neděle 31. prosince 2017

PF 2018


Rok se ke svému konci naklonil a nový nám již začíná klepat na dveře.
Rozlučte se náležitě s tím končícím a ten nový přivítejte s otevřenou náručí, s láskou, 
nadějí, vírou... a s úsměvem.


Do nadcházejícího roku 2018 vám přeji 
hodně štěstí, zdraví, lásky, spokojenosti jak doma tak v práci...
...ať už vás vaše kroky zavedou kamkoli.


Každým skutkem píšete svůj příběh
Máte před sebou 365 nových stránek.
Jaké budou právě ty vaše, záleží jen a jen na vás.
Přeji vám, ať jsou psány lehkou rukou, ozdobným písmem. 
Ať září všemi barvami a jsou ozdobeny přenádhernými kresbami plnými fantazie a radostí...
... a pokud možno bez kaněk :o)


Děkuji vám všem, kteří navštěvujete mé blogové stránky.
Moc si vašich návštěv i vašich komentářů vážím.
Pokud rozzářím aspoň na chvíli vás, rozzáří to i mě...
Díky za to!


Krásný nadcházející rok 2018
Duhová Katka ♥

sobota 30. prosince 2017

Na skok na terase

Ani v zimě terasa nezahálí.
Jen se převlékla do zimního hávu a uspořádání. 


Netrávím na ní chvíle odpočinku. Jen nakukuji přes okno z tepla pokoje. 
Plamínek svíčky ale září stejně jako v létě... 
...a má radost z toho nepolevuje ani teď v mrazech.


"Miluji světlo za to,
že mi ukazuje cestu,
ale mám rád i tmu,
protože mi ukazuje hvězdy."
Og Mandino

Užívejte si poslední hodinky tohoto roku podle svých představ.
Mějte se krásně.
Katka ♥

úterý 26. prosince 2017

Advent

Čím méně píši, tím více žiji.
Kdybych měla letošní advent shrnout, tak bych řekla – že byl o setkávání, nečekaně o tančení a zpívání, o plánovaných předvánočních akcích, které se vydařily na výbornou. O předem neplánovaných akcích, které překvapily a nadchly
Užívali jsme si to jako rodina. Užívala jsem si to i sama za sebe.



Na náměstí v Jihlavě se konalo nespočet akcí. Mnohých z nich jsme se letos plánovaně
i neplánovaně účastnili.
Začalo to sv. Martinem, pokračovalo slavnostním rozsvěcením vánočního stromu
a vánočního osvětlení města.
Po městě chodili andělé v nadživotní velikosti, kteří  dobré tři metry převyšovali nás běžné bytosti.


Dále se zde konalo plno jiných akcí.
Nejvíc jsem byla asi nadšená z koncertu Marušky Rottrové - to byla hotová srdcovka.
A srdcovka byla ještě umocněna nádherným předvánočním časem...
Dále smyčcové trio Inflagranti a Daniel Hůlka.
Když začal zpívat píseň "Adriano..." z Drákuly, byla jsem doslova konsternována.
Okamžitě jsem se přenesla do doby před více než dvaceti lety, kdy jsem nejednou v Praze na tomto muzikálu byla a který mě víc než oslovil... Prostě nádhera.


Vše se dělo tak, jak se dít mělo. I "zázraky" proběhly. Mnohé.
Představte si...
Již pár dnů čas od času hovořím o koncertu Gospelových Vánoc, který se koná každoročně v kostele sv. Ignáce z Loyoly. Oslovuje mě to, ale lístky nesháním.
V den koncertu si tak sedím u počítače, na internetu pročítám, kdo že sem letos v rámci gospelu zavítá. To by bylo pěkné...
Při zavírání internetové stránky si lehce povzdechnu, že letos to již bohužel nedám. Lístky jsou vyprodány. Budu si holt muset počkat do příštího roku.
A já bych tak moc chtěla jít...
Patnáct minut na to mi cinkne SMS.
Otevřu ji a čtu:
"Čusík Kačí, nechtěla bys jít dneska večer v 7 na koncert do Ignáce na Gospelové Vánoce?
Mám 1 lístek navíc a první jsi mě napadla ty :o)..."
Při čtení zprávy se usmívám a zářím. Jak já takovéto souvislosti miluji!
Není skvělé mít přátele?! Jsem za ně neskutečně vděčná.


"Když si něco OPRAVDU PŘEJEŠ,  
celý vesmír se spojí, abys to MOHL USKUTEČNIT."
Poulo  C o e l h o
 
Koncert byl famózní. Neskutečně překrásný a silný zážitek.  
Příští rok půjdu rozhodně znovu. Vřele doporučuji. 



Mnoho lidí v mém okolí doslova překvapovalo. Mile překvapovalo.
Otvírali své ulity a vycházeli na světlo... otevírali své vnitřní světy...
... ani introvert není zcela uzavřeným člověkem...
... mám z nich velkou radost.
Jak za ně, tak i za sebe.
Jsou jednoduše báječní!



Postavit sněhuláka jsem naštěstí stihla před Vánoci,
těsně před tím, než se začalo ozývat nečekaně jaro :o)
Chválím i ostatní stavitele sněhuláků ten den. Mile překvapili :o)


Pokud jdete do práce jako já, přeji, ať jsou to poklidné dny.
Pokud jste doma, užijte si je.
Katka ♥

sobota 23. prosince 2017

Vánoční přání...

Zastavit čas v tuto vánoční chvíli.
Poslouchat, jak andělé mávají křídly.
A vidět štěstí všude kolem sebe.
Cítit, jak sněhová vločka zebe.


Přeji vám všem překrásné Vánoce
strávené s těmi nejbližšími.
Nechť jsou vaše srdce naplněna radostí, štěstím, zdravím a láskou - až po okraj... 
... a nejen o Vánocích...


"Vánoce na míru" - Ewa Farna ♥
https://www.youtube.com/watch?v=UiEa8GRvFGw

S láskou
Katka ♥

Společné pečení cukroví...

... má u nás tradici. Jak o Vánocích, tak o Velikonocích.


Pustíme si vždy s dětmi koledy a dáme se do práce.
Práce nám jde od ruky.


Pro toho, kdo tuto zkušenost nemá, mám potřebu podotknout, že postup práce holek a kluků se diametrálně odlišuje :o) 
Snažte se, aby vás to moc nerozhodilo. Má to někdy tu moc.
Někdy je zapotřebí krapet více dýchat. Vínko také není k zahození :o)


Omezení nejsou.
Vykrajovat se dá i v kleče... to je pak i lépe vidět úsilí, snaha a styl práce.


Cestu k cíli si každý volíme podle svého. A tak to má být.

Zdobení děti bavilo snad ještě víc než vykrajování.
Výsledek jsme zhodnotili na jedničku s hvězdičkou. 


Krásné dny do vašich domovů.
Katka ♥

pátek 22. prosince 2017

Setkání na začátku cesty...

Na první setkání nám - s Hankou ze Šťastných dnů - byla souzena Třebíč... 
s dominantou Baziliky sv. Prokopa.
Na druhé setkání Hanku zlákala Jihlava. Přesněji řečeno Kostel sv. Jakuba.
Na potřetí... se podívám jistojistě do Brna :o) Velmi ráda.


Výjimečně se stane, že potkáte člověka a hned "víte", že ho "znáte". Je vám svým způsobem velmi blízký. Ačkoli to rozum popírá a nemá to jakékoli rozumné vysvětlení, znáte ho, víte o něm mnohé. Jedete na stejné vlně.
Já se už nedivím, ale přesto vždy nad těmito souvislostmi žasnu a děkuji za ně.


Prošly jsme se uličkami staré Jihlavy i těmi "hlavními". 
Zašly se podívat do Kostela panny Marie, který byl jako jediný ten den otevřen.
Prošly se po starodávných hradbách - parkánu.


Zašly k již zmiňovanému Kostelu sv. Jakuba, kde Hanka "dostala jednu ze zpráv", kterou potřebovala dostat a kvůli které sem i svým způsobem přijela.
Zcela citelnou zprávu. Až nás mrazilo.
Když je člověk životu a světu otevřen, tak probíhá neskutečně bohatá
až dech beroucí "konverzace".


Přicházely zprávy z nebes. Či to bylo kouzlo kostela, či starodávného buku?
Ve výsledku to vlastně nebylo ani podstatné. Důležité bylo, že přišly...



Užily jsme si adventní Jihlavu - slavnostně nazdobenou, jak se patří.

  

 Hodně jsme povídaly, smály se, žasly.
Pojedly, popily a pojedly a popily.
Miluju Martiny! :o)
Prostě a jednoduše jsme byly a vědomě žily!


Koncert na rozloučenou na náměstí nádherně ukončil báječný den. 
Báječný den strávený přesně s tím, s kým vám je krásně, 
přesně tak, jak by mělo opravdové setkání vypadat.


Haní, velký DÍK za VŠE!


Krásné dny
Katka ♥

pátek 15. prosince 2017

Vánoční Praha potřetí...

Do třetice všeho dobrého.
Děkuji vám za tipy v komentářích, o čem že bude třetí pražské zastavení.


Co může být na předvánočním čase na adventních trzích nejkrásnější? Co udělá radost všem lampářům světa? 
Co rozzáří každou romantickou duši?

Když se den nachýlí ke svému konci, 
setmí se a vánoční výzdoba a osvětlení se rozzáří všude vůkol. 


Vše je tak nějak čistší, krásnější, něžnější, slavnostnější. Koledy zalézají více pod kůži, trdelník a svařené víno voní tak nějak víc. A co teprve, když je dáte do úst. Naprostá rozkoš. 
Přiblble blažený úsměv k tomu. 
V srdci klid, mír, vděčnost a rovnováha… přesně to, 
co by mělo (nejen) v čase adventním nastat.
Díky za to.


Někdo by mohl podotknout –  třeba i právem – že tam jsou přece i davy lidí, mumraj, 
někdy strkanice… Měl by pravdu, ALE…


... pokud to přijmete tak, jak to je, nebráníte se tomu, nebojujete, 
nehledáte důvody proč je to špatně... 
... naopak hledáte to hezké, na lidi se usmějete, prohodíte pár slov (co na tom, že je ani neznáte!), jste k nim laskaví, zasmějete se spolu... tak ono to pak udělá i ze všedního dne svátek, zahřeje u srdce a rozzvoní duši. 
Rozsvítí to den vám i jim. Na dlouhou dobu.


Někdy klidně i jedna věta řečená ve správný třeba i zcela nečekaný okamžik dokáže divy… 
Vím, o čem mluvím.


Stmívat se začalo, když jsme se blížily na Karlův most. 
Pak začaly blikat lucerny a rozsvěcet se samy i bez lampářů. 


Pražský hrad zářil i na dálku. 
Tam jsme to letos nestihly, ale při příští návštěvě matičky Prahy začneme právě tam. 
Podle tradice.




Odtud jsme se po Královské cestě vydaly zpět do centra.


Uličky, Staroměstské náměstí i Václavák zářily. 
Slavnostně jásaly.


Bylo přenádherně.


Krásné adventní dny do vašich měst, vesniček a domovů.
Katka ♥

středa 13. prosince 2017

Vánoční Praha podruhé...

... aneb zážitky mnoha smysly.
Po prvním příspěvku z Prahy by se dalo říci - i to tak na první pohled vypadalo - že jsme se jen kochaly okolím a historií.
Ale zdání může mnohdy klamat.
Svařené víno na Václaváku nesmělo chybět. Jablečný punč na Staromáku. Tu trdelník, tu palačinku...
Když advent, tak se vším všudy! To dá rozum.


Den započal výbornou ranní kávou a pozorováním probouzejícího se velkoměsta a Pražanů, kteří si to štrádovali Václavským náměstím.
My je sledovaly s nadšením a rozverností z výlohy kavárny.
Nebo snad oni nás?! :o)
Poté jsme se šly v rámci školení vzdělávat. 
Ve dvě hodiny nás vypustili a do šesti měly myši pré. A bez kocoura si to na výsost užily :o)


Svařák chutnal lahodně a všude to krásně vonělo.
Velmi se mi líbil jednotný ráz stánků s občerstvením i co se výzdoby týče. Na všech místech centra.
Vkusné, decentní, elegantní, moc příjemné.


V Lucerně v obchůdku s hudebními nástroji byly k vidění miniaturní kytarky
Každá měla tak 30 cm. I poklady od Beatles a Boba Dylana!


Čokoládové nářadí nejen pro kutily...


Nádech vánoční Francie...


Trocha umění...


Potkaly jsme i známé tváře...


Tato palačinková fotka je pro mě a kolegyňku výjimečná. Zachycuje nejen průběh přípravy palačinky - na tom by nebylo nic zas tak zvláštního - ale průběh velké lekce trpělivosti - pro nás obě. Já jsem vcelku obstála, ale Gabča?! :o))) Kdybych byla trochu smělejší, mohla bych dokonce říct, že ji zcela projela. Ale to já naštěstí taková nejsem... Bude muset dostat další :o)))
 Vypadalo to, že se palačinek už ani nedočkáme. Nakonec po dlouhatááánské době se přece jenom zadařilo. První protržená palačinka byla už studená, než byla ta druhá hotová.
Zato jsme si ale hezky popovídaly s dámami, co stály za námi a naivně si myslely, že si dají punč :o))) Gabča na ně dělala sice nenápadné posunky, aby šly jinam, ale vydržely. Možná tam stojí ještě teď:o)))


Nebojte, neochutnala jsem všechno. I když neříkám, že bych neměla na všechno chuť.
Byl to doslova útok na všechny smysly.


I děti si přišly na své... na věku vlastně ani nemuselo záležet :o) 
Zastavilo se nás tam mnohem víc.


Utíkejte honem na něco dobrého, uvařte si kávu, nalijte si víno a směle do toho.
Žijeme jen jednou!
Tedy jednou v tomto těle :o) Tak si to užijme se vším všudy!


Na závěr mám na vás otázku. Příště bude závěrečný článek o adventní Praze.
Zkusíte si tipnout o čem bude?! 
Směle do toho! Těším se na vaše postřehy v komentářích.

Krásné dny 
Katka ♥