PetrKlíče

Vím, podle kalendáře je stále zima, podle mého těla, které by stále jen spalo, také.

O víkendu je dokonce citelně chladněji než v předchozích dnech.

Nesnažím se PetrKlíči odmykat dveře jaru, zatím ještě ne...

... i když neříkám, že se na to již netěším...

... ale PetrKlíči začínám pomalinku, polehounku odmykat srdce.

Svá i ostatních.

Nevím jak u mužů, ale u žen to zabírá náramně.

Barvy prvosenek mě v obchodě volaly již z dálky.

"Kačenko, vezmi nás s sebou domů!"

Mám zkušenost, že takováto volání se (v mém případě) nejvíce ozývají 

z květinářství a knihkupectví .o)

Opakovaně.

Nejenže neodolám, ale nadšeně vyhovím. Radost je pak oboustranná.

Letos mě mile překvapila široká škála překrásných květů.

Tón v tónu, žíhání květů, zkadeření.

Některé PetrKlíče zůstaly doma, některé našly nové majitelky.

Čím více srdcí člověk zahřeje a čím více duší roztančí, tím lépe.

Až půjdete příště kolem květinářství, dobře poslouchejte...

Zahřejte a roztančete se taky!

Krásnou neděli

Katka ♥