středa 30. října 2019

Obrazy pod širým nebem

Po dvou letech se mi zase poštěstilo zahlédnout obrazy jako z palety mého 
oblíbeného impresionisty - malíře Rembrandta.


Tyto překrásné obrazy mají v Havlíčkově Brodě
Vystavené v parku pod širým nebem. 


Přístupné bez vstupného všem.
Všem, kteří chodí s očima a srdcem otevřeným.


Kačenky dělaly Kačence radost. 
Jak se pohybovaly, tak se kolem nich ve vodě vytvářely kruhy, 
které rozmazávaly obraz stromů a blankytně modré oblohy na vodní hladině.


Jsou okamžiky, kdy stojí za to se zastavit.
Nespěchat. Být.
Být a dívat se.
Pohledy jsou to k nezaplacení.


Uklidňující, nabíjející. 
Pohledy, které pohladí.


Záleží ale na nás samých, 
jak moc otevřeme své dveře vnímání světa.


Zda se koukáme na svět klíčovou dírkou, přivřenými dveřmi, 
otevřenými jednokřídlými dveřmi 
či obrovským naplno otevřeným francouzským oknem.


To vše je naše dobrovolná volba v závislosti na tom, 
jak žijeme a žít chceme.
Ať už vědomá či nevědomá.
Vždy se dá volba ale změnit k lepšímu, to je na tom to krásné.


Každý okamžik je jedinečný a stojí za to.
Je neopakovatelný.


A proto, užívejte si svých okamžiků vědomě a naplno.
To je to, co se počítá. Co má cenu zlata.


Protože život není včera, není zítra. 
Je dnes - teď a tady.


A z toho vyplývá, že má člověk dělat to, co mu činí radost,
být s lidmi, které má rád,
chovat se k lidem s láskou, úctou a zájmem.


Vzduch byl provoněn teplým podzimem, jedinečnou vůní.
Příroda hrála všemi barvami.
A stíny listů někdy také malovaly po stromech, až se dech tajil.


Jsou okamžiky, které jsou tak krásné, že se nezapomínají.
Toto byl jeden z nich.
Mám štěstí.
A s mírou viděných a naplno prožitých krás a štěstí roste i vděčnost a pokora...


Užívejte  si pestrých barev, překrásných pohledů, dech beroucích okamžiků.
 Užívejte života!


Krásné dny
Katka

neděle 27. října 2019

Třebíč zase jinak

Plánovaně neplánovaně mě po práci pneumatiky auta zavezly do Třebíče.
Poslední podzimně-letní pátek si o to řekl sám.
Měla jsem zcela jasno v tom, kam mé kroky povedou.


V Bazilice sv. Prokopa jsem byla již vícekráte. 
Tento prostor mě velmi oslovil a ten den (vlastně již řadu týdnů) jsem měla velké nutkání tam jet. 


Měla jsem dopředu zjištěno, že v pátek od 15:30 je Bazilika volně přístupná veřejnosti. 
V 16:30 pak začíná pravidelná mše.


Chvilku před čtvrtou jsem do ní vešla. 
Čistota a jednoduchost prostoru mě vždy dostane a odzbrojí.
Uklidní a vzbudí dojem, že vše je tak, jak má být.
 

Po chvíli jsem zasedla do třetí řady, zavřela oči a vedla rozpravu sebe a Boha, Vesmíru, něčeho vyššího... 
či jak to kdo chce nazvat.
Pro mě je to jedním.
Dozvěděla jsem se to, co jsem se dozvědět měla. 
Až mi slzy tekly po tvářích.


Než začala samotná mše, tak jsem odešla. 
To pro mě není.



Kroky mě následně zavedly do staré židovské čtvrti, kde co chvíli na zemi uvidíte kamenné srdce.
Možná aby to vyvážilo doby, kdy lidi pronásledovali a zabíjeli, kdy zde chybělo jak srdce, 
tak rozum a vlastně samotná lidskost... 


Proplétala jsem se uličkami, kochala se pohledy.




Poté jsem se vydala vzhůru do kopce, na návrší nad městem.
Všude vůkol voněl nádherně podzim a sluníčko se chýlilo k západu.
Byl teplý téměř letní den. Čas a místo doslova za odměnu.


Ačkoli jsem myslela, že se tam z časových důvodů nedostanu, 
přesto jsem tam na chvíli zašla - na starý Židovský hřbitov. 
Blíží se čas dušiček... 


Poté jsem prošla kolem hřbitovní zdi, kde jsem se desítky metrů brouzdala v deseticentimetrové
šustící vrstvě lupení, až se duše tetelila.


Při scházení z véršku jsem se kochala pohledy na věže baziliky 
v západu slunce nad městem.
Podívaná to byla velkolepá.


Pro někoho by to byly "jen" dvě hodiny.
Pro mě to byly úžasné, naplněné dvě hodiny, které se nezapomínají.


Krásné dny
Katka

sobota 19. října 2019

Barvy podzimu u nás doma

Ze svých toulek přírodou si vždy přinesu nějaký ten poklad.


Poklad v podobě šípků, okrasných jablíček, kaštanů, žaludů...


V zahradnictvích na mě vždy nějaká květinka zavolá a je zcela přirozené, 
že pak jdeme společně domů. 
Jak se tomu stalo naposledy třeba s vřesy.


Dnes bylo venku, alespoň u nás na Vysočině, celý den mlhavo, pošmourno. 
Mlha se válela všude vůkol jako těžká peřina a
ne a ne se zvednout.
Sluníčko se k nám dnes neprobojovalo.


Rodina odešla na chvíli pryč a tak jsem si zapálila svíčky, rozsvítila světýlka, 
pustila si hezky hlasitě pěknou hudbu...
To se pak vařilo skoro samo... tedy v pauzách tance .o)


Mám půjčené totiž dvě CD-čka, která mě potěšila, rozdováděla, roztančila, rozezpívala.
Vykouzlila dobrou náladu a o to šlo.
MIRAI - "Konnichiwa"
Marek ZTRACENÝ- "Ztrácíš"
Vřele doporučuji.



Krásný víkend
Katka

čtvrtek 17. října 2019

Dovolení si dovolené

V pátek se to hodilo. 
V Havlíčkově Brodě se konal Knižní veletrh a tak jsme s kolegyňkou vyrazily.
Den to byl vskutku náramný, jak se na dovolenou sluší a patří.


Začal zvesela hned ráno na nádraží.
Viď, drndo?! .o)
Dojely jsme vyhlídkovou trasou za ustavičného švitoření do Havlíčkova Brodu 
a protože jsme do začátku veletrhu měly ještě čas, 
rozjížděly jsme se pozvolna v příjemném prostředí knižní kavárny na náměstí.
K snídani jsme si daly zákusek, který se na jazyku rozplýval, s vynikající kávou.
To vám byla pohoda.
Jak často se to člověku v běžném pracovní týdnu podaří? 
Kdy nikam nemusí spěchat, nic nemusí dělat, jen tak je.
Nuž?! Jen když si to člověk vědomě dovolí.


Den nebyl věnován pouze knihám, ale i brouzdání Havlíčkovým Brodem.
Prošly jsme si náměstí, vzaly to kolem kostela do parku a prošly se jím kolem rybníka.
Teď na podzim je tam kouzelně.



Kaštany nám své poklady zprvu ukrývaly. Až ten poslední strom k nám byl štědrý.
A ještě s bonusem navíc...


Co vás napadne první, když se na kaštany podíváte?
Všechny byly ten den se srdíčky...
Nedivím se, stále ale žasnu.


Když jsme od kaštanu již chtěly odcházet,
naběhla tam třída školáků.
Paní učitelka zavelela: "Kdo najde nejvíc kaštanů, vyhrává!"
Vzhledem k tomu, že tam po nás již nic nezbylo (aspoň my jsme již nic neviděly), 
tak jsem otevřela dlaně s kaštany 
a rozpustile zvolala: "Vyhrááávááám!"


Na samotném veletrhu letos bylo, co se návštěvníků týče, volněji, 
takže jsme si mohly v klidu vše projít, prohlédnout.



Ano i sklenka vína přišla na řadu. Ano i druhá, nepopírám, ale kdo by to počítal?!
Dovolená je přeci dovolená.
A člověk si jí má užít tak jak chce, jak se to spontánně nabízí.


Krásné dny s knihou i bez,
s dortem a kávou i bez,
ale rozhodně s dobrou náladou a smíchem, díky němuž se třeba i za břicho popadáte.
A to nám jde skvěle.
Katka

úterý 15. října 2019

Úterní pelmel

"Čím déle člověk žije, tím jasněji vidí, 
že jednoduché věci jsou opravdu ty největší."
Romano Guardini


"Dívat se pozorně kolem sebe je tolik, 
jako dvakrát žít."
Leonardo Da Vinci


"Zastav se, kam utíkáš?
Nebe je v tobě."
Angelus Silesius


"Žij každý den, 
jako bys právě v něm měl prožít celý svůj život."
Vasilij Vasiljevič Rozanov


"Bohatý není ten, kdo hodně má,
ale kdo hodně dává."
Erich Fromm


"Nejkratší cesta mezi dvěma lidmi je úsměv."
Čínská moudrost


"Život je jako zrcadlo.
Usměješ-li se,
vrací se ti úsměv zpět."
George Bernard Shaw


"Jiskra naděje zapálí
v lidských srdcích oheň radosti."
Erhard H. Bellermann


"Krásnější je člověka chápat
než soudit."
Stefan Zweig


"Měj úctu ke slovu.
Bylo na počátku."
Otto František Babler


"Není jediné lásky, jediného přátelství,
které by prošlo naším osudem
a navěky ho neovlivnilo."
Francois Mauriac


"Nezapomínejte:
Život je nádherný!"
Rainer Maria Rilke

Krásné dny
Katka