sobota 3. října 2015

V Pardubicích je blaze...

K Pardubicím mám velmi vřelý vztah.
A hned nadvakrát.
Za prvé kousek odtud bydlí sestra s neteřinkami.
Každoročně za nimi jezdíme a nikdy si nenecháme ujít procházku Pardubicemi.
 
 
Za druhé jsem v Pardubicích strávila tři roky za dob studií.
Cestu od Univerzity do centra jsem milovala.
Bylo to zcela klidovou částí města.
Šlo se nádhernou stromovou alejí.
V korunách zpívaly ptáci. Větvemi prosvítaly paprsky sluníčka.
 
 
Přešlo se Labe přes most,
prošlo se kolem parku, v kterém jsme nejednou ležely na trávě
a odpočívaly ve zkouškovém období.
Mimochodem když kvetly magnólie, bylo to dechberoucí.
A ten voňavý vzduch.
 
 
Poté cestičkou kolem dlouhé zámecké zdi,
po které se co chvíli plazil břečťan, se člověk dostal přímo k zámku,
kde se odjakživa volně procházejí pávi.
A pak rovnou do pohádky, do dávných dob -
prošlo se starou částí Pardubic přímo na Perštýnské náměstí.
Historie na člověka dýchala na každém kroku.
 
 
Milovala jsem i obchůdky.
Mnohé z nich jsou tam i dnes a nejen z nostalgie do nich vždy nakouknu...
... a že si i někdy něco koupím?!
Kdo by se divil?!
To dá přeci rozum,
je to zcela logické...
 
 
Pardubice jsou jednoznačně
mou srdeční záležitostí
 
 
Užijte si překrásný první říjnový víkend
Katka ♥


Žádné komentáře:

Okomentovat