Vím, že dnešním článkem se trochu pouštím na tenký led, ale nemůžu si pomoct...
... i ty překrásné pampelišky mi k tématu nahrávají...
Myslím si, že každý z nás jsme v prvé řadě člověkem.
Člověkem, kterého navenek charakterizuje jeho jméno, jeho příjmení, jeho činy.
Člověkem, kterého navenek charakterizuje jeho jméno, jeho příjmení, jeho činy.
Pokud někoho oslovuji, tak právě jmény.
Nedávno jsem ale zcela nečekaně začala být oslovována "paní magistro".
Nešlo mi to přes uši, nešlo mi to přes duši. Vím, že to bylo myšleno v tom nejlepším úmyslu.
Vždy mě to oslovení vykolejilo... až jednou...
...poprosila jsem kolegu - mého nadřízeného, zda by mě mohl oslovovat jménem. Ať to nebere špatně, ale že bych byla mnohem radši.
V tu chvíli byl vykolejen zase on, podobně jako já předtím.
On: "Víte, my tady jednáme dost často s doktory a pokud by je člověk neoslovil "pane doktore", tak to bychom tvrdě narazili." ...
Já: "Pane doktore - to je tak nějak již ve společnosti zažito..."
On: "Ale Vy jste také vystudovala vysokou školu."
Já vím. Já vím. Ale stejně. Mé ego to nemá zapotřebí.
Vím, kdo jsem, vím, co umím, vím, jak poctivě pracuji.
Odmala jsem si šla za svým snem. Na základní škole mě paní učitelka Horňáková nadchla pro jazyk - němčinu a já věděla, že ji jednou půjdu studovat. Vysoká škola byla logická volba.
Kromě němčiny si mě na plné čáře získala i literatura, psychologie, historie a filosofie.
To, že jsem na závěr dostala PAPÍR, s titulem Mgr. byl bonus, třešnička na dortu.
Podstatná byla pro mě ale ta cesta, ne cíl.
Kdo viděl divadelní představení "Čtyři dohody" s Jaroslavem Duškem, tak už mu jistojistě cuká koutek do úsměvu.
"A na závěr dostaneme PAPÍR!
Máme konečně potvrzení, že jsme NĚCO!
Jako bychom předtím nebyli NIC!..." :o)
Jsem šťastná, že jsem si splnila svůj sen a obohatila svůj život. Nejen o vědomosti, ale i o zkušenosti, zážitky, o nová přátelství, která trvají dodnes.
Jsem to ale stále já. Katka Z.
Každý to má ale nastaveno jinak. Pokud chce být člověk oslovován - "pane magistře", "pane inženýre", "pane doktore" - nemám s tím sebemenší problém. Je to volba každého z nás a já ji zcela respektuji.
Krásný den
Katka ♥
Vnímám to stejně. A zrovna MUDři jsou většinou plně ve své roli "nadlidí". Po úrazu jsem před lety byla krátce v nemocnici, brzy po škole. A přišla tam vzdálená spolužačka z jiné skupiny. Co se s tou holkou za těch pár měsíců stalo, na to s nechutí (a údivem) vzpomínám do dneška... Přišel někdo naprosto jiný, žena, která HRÁLA SVOU ROLI... Přitom to bývala celkej fajn a normální holka...
OdpovědětVymazatJsou lidé, které jejich ego jednoduše převálcuje. Také takové lidi znám. Někteří se ale třeba po čase zase vrátí nohama na zem. Držím jim palce.
VymazatDíky za příspěvek a přeji krásné dny
K.
Milá Katko,
Vymazatv tom je hodně pravdy. A zrovna tahle holka, myslím, měla dost velký potenciál na to být zas "normální".
Pěkný den, Katko,
OdpovědětVymazatkrásně jste to napsala... ☺. S tituly mám podobný problém. Pořád nechápu, proč bych měla někoho oslovovat titulem, který vlastně neznamená nic víc, než to, že někdo vystudoval to, co ho zkrátka baví. Navíc má dotyčný své vlastní krásné jméno. Já neustále něco studuji, protože mě prostě baví dozvídat se něco nového, navíc se toho prostě naučím více, když mám nad sebou "ten bič", propojuji informace a baví mě dávat dohromady nesourodé obory, protože si myslím, že všechno souvisí se vším. Nikdy si ale nenechám říkat žádným svým titulem. Pohrdám takovým oslovením, protože mám své krásné jméno, které mi vybrali rodiče. Jarda Dušek (potažmo Don Miguel) to vystihl přesně. :D A vy ve svém článku taky! :)
Mějte krásný týden, Peťka :)
Peťko, děkuji za řádky. Jen houšť.
VymazatUžívejte života s úsměvem a někdy nadhledem :o)
K.
Milá Katko,
OdpovědětVymazatnapsala jste to moc hezky!! Každý jsme člověkem!!
(a krásné fotky!!!)
Mějte se hezky
Jarka
Jarko, děkuji za řádky.
VymazatKrásné dny i vám
K.
Hezky jsi to napsala! Je to o tom, jaký člověk je, kdo je,co umí a zná, ale titul jako takový o tom není. I když zcela bezvýznamná záležitost dosáhnout ,,titulu" to zase není. U těch doktorů medicíny oslovení beru. Divně by se mi říkalo: pane Novák, bolí mne v krku :-) Ale jak píšeš, je to volba. Někdo si na oslovení titulem potrpí, jiný ne.
OdpovědětVymazatHezký den!
Hanka z Podkrkonoší
Haní, není to bezvýznamná záležitost, v tom s tebou souhlasím. Vím, co vše za tím je a jsem na sebe hrdá. Je to ale každého volba.
VymazatMěj se krásně.
K.
Katko, krásně napsané. znám ze svého okolí člověka, který se představuje třemi tituly, ale je to, jak píšeš, jeho volba.
OdpovědětVymazatmoc bych chtěla vidět svět tak jako ty. určitě by se mi ulevilo a nedělo tolik věcí, které nechci aby se mi děly v životě.
děkuji. Majka
Majko, děkuji za tvé řádky.
VymazatNevidím do tvého života, ale vždy máme na výběr. Nemusí se nám dít věci které nechceme. Někdy stačí změnit maličkost, někdy je zapotřebí víc úsilí, ale vždy to jde.
Měj se báječně
K.
Ne vždy titul znamená, že je člověk chytřejší, zkušenější, lidštější, i když studium zajisté náročné je. Můj muž titul na vysoké škole získal, ale na zvonku ho napsaný nemá :o))). Pro něj je to prý jenom označení jeho práce...
OdpovědětVymazatMěj se hezky Katko.
Ála
Studium bylo náročné, máš pravdu. Pokud ho člověk dělá zodpovědně a připravuje se poctivě, tak je. Ale jinak by to - podle mě - nemělo smysl. Ale i v tom jsme rozdílní. A opět. Je to každého volba.
VymazatK.
Tak já se přiznám, že s titulem problém nemám. Je mi vcelku jedno, jestli mne jím někdo oslovuje nebo ne. Nemám divný pocit, pokud mne někdo místo jménem osloví titulem, ale rozhodně se necítím dotčená, když mne osloví jménem. U nás v práci je otitulovaný kdekdo a přiznám se, že já většinou používám oslovení "kolego", protože na jména mám mizernou paměť (a tendenci je komolit) a tituly si nepamatuju stejně tak (mám kolem sebe doktory, inženýry, bakaláře, magistry...). Co mi přijde legrační, je oslovení "paní vedoucí" - jo, mám pod sebou oddělní o 5 lidech, takže jsem vedoucí oddělení, ale když mi takhle někdo řekne, tak si přijdu jako v koloniálu :-).
OdpovědětVymazatNicméně s tím, že cesta je stejně důležitá jako cíl (a někdy možná i důležitější) souhlasím 100%
Hezký večer a díky za zamyšlení
Milá "paní vedoucí" :o), Stáňo, děkuji za příspěvek. Každý to má tak, jak mu to vyhovuje a tak je to správné.
VymazatKrásný zbytek týdne.
K.