neděle 19. dubna 2015

Sraz SPŠ – třída SA 23

Sobota 18.4.2015

Účastníci (dle pořadí příchodu):
(prý Olča), Katka, Mirka, Blanka, Helča, Lída, Olča
Omluveni:
Leoš, Lenka, Markétka, Kamča, Milan
Neomluveni:
Evča
„Bývalí kamarádi“:
zbylí spolužáci
Ostatní účastníci:
tentokráte nikdo jiný
Míst u stolu: 6, tj. byl plně obsazen
Pšššš… Kdo by přišel pozdě - navíc, tak jsme ho chtěly poslat nejprve domů (myslím, že to byl Blanky nápad). Nakonec jsme se jednomyslně shodly na tom, že bychom je když tak posadily do druhé řady (myslím, že to byl Katky nápad). Když by tedy už přišli.

* * * * *
Nedávno mi mamka předala tyto poklady. Našla je v kapsa roky nepoužívaného saka.
 
Sraz se koná pravidelně, dvakrát do roka.
Na otázku rodiny, která přichází také dvakrát do roka: „Už zase?!?!?!“ je už zbytečné reagovat.
Chodí nás zlaté jádro kolem sedmi až deseti osob.

Tentokráte jsme měly téma „MODRÁ JE DOBRÁ“.
Na plné čáře zvítězila HELČA. Modré triko, modrá vestička, modré kalhoty, modrá kabelka, modré nehty a dokonce (ostatní styďme se) modrý melír ve vlasech!
Některé dané téma zcela ignorovaly.
Jmenovitě: Blanka (náhodně zakoupené lízátko s modrým okrajem se nepočítá!), Olča a Lída – ty se ani nesnažily něco předstírat. Skoro se mi vkrádá do úst „Jako na střední!“
Mají výstražný puntík!
Téma pro příští sraz je „ŽLUTÁ JE DOBRÁ“ a to by s tímto přístupem byla již bezpochyby poznámka!

No, příští sraz vlastně není úplně tak jistý. Blanka, která se o organizaci srazů starala 19 let, za což jí patří velký dík, složila funkci. Poděkovaly jsme jí, předaly hodnotné dary. Zkoušely jsme ji přemlouvat, aby vydržela aspoň do toho JUBILEJNÍHO 20. roku po maturitě, ale byla nezlomná. Zahlédla jsem ale v koutku slzu dojetí, mě neošálila!

Při sklence vína, sklenici piva a Piňakolády jsme jednomyslně odhlasovaly, že
příští 20. jubilejní sraz bude organizovat náš báječný spolužák Leoš.
Vkládáme v něj velkou důvěru a doufáme, že tento včerejší báječný sraz nebyl posledním, ačkoli tato myšlenka tam, jen tak mezi řečí, párkrát padla.

Když je řeč o Leošovi, který tentokráte nemohl dorazit, tak tomu jsme z restaurace poslaly každá po jedné SMS. No vlastně se zdržela Olča, takže to je hned druhý černý puntík. Co kdo napsal, nevím. Padaly tam hrdinsky slova typu „srab“, „zrádce“ „vylučujeme tě“ apod. Jak to ale vypadalo v SMS ví jen Leoš. Snad holky ještě nepřitvrdily! Odpověděl jen dvěma. My ostatní si to ale nebereme vůbec osobně. Nevytváříme si vůbec žádné domněnky.
Jedné textově, druhé fotečkou. Prý kamaráda s miminkem, jehož narození právě oslavoval u konkurence. Fotka nás nepřesvědčila. Takovou mohl mít uloženou už dlouho nebo ji mohl stáhnout kdekoli z netu.

Máme i plány do budoucna. Kromě již plánovaného srazu u Leoše na zahradě, se nám nabídla i Helča. Prý mají také bazén. Přijaly jsme to s nadšením. (Jen místo plavek si prý vezmeme kukly. Fany má ale báječné nápady! Neber si to, Blanko, ale nijak osobně a už vůbec si nevytvářej domněnky... je to tvrdá realita :o) ).
Dále se nám rýsuje i možnost prvního srazu pořádaného mimo území ČR. Jsou na výběr lokality jako Čína (k tomu jsem po pravdě trochu skeptická), Polsko, či lákavější destinace jako Anglie, Amerika apod. To ale až poté, co si Helča ujasní, jak to vlastně má. Je pravdou, že by tím ulehčila život Blance, která by se jí, během doby pobytu v zahraničí, o dům s celou rodinou starala. Myslím si, že ani bazén, a ani těch 7 pokojů by nebyl překážkou.

U některých jsme probraly i jejich problémy o kterých třeba vůbec ani netušily. Které se táhnou i dlouhá léta. Např. problém se sluchem, že?! Je ale s podivem, že když byla najednou řeč o placení, tak se sluch náramně, řekla bych až zázračně vylepšil. Bohužel to ale nebylo nic moc platné. Obsluha byla neoblomná.

Zavzpomínaly jsme na staré dobré časy. Dokonce jsme se dozvěděly i pár nových věcí, které jsme ještě nikdy neslyšely. Procvičily jsme si i slovní zásobu z cizích jazyků. Jak my se zase nasmály. Je nádherné, jak se dokážeme doplňovat, špičkovat, pobavit. Krása!
Na druhé straně probíráme i současnost, co koho zrovna trápí, s čím se potýká. Sdílená starost, poloviční starost.

Je to dar, mít takovouhle partu báječných lidí.
Jsem velmi vděčná, že vás mám.
Díky, díky, díky!

Za půl roku zase na viděnou!
Vím, že to přes všechny nástrahy vyjde!
 
 Mějte se krásně a ještě líp!
Katka
  
 * * * * *
 
Blance držíme v polovině května palce! Víš s čím, viď?!
Olče přejeme báječný relax o prodlouženém víkendu! Zasloužíš si to! Víš kde viď?!
Lidušce přejeme hodně síly, ať najde tu správnou cestu a je zase šťastná! Víš, co viď?!
Helče, aby s rozhodnutím, které je před ní, byla v souladu! Víš s jakým viď?!
Mirce, aby vyšlo to, o čem mluvila a vše se vyvíjelo podle představ! Ať už v osobní, tak v pracovní sféře! Víš co viď?!

Tentokráte se jedná o vzkaz určený úzkému společenství báječních lidí :o)

2 komentáře:

  1. Ahoj Katko, čtu to až po takové době... Jsi prostě BÁJEČNÁ! Moc si to užijte!!! Pa Z.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ha, "bývalá spolužačka" :o))) Báječní jsme všichni!
      Díky za zastavení.
      K.

      Vymazat