Hambálek v novém

Každý rok zaznamenává náš hambálek změnu a probíhá přirozená výměna přírodnin.

Přírodnin z luk a strání i ze zahrady na chalupě.

Někdy dokonce i z dovolených či výletů.

Každá kytice bejlí mapuje naše kroky, naši cestu létem. 

Při pohledu na ně se mi vybaví vždy určité místo, čas, osoby a emoce.

Růžový a bílý řebříček jsem sbírala na začátku července, kdy byl v plném květu, 

zářivě bělostně bílý a růžový.

Pohled na jednotlivá kvítka v detailu byl skvostný.

Vždy žasnu nad nápaditostí a krásou přírody.

 

 Louky byly ještě krásně zelené a rostly na nich mnohé druhy travin 

a kvetly různé luční květiny.

Jemný hnědý něžný závoj vykvetlé lipnice mě oslovoval odjakživa.

Ve váze také vypadá skvostně.

A růžové slzičky?! To pro mě vždy bylo číslo jedna. 

Už když jsem byla malá holka a běhala po lukách.

A ten kousek přírody a současně i nostalgie v podobě kytic mi doma dělá prostě dobře.
Když se pak o slovo přihlásí podzim a následně ospalá zima,
tak mě toto bejlí pomáhá toto období lépe překonat a doslova hřeje...

... lépe překonat a připomenout, 

že brzy zase přijde jaro, léto - teplo, slunce, "život".

A přesně takovýto pohled (horní fotka) mám přímo z postele.

Mám to moc hezky vymyšleno :o)

Krásné dny

Katka