čtvrtek 5. března 2015

Předjaří

Z nedělní vycházky jsem si donesla kousek spící přírody i s sebou domů.
Větvičky kočiček a trnek. Vypadaly opravdu jako by spaly zimním spánkem. Dala jsem je do vázy, postavila na stůl a děj se, co se dít má.

 
 Kdykoli jdu okolo, tak na větvičky nakouknu. Den ode dne ožívají víc a víc. Jak kočičky, tak trnky, které jsem myslela, že dříve zaschnou než se zazelenají.
 
Ale ani spánek není tak hluboký jak se může někdy zdát. 
Stejně tak ani naše lidské trápení nemusí být tak zlé,
jak se nám někdy zdá.
 
Nebude to trvat dlouho a vyfotím větvičky znovu, ať vidíte,
že jaro je opravdu již za dveřmi.
Stačí jen trochu více sluníčka, tepla a ten správný čas na probuzení přírody.
Nic se ale nesmí uspěchat.
 
Jen já, jednorázově, v rámci experimentu, v rámci názorné ukázky dětem,
 si to čas od času mohu dovolit...
 
 
"Jaro je roční doba, v níž se fantazie mužů začíná zabývat tím,
 na co ženy myslí již celou zimu."
 
*
 
"Kos zpívá, květ voní, potok šumí.
Poslechneme si, přičichneme si, víme své.
Barvy nás potěší a jejich nesourodá sousedství nás nepobuřují. Všechno je na svém místě, bereme to jako dílo přírody
a těšíme se tím nebo nad tím dokonce žasneme.
Anebo to shledáváme tak samozřejmým, že to ignorujeme."
 
M i r o s l a v  H o r n í č e k
 
*
 
"Příroda obklopuje člověka mrakem
a nutí ho stále mířit ke světlu."
 
J o h a n n  W o l f g a n g  G o e t h e
 
 *
 
Krásný den
Katka
 
     ... po týdnu
 
 

Žádné komentáře:

Okomentovat