pondělí 9. května 2016

Nemůžu si pomoct...

... byla jsem vytažena z auta.
Jedeme si krajinou a najednou zavolám na muže - řidiče: "Zastav!"
S naléhavostí.
Ačkoli mě muž již dobře zná, vždy ho mírně vylekám.
Samu sebe taky.
 
 
To nemění ale nic na faktu, že se prostě zastavit muselo.
To dá rozum.

 
Žlutavá krása řepkového pole je chvilkový okamžik.
Co je dnes, za týden se již opakovat nebude.
A platí to nejen s řepkovým polem...

 
Stopy. Stopy nás.
Takto silné, mnohdy i silnější, ačkoli v jistém slova smyslu "neviditelné"
zanecháváme stopy za sebou.
Každý z nás.
Svými skutky, slovy, naším konáním.
Chovejme se tak,
abychom se sobě i druhým mohli vždy podívat zpříma do očí.
  

 
Na horizontu vlevo  je viditelný vysílač na Javořici.
Na horizontu vpravo je věž hradu Roštejna.
Jeho návštěvu vřele doporučuji.
 

 
Krásné jarní dny
Katka ♥
 

4 komentáře:

  1. Katko tvé úvahy mám moc ráda...jsi človíček s duší a to je dobře...jinak řepka je nádherná, ale já zas mám špatné zkušenost s postřtřikama ale za to může člověk...tak hezký čas...Dája

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dájo, jsem ráda, že tě oslovují. Najdou si vždy cestu k těm pravým lidem...
      Krásné dny
      Katka ♥

      Vymazat
  2. Katko, byl by to hřích nezastavit ...nádhera ☼
    Hodně radosti přeju. jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jarko,
      já to taky vždycky říkám :o)
      Užívej jara
      Katka ♥

      Vymazat