.
Když je vyndáte z jejich obalu, tak jsou vlhké, jemně chladivé a mají krásnou "čerstvou" energii.


A já si je naplno užívala.


Teď už se nám suší doma pod kamny a připravují se na studené časy ke krmelci. 
Tam je chceme - až přijde ta správná doba - donést.


To bych nebyla já, abych nenarazila i na nějakou pěknou kytičku.
Samozřejmě, že šla s námi domů.



A vycházkou kolem vodárenských rybníků zase zpět.
Počasí bylo víc než přívětivé, den byl teplý.
Užili jsme si to opět na výbornou.


Krásné dny
Katka 

neděle 7. října 2018

Hambálek v novém

Každý rok zaznamenává náš hambálek změnu a probíhá přirozená výměna přírodnin.
Přírodnin z luk a strání i ze zahrady na chalupě.
Někdy dokonce i z dovolených či výletů.


Každá kytice bejlí mapuje naše kroky, naši cestu létem. 
Při pohledu na ně se mi vybaví vždy určité místo, čas, osoby a emoce.


Růžový a bílý řebříček jsem sbírala na začátku července, kdy byl v plném květu, 
zářivě bělostně bílý a růžový.
Pohled na jednotlivá kvítka v detailu byl skvostný.
Vždy žasnu nad nápaditostí a krásou přírody.

 

 Louky byly ještě krásně zelené a rostly na nich mnohé druhy travin 
a kvetly různé luční květiny.


Jemný hnědý něžný závoj vykvetlé lipnice mě oslovoval odjakživa.
Ve váze také vypadá skvostně.


A růžové slzičky?! To pro mě vždy bylo číslo jedna. 
Už když jsem byla malá holka a běhala po lukách.



A ten kousek přírody a současně i nostalgie v podobě kytic mi doma dělá prostě dobře.
Když se pak o slovo přihlásí podzim a následně ospalá zima,
tak mě toto bejlí pomáhá toto období lépe překonat a doslova hřeje...


... lépe překonat a připomenout, 
že brzy zase přijde jaro, léto - teplo, slunce, "život".


A přesně takovýto pohled (horní fotka) mám přímo z postele.
Mám to moc hezky vymyšleno :o)




Krásné dny
Katka

čtvrtek 4. října 2018

Je libo kávu?

Jsem milovníkem dobré kávy.
Nejraději si vychutnávám cappuccino, ale nepohrdnu jakýmkoli druhem.
U některých - třeba silného espressa - se vždy pousměji a říkám si: "Co tě nezabije, to tě posílí!"


Kávu miluji nejen kvůli chuti či přípravě, ale i díky kouzelnému rituálu, který je s ní vždy spojen.
Rituál, kdy si člověk udělá pauzu, alespoň na chvíli vypne. 
Někdy je to chvilka, kdy je člověk jen sám se sebou, v tichu a míru.
Někdy si ji vychutnává s partnerem, kamarádkou... vždy je to ale spojeno s milou atmosférou.


Jak víte, snažím se vychutnávat život naplno, všemi smysly.
A proto, kdykoli piji kávu, nikdy k ní nezapomenu nejdříve přivonět a pod její vůní, která se mi zarývá do každé buňky v těle, celá roztávám.


A pak přijde na řadu doušek a taji dál.
Když míchám lžičkou bílé obláčky mléčné pěny, naslouchám jejímu jemnému šumění.
Nejednou právě v tuto chvíli spontánně s úsměvem na rtu řeknu: 
"Miluju kávu!"
Ano, jsem požitkář.


Manžel to také dobře ví. A tak když na internetu uviděl tento papírový plakát, 
tak mi ho - jen tak - objednal.
Je na něm názorně vidět, jaké jsou možné druhy káv a co do nich poměrově patří.
Plakát jsem si zalaminovala a nalepila na prosklená kuchyňské dvířka, přímo nad kávovarem
 - tam kde samotná káva vzniká, kde začíná rituál...

 

Pokud jste dostali chuť na kávu, nedivím se.
Šup a vařit!
Krásné dny
Katka

pondělí 1. října 2018

Po setmění...

Když se den venku překlopí do večera a pak do noci, vše se ponoří do tmy a zdánlivě jako by zmizí.
Vše se oblékne do odstínů šedé a černé a spíše než věci samotné jsou vidět obrysy.
Ztratí se veškeré barvy, i ty zářivé, které na terase přes den jásají.


Vím, že to tak je přirozené a respektuji to. 
Ono sedět v tom tichu a tmě není někdy vůbec k zahození. 
Člověk také jako kdyby na chvíli zmizí, splyne s okolím, není tak podstatný.
Ego utichne a člověk si uvědomí, že je součástí něčeho mnohem vyššího a čistšího...


Někdy ale - a to, přiznávám, častěji - nechám terasu roztančit plamínky svící, 
které jí propůjčí tajemný nádech, kouzlo. 
Vše se oblékne do jemného teplého žlutavého světla svící, a ocitá se mezi spánkem a bděním.


Je to možná zvláštní, ale právě v tuto chvíli se "probouzím" ještě o krapet víc...
Někdy sedíme na terase s mužem, sklenkou vína a tiše si povídáme. Krásné chvíle.
Častěji zde ale v tichu rozjímám sama a musí přiznat, že si to neskonale užívám. 
Čas pro mě ztrácí roli a myšlenkami se nechávám unášet různými směry... 
časy... tam, kam se tu danou noc mám jednoduše dostat...


"Ticho je vždycky součástí krásné hudby.
Ticho je vždycky součástí krásného umění.
Ticho je vždycky součástí krásného života."
Robert Fulghum

Čím víc se ztiší svět kolem vás, 
tím více můžete uslyšet sami sebe...


Krásné dny i noci
Katka ♥