sobota 29. září 2018

Terapie lesem

Toto léto neudělalo létu ani krapet ostudu.
Bylo parno, sluníčko hřálo o sto šest a kdo mohl, trávil horké dny u vody.
Lesy byly, stejně jako pole, louky a zahrady vyprahlé až běda a tak nebylo moc kam utéci za osvěžením.


Ačkoli v lesích dobíjím baterky v kteroukoli roční dobu, toto léto jsem se jim díky vedrům bohužel téměř vyhýbala. 
O co větší radost mám ale teď v září, když do nich zavítám.
Je to hotový balzám, rozkoš.


Jejich vůně... vlhkého jehličí, mechů a hub,
jejich barvy - v různých odstínech zelené, hnědé, červené, žluté...,
jejich zvuky... šumějícího větru či vrzajících větví v korunách, bublajícího potůčku, praskajících větviček pod nohama...


Chodíme po cestách známých i nových. V každém novém koutě objevujeme kouzlo a krásu. 
Určitě se sem budeme vracet.


Houby jsou bezesporu velkým lákadlem a jedním z cílů, proč do lesa chodíme... 
ale pro mě jedním cílem z mnoha. 


Dokáže mě rozdovádět plno věcí. Od krásného mechu, skotačivého potůčku, zeleného lesního jetýlku, krásných šišek... přes větvičku píchnutou v žebrech (díky níž jsem ale našla překrásné hřiby :o)), pavučiny v obličeji... až po kamínky na cestě, srnky běžící přes cestu na horizontu či (andělská) peříčka kdekoli na zemi...
Stačí mít jen oči a srdce otevřené.


"Chomorůvky" na mě volaly už z dálky a já vždy jejich volání vyslyšela.
Jsou to krásky a rády se ukazují. A parádnice k tomu.


Ještě teď, když zavřu oči, tak před sebou vidím bublající potůček, kolem kterého byly koberce jásavě zeleného mechu - různých druhů, velikostí a odstínů.
Cítím tu vůni, vnímám tu energii.
Sluníčko, jehož paprsky se prodraly houštím až na hladinu potůčku a na zelenkavý mech. 
To byla nádhera!


Jak mi tohle celé léto chybělo!


Každému, kdo má trochu splín či špatnou náladu bych předepsala pravidelnou vycházku do lesů.
Nestojí to nic a člověka to nesmírnou měrou obohatí a dobije. 
Vykouzlí úsměv na tváři a v duši klid a mír.


Někomu se to zdá obyčejné, lehko dostupné, pro někoho je to pokaždé dar a odměna, pro někoho nedosažitelné přání... ať tak či onak -  šup do lesů!


Krásný poslední zářijový den
Katka

10 komentářů:

  1. Pěkné fotky se správnou atmosférou babího léta, kdy je snad v lese nejkrásněji.
    Hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stání děkuji, babí léto - to je přesně ono.
      Užívej si ho naplno.
      Katka

      Vymazat
  2. Taky se ráda v lese procházím. A taky jsem letos v létě nějak les opomíjela i když ho mám tzv. za humny.
    Krásný je Tvůj snímek s červenými krasavicemi :-)- jako z pohádky.
    Hezký-ještě dnes zářijový - den!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haní, červené krasavice jako by chtěly obživnout :o)
      Prima podzimní dny.
      Katka

      Vymazat
  3. Katko, krásně jsi to napsala. Les máme za humny a chodíme tam často a rádi. Ale i do jiných lesů rádi zavítáme, hlavně, když výletujeme. Povedly se Ti nádherné fotky, plné lesní pohody. Ta pavučinka je hodně zvláštní.
    Přeji krásné dny. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dášo, my ho máme také na chalupě za humny a nikdy mi nezevšedněl. Spíše naopak. S věkem si ho vážím a miluji víc a víc...
      Krásné podzimní dny.
      Katka

      Vymazat
  4. Jako bych tam šla s tebou... díky že jsi mě vzala tam, kde je tvoje elektrárna na aluníčkovou energii.
    Měj se moc a moc hezky, v lese i mimo něj...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haní, bylo božsky.
      Užívej podzimu tak krásně jak to umíš a děláš.
      Katka

      Vymazat
  5. Moc krásně napsáno a fotky máš jako z pohádky. :-) Také do lesa nechodím jenom za houbami. Vlastně bych je ani sbírat nemusela. Stačí mi pořídit foto a pokochat se.
    Děkuji za krásný příspěvek! Měj hezké dny, pa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Dý, moc dobře ti rozumím. Ať houby rostou či ne, vždy si donesu plný košík domů, z kterého vytvořím různé dekorace do bytu či na terasu. A pár snímečků k tomu jako bonus.
      Děkuji moc.
      Katka

      Vymazat