Když chci opravdu "vyhnat zimu z bytu a z duše" a přivítat jaro s otevřenou náručí, pomáhají mi sice petrklíče či narcisky na stole, ale není to ještě úplně ono. Stále tomu něco chybí.
Opravdu spolehlivě mi k tomu pomůže jen jedno. Zcela jednoduchá věc.
Umýt okna.
Vždy to ale z různých důvodů odkládám. Ještě není takové teplo na bytí u otevřených oken, je zataženo, nechce se mi, nemám čas, chuť... Hra na "nejde to".
Však to znáte sami dobře.
Před týdnem jsem začala cítit, že již nastal čas, "rozsvítit" po zimě byt. Propojit vnějšek s vnitřkem. Čekala jsem na sluníčko a příhodné počasí. To se dnes dostavilo a já jsem se neměla již na co vymlouvat. Tak jsem se do toho s chutí pustila.
Výsledek je k nezaplacení. Nejde jen o samotné umytí oken a vypraní záclon. Jde o mnohem víc.
Konečně člověk nekouká na svět přes "clonu", slunce se dostane dovnitř, tam kam má a s takovou intenzitou, s kterou je to potřeba. Energie může proudit zlehka, harmonicky, neblokována. Člověku se uleví, spadne z něj "tíha".
Pokud je člověk vnímavější, citlivější, má na něj umytí oken i vědomě blahodárný vliv. Vnímá to asi jako když jste po parném letním dni, celí upocení, uřícení a vysprchujete se. Vybavuje se vám ten úžasný, osvěžující pocit?!
Každý to ale má jinak. Ať patříte k jakékoli skupině na jednom se shodneme ale určitě. Jsme rádi, že máme mytí oken zase na nějakou chvíli za sebou :o)
Krásné dny,
pro mě s novým pohledem na svět
Katka ♥