Terasové zamyšlení...

Tím jak přestalo být venku teplo, kytičky ožily a daří se jim viditelně lépe.

Na terase to vypadá jak v zarostlé džungli,

kde je radost pobýt.

Utrhnu si pro sebe vždy pár minut na kávu, a večerní rozjímání si také nenechám ujít.

Je neskutečně nabíjející.

Stačí mi jen krása kolem a mé myšlenky, vzpomínky, představy a sny.

Mnohdy se myšlenkami toulám do různých směrů a jsem ráda, 

že myšlenky jsou pro většinu lidí "neviditelné" a "neslyšitelné". 

V tom tkví i jejich kouzlo a tajemno.

Je to naše soukromí, naše svatyně.

Jak pominula vedra, tak hojně rozkvetla svými droboučkými kvítky tařička vonná.

Své jméno nemá náhodně, ale proto, protože velmi omamně sladce voní. 

Stačí malý poryv větru a okamžitě jí cítíte. 

A protože ji tam máme rovnou pětkrát, tak k mé radosti voní téměř neustále... 

V plném květu je i verbena, jejíž kvítky jsou vícebarevné,

laděné do různých odstínů růžové.

Je to kráska.

S postupujícím časem se slunce začne chýlit k západu. 

Světlo svící začne více ožívat, žloutnout a 

srdce lampáře se probouzí čile k životu. 

S tmou přichází paradoxně více života... 

...něhy a romantiky, klidu a míru.

A pak jen člověk je...

Noc voní a i když je chladná, nevadí. 

Obleču se trochu víc, uvařím si kávu a konvičku teplého čaje 

a jsem schopná si takto užít hodinu, dvě...

Beze spěchu, sama se sebou, sama sebou...

Plameny svíček jsem již před lety vyměnila za televizi.

A v současné době je vyměňuji i za knihu a blog.

Cítím, že je to tak správné.

... a vždy se vyplatí poslouchat svůj vnitřní hlas, intuici...

Přeji vám všem krásné dny

plné slunce i stínů, které k nim patří, plné krás všedního dne i nocí.

Jak s nimi naložíte, záleží jen a jen na vás.

Katka ♥