Rovnováha

Jednu chvíli si kolega v práci radostně prozpěvoval. 

Udělal mi radost.

Pochválila jsem ho za spontánní projev dobré nálady a šíření pozitivních vibrací dále.

O chvíli později (okatě a s provokativním pohledem) vzdychl se slovy "ach jo".

Když jsem na něj s němou otázkou - "A to je jako co?!" - pohlédla, 

tak to "rozumově", jako "pravý dospělý" zdůvodnil...

Zpěv a následně povzdech - aby bylo vše uvedeno do rovnováhy...

Rovnováha je bezesporu cílem našeho bytí.

Být šťastní bez velkých výkyvů dolů a nahoru.

Ale není rovnováha jako rovnováha...

Jsou chvíle, kdy to takto zjednodušit nejde. 

Radost, štěstí, smích, úsměv, rozvernost, nadšení nefungují na principu "má dáti, dal".

Když je toto, nemusí přijít opak, abychom byli v rovnováze.

Naopak.

V tomto případě platí nepřímá úměrnost.

Čím víc radosti, štěstí, úsměvů, rozvernosti, nadšení, tím více štěstí, dobrého pocitu a rovnováhy...

... a toto vše se šíří do okolí a nepřímo ovlivňuje i ostatní.

A čím více jsme mi radostnější a šťastnější, 

tím snadněji se poté můžeme i vyrovnávat s nepříznivými situacemi, 

které nám všem život přináší.

Jak doma tak v zaměstnání.

Jen tak lehce nás něco nerozhodí.

Takže má rada? 

Zpívejte pořád nerušeně a s velkým nadšením dál!!!

Krásné dny

Katka ♥