pátek 19. května 2017

Jsem přirozeností sova...

... ale ráno se chtě nechtě převlékám za skřivana.
Vydržím být dlouho vzhůru. Když děti usnou, tak se v tichu noci báječně pracuje, relaxuje, čte, píše, houká do noci... Druhá, třetí hodina ranní, když všechno kolem spí a všude je klid a mír, to je balzám na duši... a pokud je teplá noc, tak vyjdu na terasu a vychutnávám si ticho noci a její vůni plnými doušky. Samozřejmě hned poté, co se pasuji do role lampáře :o)


Ranní vstávání mi nikdy nedělalo dobře. Pamatuji se, že když jsem byla na vysoké, tak jsem na koleje jela radši v neděli večer, než vstávat v pondělí v pět ráno a letět na autobus. Pokud jsem někdy jela ráno, celý den jsem byla jak praštěná. Měla jsem ho zkažený.


Ale... časy se mění... teď vstávám v 5:15 a beru to tak, jak to je.
Ze sovy se skřivan logicky nemůže stát. Když jdu ale z domu, ze sovího houkání přecházím plynule do zpěvu skřivana...



Čím to?! 
Za prvé vlastním pohledem na věc, přijmutím toho, že to je tak, jak to je. 
A za druhé za to může ta nádhera venku. Rána jsou tak krásná, voňavá, svěží, sluneční paprsky mají teplé tóny, rosa se třpytí v trávě, zářící jarní zelená a v neposlední řadě neskutečný koncert bohaté ptačí říše.
Jak mě to nabíjí! A že vstávám se skřivany?! Nevadí. I sova se to naučí. Když chce.


Do práce chodím překrásným parkem. Podél cesty je lipová alej, která již lecos pamatuje. Po jedné straně borovicový les, do kterého když se opře slunce, tak mi jeho vůně připomíná moře, léto a borovicové háje podél pobřeží.




A v tomto období jsou k té kráse parku všude vůkol ještě lány pomněnek. Blankytně modrých zářících pomněnek... možná proto, že na terase mi letos pomněnky zašly. Cestou do práce i z práce se jednoduše kochám. 


S otevřeným srdcem a duší, která se dme štěstím, láskou a vděčností. 
Zcela naplněna štěstím až po okraj. 
Tak jednoduché to někdy je.


Krásné dny
Katka ♥

18 komentářů:

  1. S takovou se jde do práce úplně samo...:-)
    To co se děje v přírodě ráno, za celý den neuvidíme, neucítíme, neuslyšíme. Také to miluju.
    H.

    OdpovědětVymazat
  2. Katko, celý život jsem byla skřivan... ty klidná rána se nedají popsat vstávala jsem kdykoli jako rybička .. ovšem byla jsem trochu namixovaná i se sovou... dnes je to úplně jinak..
    Tvoje fotky jsou opět nádherné.
    Hezký víkend ti přeju. ♥
    Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaru, nejlepší je být sovo-skřivan. To si člověk vychutnává to krásné z obojího :o)
      Díky, hezkou neděli.
      K.

      Vymazat
  3. Katko máte krásné fotky a komentář je napsaný tak, jak to cítím já. Zdraví Iwka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Iwko, proto jste nenáhodně ke mně taky zabrouzdala :o)
      Užívejte života.
      K.

      Vymazat
  4. Kačí, já to mám naopak, rádo vstávám brzy, poslouchám ptáčky, pozoruji svítání, čichám čerstvý, ranní vzduch. Do práce chodím také pěšky, ale ne tak krásnou cestou.
    měj se krásně :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Daní, to je skřivánků! Nedivím se vám. Je krásně.
      K.

      Vymazat
  5. Katko, moc krásně napsáno a nádherně nafoceno. Touto cestou do práce bych také chtěla jít ... Plná pomněnek a z borovicového háje cítím vůni moře až k nám.
    Přeji krásný víkend.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dášo, tak to jsem ráda, že vlnky zašuměly až k vám :o) Pocity a emoce jsou přenositelné. To je krása.
      Hezkou neděli
      K.

      Vymazat
  6. Ta rána.. a ty večery (noci).. Často si nemůžu vybrat, ale ty si to Katko umíš krásně propojit. S otevřeným srdcem a duší, to je potom celý svět krásný.
    Zuzka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zuzko, od každého trošku a je to nádhera. Jen se mi trošku nedostává spánku :o)
      K.

      Vymazat
  7. Katko, nádherné fotky a i krásné psaní Mám to podobně..jsem noční stvoření,ale rána taky postupem času beru na milost. Ono mi někdy nic jiného nezbývá. Pokud se ale člověk probudí do sluníčka, tak je hned daleko lepší nálada..to pak ožívám a usmívám se na svět. Měj se moc krásně..Inka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Inko, změna je život a je potřeba si na všem najít to hezké.
      Užívej dnů.
      K.

      Vymazat
  8. Taky jsem sova a začínám být i ranní ptáče. Pomněnky mám ráda od dětství. Mamka mi z nich pletla věneček, ten se dal na talířek s vodou a oni jakoby narůstaly do výšky. Už je to tak dávno. U těchto foteček se mi to vybavilo.
    Hezké dny, Katko!
    Hanka z Podkrkonoší

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hanko, tak to je krásná vzpomínka. A báječný nápad. Určitě vyzkouším.
      Krásnou neděli.
      K.

      Vymazat
  9. Já jsem spíše skřivan, ale můj muž typická sova. Klidně vydrží po nocích pracovat, něco studovat. Já odpadám a vydržím sotva do 23 hodin bdělá - teda většinou, víkend dokážu také "proflámovat" :o). Jenže já jsem ráno čerstvá, plná energie a jemu se těžko leze z duchny :O).
    Ten čas 5,15 ti fakt nezávidím!!!
    Ála

    OdpovědětVymazat
  10. Zdravím sovu a skřivana!
    Dnes v 5:05 :o) Už to ani nevnímám. Musím chodit ale max. do deseti do hajan :o) Ale ta rána jsou venku opravdu božská. Vůně, světlo, energie. O to jsem se dlouhá léta ochuzovala.
    K.

    OdpovědětVymazat