sobota 17. února 2018

Nečekané ráno

Do Prahy jsme na Florenc přijeli ráno po půl osmé. O hodinu a půl dříve, než začínal seminář.
Nabrali jsme na chvíli nesprávný směr, ale protože jsme měli čas, 
tak jsme si řekli, že to nevadí a že se kousek projdeme.
Vzhledem k tomu, že z Florence vždy vyjíždím metrem do různých stran, tak jsem se nechala vést, pro mě neznámo kam.


Vydali jsme se ulicí posetou krásnými starými domy, povídali si... až jsme došli na pro mě nijak známé náměstíčko.
Když jsem se zadívala před sebe, tak jsem byla zcela v úžasu.
Nevím jak navenek, ale pocit, který jsem cítila uvnitř, bych popsala, že jsem vykulila oči a koukala s otevřenou pusou překvapením.
"To mi chceš říct, že to je Obecní dům a za rohem je Prašná brána?!?! Tedy centrum?!" 
Přesně tam jsme se k mému údivu a nadšení současně opravdu ocitli.


Nedávno jsem psala něco o tom, že bych se chtěla někdy procházet Prahou brzy ráno, když město ještě téměř spí.  A netrvalo dlouho a přání se stalo skutečností...
Neplánovaně a o to radostněji.


Město bez turistů, téměř bez lidí. Bez shonu v ulicích, bez ruchu a hektiky, bez komerce. 
Bez umělců, bez pouličních prodejců, bez žebráků.
Jen tu a tam človíček či vůz, který čistil ulice. Krásné oranžové autíčko s bílými čtyřlístky na sobě.
Ticho, mír, klid.
Bylo sice mrazivo, ale krásně.


Staroměstské náměstí zelo prázdnotou. O to více vynikaly všechny jeho poklady.
Kostel svatého Mikuláše nám zůstal pro tentokrát ale uzavřen.
Vydali jsme se dál směrem na Karlův most. 
Povídali jsme, povídali a tak se stalo, že jsme (stejně jako já minule) zahnuli jinam, než jsme měli. 
Sešli jsme z cesty.


Na Karlův most jsme to ráno nakonec nedošli, ale za to jsme se proplétali malebnými pražskými uličkami, kterými bychom jinak těžko procházeli.
Jednu jsme si vybrali právě kvůli tomu, jak byla krásná.
Kočičáci - naskládané zaoblené kameny na zemi, uzounká ulička, lucerny na domech, překrásné domovní dveře...


"I když člověk někdy ztratí směr, 
může tím neskutečně hodně získat..."


Čas od času jsme procházeli kolem krámků, z kterých se linula nádherná vůně kávy či trdelníků, které okouzlovaly naše smysly.
Musela jsem se usmát. Kdybych tady měla s sebou děti, určitě bych jim ze srandy řekla: 
"Děti, dýchejte zhluboka a snídejte!"


Děkuji za krásné ráno, za nečekanou procházku Prahou, za milou společnost.
 DING, DING, DING!


Nenechte se fotkami mýlit. To ráno jsem kromě jednoho selfíčka na Staromáku, poslané kolegyni do práce, nevyfotila ani jednu fotku. Neměla jsem potřebu.
Fotky byly pořízeny až odpoledne, cestou na Kampu a k Lennonově zdi.


Poučena z předchozích nezdarů... jsem na Karlův most již bez problémů došla.
U jablíčka (obchodu Applu) bylo rozhodující nejít doleva a nesejít z cesty.
Od teď tedy jedině: "U jablíčka doprava a pak hned doleva!"


Krásný zbytek víkendu
Katka ♥

10 komentářů:

  1. Katko, Praha je nádherná. Přesně jsi vystihla tu atmosféru jedinečných míst. Moc se mi Tvé fotky i celý článek líbí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Diano, jsou místa, která se mi nikdy neomrzí. Toto je bezpochyby jedním z nich. Děkuji.
      K.

      Vymazat
  2. Centrum Prahy má své kouzlo, někde si i připadáte jako v pohádce... Jen ta zákoutí znát :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Kočičáci jsou nejlepší chlupatí. :-)

    Líbí se mi tahle věta, která může mít i hlubší smysl: "I když člověk někdy ztratí směr,
    může tím neskutečně hodně získat..."

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Dorko, nenáhodně a přesně z toho důvodu tam ta věta byla napsána... Do jaké míry si obsah sdělení každý sám za sebe k sobě připustí, je na něm.
      Kdykoli objevím někoho, kdo čte mezi řádky, kam píši velmi ráda, mám velkou radost. Jen houšť!
      Jinak o tvé náklonnosti k chlupatým kočičákům dobře vím :o)
      K.

      Vymazat
  4. Praha je ráno úplně jiná... Já v létě chodívám občas do práce část cesty pěšky - z Můstku Královskou cestou přes Karlův most... Ráno je tam je pár lidí, turisté žádní, most mám skoro sama pro sebe... Skoro pokaždé mne cestou něco překvapí, všimnu si něčeho, co jsem předtím neviděla. Podobně je to s Valdštejnskou zahradou, která je ráno prázdná, zatímco odpoledne se cestou z práce proplétám davy (teď tedy vzpomínám i na to proplétání davy, protože jako každou zimu je Valdštejnská zahrada zavřená a mě nezbývá než rušná Letenská)
    Hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Stáňo, sic nejsem závistivý člověk... ale přiznávám, ty rána ti závidím :o)... ale zároveň nesmírně přeji. Je mi jasné, že na jaře či v létě si ho jednou také vychutnám :o) No a na Valdštejnskou zahradu se také moc těším. Tíky za tip. Katka

      Vymazat