úterý 3. března 2015

... když na Štístko přijde jaro III. ...

Ačkoli to v posledních dnech vypadá, že šití je můj život, není to tak (...ačkoli by se mi to líbilo).
Dá se říci, že jsem měla skoro dvouletou šicí pauzu.
Jen tu a tam jsem ušila nějaké dárky.
Za poslední dva týdny jsem to ale trochu napravila.

A NESKUTEČNĚ MĚ TO BAVILO.

Nejraději promýšlím, měřím, stříhám, kombinuji, žehlím, šiji, dovyšívám... v noci, až děti usnou.
Když mám možnost vypnout. Pustit uzdu svým myšlenkám. Nechat svou mysl plynout, jak chce, kam chce. Bez omezení. Neodpovídat na dotazy, neřešit rozbroje, nedělat večeře, neprat, nevěšet prádlo, nemýt nádobí... Když mám čas sama na sebe.

Pravdou ale je, že poslední měsíce ve chvíli, kdy děti usnou, odpadám i já.
Když ale člověk opravdu chce, jde s tím něco dělat. Pokud člověk chce, čas i sílu si najde...

Po krytech na mobilní telefony, po obalech na knihy přišla řada na ZARÁŽKY DVEŘÍ, které ochrání dětské prstíky, či zamezí bouchání dveří při průvanu.


***


***

 

Krásný den

Katka
 

Žádné komentáře:

Okomentovat