pátek 31. října 2014

28. říjen – Státní svátek

V tento den si připomínáme vznik samostatného Československa, které vzniklo po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918.
S dětmi jsme si o tom popovídali. Domluvili jsme se, že si volný den užijeme i jinak.

Ten den bylo hezké počasí, tak jsme se rozhodli nesedět doma a vyrazit do přírody.
Bylo krásně! Sice chladno, ale krásně.

Sedli jsme do auta a vyrazili za město. A hurá do lesů!


*

Chvílemi jsme si připadali jako v pohádce.
Chvílemi jsme v ní snad i byli.
 
 *
 
 *
 
Chvílemi to bylo jak ve snu. Chyběly už jen  v í l y...

Mějte se krásně
Katka
 

čtvrtek 23. října 2014

Zamilování se na první poslech...

Čas od času se mi stane, že se zamiluji na první poslech.
Vždy je to krásný zážitek a prožitek. Celý den si pak písničku prozpěvuji.
Nezapomenu ji.

A tak tomu bylo i tento týden.
Stačilo prvních pár tónů písně zahraných na klavír,
slůvko za slůvkem, tón za tónem... A bylo to. 
 

Marlon Roudette - New Age

Čisté, jednoduché, povznášející, melodické, krásné, nabíjející...

Krásný den... every day, every day, I try to move on...

Katka
 

úterý 14. října 2014

Společné přání...

Posledních pár dní zažíváme jako rodina vzácné, krásné okamžiky.
Shodou nejrůznějších okolností se událo něco, co nás semklo ještě víc dokupy.
Troufám si říct, že společně – rodiče a děti – jsme ještě takovýto pocit nezažili,
 je zcela výjimečný, velmi intenzivní.
 Od soboty máme společné přání, společný sen, společnou vizi,
společnou touhu, společnou naději, společný cíl.
 Všichni jsou jím lapeni a všichni si ohromně
moc přejí, aby nám to vyšlo.

 Přání bylo s LÁSKOU A VDĚČNOSTÍ vysláno,
OBROVSKOU SILOU ČTYŘ/PĚTI OSOB.

 Karty jsou vrženy. Jak to má být, tak se stane…


 
„Šťastný člověk je ten, kdo si vydobyl své ŠTĚSTÍ,
které právě PROŽÍVÁ.“
E u g é n e  D e l a c r o i x

„Běžte za svým ŠTĚSTÍM a vesmír vám OTEVŘE dveře,
kde byly předtím jen zdi.“
G a m p b e l l

 „Když si něco OPRAVDU PŘEJEŠ,
 celý vesmír se spojí, abys to MOHL USKUTEČNIT.“
 
P o u l o  C o e l h o


Já dodám:
 
„Pokud OPRAVDU VĚŘÍME na ZÁZRAKY,
ony se pak DĚJÍ.“
 
Krásný den
Katka
 

čtvrtek 9. října 2014

Naše rodinka...

Pro toho, kdo mě nezná, dnes představím naší rodinu.
Pro toho, kdo mě zná, představím naši rodinu trochu jinak.

Zuzanka přišla z družiny domů s vystřiženými, vymalovanými zvířátky. Magnetky je připevnila na ledničku. Celá rodina jsme se slavnostně shromáždili před ledničkou a Zuzanka povídá: „To je naše rodina!“  „Začnu zprava. To je mamka.“
 
Manžel vznesl trochu provokativní, i když zároveň logický dotaz: „A jaké je mamka zvířátko?“
Je pravdou, že si mě chvíli předtím dobíral, protože se domníval, že jde o zcela jiné zvířátko, které by mi opravdu zrovna moc nelichotilo.

Odpověď byla v můj prospěch: „To je přece sova!!!“
„Vedle stojí taťka, to je zajíc.“ Je pravdou, že zvířátko bylo jemně pomačkáno. Zuzanka se ho snažila narovnat a já jsem si zase dobírala manžela: „Zuzí, pozor, aby si taťkovi neutrhla přední běh!“

Já : manžel, jedna : jedna.
„Taťka hladí mamku, mají se rádi. Vedle jsem já medvídek a na kraji je Tomášek medvídek. Držíme se spolu za ruku, protože se taky máme rádi.“

Celá u toho zářila, když nám to říkala. Je obrovská šikula!
Jsme prostě báječná rodina!
Hezký večer
Katka
 

středa 8. října 2014

Barvy podzimu

Miluji babí léto. Miluji překrásné barvy podzimu.
 To jak příroda dokáže čarovat.
Tolik barev, odstínů, kontrastů, ráj pro oči i duši.
 
Kochám se venku...

 
Vytvářím si soukromý ráj na balkoně...
 
 
Přenáším si podzimní kouzlo i domů.
 
 
 

 
 Všude kvetou květy pro toho, kdo je chce vidět. 
M a t i s s e
Kdo pochopíš krásu přírody, nemůžeš zabloudit.
C i c e r o
Jedině příroda ví, co chce.
G o e t h e
 

Užívejte podzimu! Babí léto, nebabí, to není důležité.

Katka
 

Kaštanový den

Jednou v roce, o podzimním víkendu, si děláme "Kaštanový den".

Tentokráte to vyšlo na tuto neděli. V televizi slibovali babí léto. Tak jsme se o to více těšili. Člověk jim ale nemá věřit všechno. Někde v republice možná babí léto bylo, nám na Vysočině se ale tradičně vyhnulo.

Byla mlha, sychravo, pofukovalo. Pravé podzimní zakaboněné počasí. Ale co?! Máme podléhat splínu?!

Ne, vyrazili jsme ven na naši tradiční podzimní procházku kaštanovou alejí. Sbírali jsme kaštany, kterých bylo letos ohromně moc. Taška, na jejíhož nosiče jsem s důvěrou pasována já, se rychle plnila. Kdo by si myslel, že když je na zemi plno kaštanů, tak je děti i manžel nemusí a nebudou shazovat ze stromu, tak by se velmi mýlil. Jak jsem zjistila, tak nejde ani tak o kaštany samotné, jako o tu cestu, boj, jak se k nim dostat. Co vám budu povídat. Byli jak malí. Děti i manžel. … I já. :o) Co na tom, že letící klacek každou chvíli někoho jen těsně minul.


Byly to krásné okamžiky, které jsme strávili v čase Kairos… („Pátá dohoda“ – Miquel de Ruiz), společně.

Poté jsme se vydali ještě na procházku okolo rybníka, studánky, lesem, podél zahrádkářské kolonie. Bylo nám krásně. I navzdory počasí.
Je to jen na nás, jak se necháme či nenecháme ovlivnit okolními vlivy, jak prožijeme den.

Když jsme přišli domů, tak jsme si s chutí dali, dopoledne upečený, jablečný koláč se šlehačkou a k tomu kafíčko a děti caro. Jak nám chutnalo!


Krásný večer

Katka
 

pátek 3. října 2014

Josephine Wall a její tvorba

Před nějakou dobou jsem se byla pokochat do jednoho moc milého obchůdku, v přilehlé uličce centra města, s poetickým jménem "Slunovrat". Plného takových těch drobností, které nejsou potřeba. Udělají ale život hezčí a veselejší, domovy útulnější. Dodají jim navíc osobité kouzlo. Svíčky, svícny, věci z keramiky, kamínky, karty, čaje, přírodní kosmetika... všemožné dekorace.
Nevím jak to dělám, ale vždy si odtud něco přinesu.

Jako nedávno.
Stojím u pultu a nakukuji, co že to tam mají a najednou moji pozornost přitáhnou přání po pravé straně. Obrázky na přáních byly kouzelné, plné fantazie, snů, skrytých významů, symbolů, měly hloubku... Nebyly to jen obrázky, ale když na ně člověk koukal, tak měl pocit, že v sobě mají ukrytý jiný svět, jinou dimenzi, jako by bylo něco "za" nimi.
Vezmu je do rukou a mám jasno. Jedno z nich se dotklo něčeho krásného, hluboko uloženého uvnitř mě... Je to ten prostřední obrázek v rámu. Pokud vám přijde na mysl spojitost s názvem tohoto blogu, není vůbec náhodná J .

Potom ke mně promluvilo ještě jedno přání, které jsem také koupila a dala kamarádce, báječnému človíčku, Peťule. Vystihovalo zase ji.
Paní prodavačka, když viděla, jak na přání hledím, tak pronesla osudovou větu: "Byla tady jedna paní a ta říkala, že se jí tak líbí, že si je doma zarámuje a vystaví!"
A tím bylo dané, jak to dopadne u nás!

Přes internet jsem si poté objednala ještě další dvě a nechala si je s tím jedním, prvně koupeným, jak jinak, než zarámovat. Visí mi u pracovního stolu a neskutečně mě nabíjí. Každou chvíli se zastavím a jen tak na ně koukám a nechávám se unášet... i do země Za Duhou...


Jedná se o překrásné kresby britské malířky JOSEPHINE WALL.
Její obrázky jsou plné barev, symbolů, tajů, příběhů. Každý obrázek má své jméno, konkrétní autorčin umělecký popis. Člověk si v nich najde ale mnohem, mnohem více. Na každém je neskutečné množství detailů. Tím člověka vtahuje do jiných světů... Doporučuji nahlédnout - http://www.josephinewall.co.uk/air.html Tyto fotografie nemají tu vypovídající schopnost, díky velikosti a rozlišení.

Zleva na zarámovaném obrázku:
           The Three Graces - Tři grácie
           Iris - Keeper of the Rainbow - Strážkyně duhy
           Undine - Rusalka



Vím, že nejsou pro každého. Všechno se nemůže líbit všem, tak to prostě je a nemá cenu si s tím dělat hlavu.
Koho ale jednou osloví, dotknou se ho, tak toho zcela pohltí, nabijí, potěší jeho duši...

... a o tom život přece je


Krásný večer

Katka

čtvrtek 2. října 2014

Andělský...

„Člověk je anděl s jedním křídlem
Abychom vzlétli, musíme se OBEJMOUT.“
Luciano De Crescenzo
 
 
Přátelé jsou jako andělé,
kteří tě ZDVIHNOU,
když naše křídla zapomenou létat.“
 
 
A já dodávám:
 
"Když hovoříš s anděly, stačí pouhá myšlenka.
Poprosit a poděkovat. "
 
...DĚKUJI
 
 
 
Kromě mě vás zdraví i naše Andělka.
 
Krásný den!
 
Katka
 

středa 1. října 2014

Hola, hola, konec školky volá

Je sice po začátku školního roku, přesto se vracím na konec toho předchozího.
Konečně jsem totiž zpracovala fotografie :o), které musí být nedílnou součástí tohoto příspěvku.
Dnes je naše Zuzanka již velkou holkou, prvňačkou na ZŠ. V červnu ji ale čekalo loučení se se školkou, kamarádkami a paními učitelkami, které bych ze srdce přála všem dětem.
 
BYLY A JSOU BÁJEČNÉ A ZA TO JIM PATŘÍ VELKÝ DÍK! 
 
S vděčností  jsme jim (a nejen jim) předali dárečky, některé i vlastnoručně vyrobené.
Není třeba nic dalšího dodávat, nechte se vést fotografiemi, textem.
 
 
 
 
 
Když je za co poděkovat, PODĚKUJI.
Když je co chválit, CHVÁLÍM.
 

 
Hezký den vám všem!
Katka