Telč - zase trochu jinak III.

Do třetice všeho dobrého. 

V předchozích dvou příspěvcích jsem na Telč pohlížela z jiných než klasických míst a úhlů pohledu -z postranních uliček, malebných zákoutí.

Uličkou od kavárny a krásného prostranství jezuitské koleje jsme se ale rázem ocitli u zámku, 

který je krásnou klasikou, která nikdy nezklame.

V tu dobu se sluníčko již krapet více chýlilo k západu a fotky tím mají zvláštní nádech.

Ten, co mám ráda.

Jsem "lucernový typ", přiznávám. 

O to víc mě těší a mnohdy i moc mile překvapuje, kolik překrásných luceren je všude k vidění. 

V mnohých městech, v různých koutech naší republiky.

Sláva lampářům.

Pohled z konce náměstí směrem k zámku...

... a pohled skoro z toho samého místa přesně na druhou stranu - na náměstí.

 Na náměstí s jeho typickými domečky a pohádkovým podloubím.

Kdykoli jsme v Telči, navštívíme můj oblíbený obchůdek U Šeniglů.

Obchůdek, kde najdete plno překrásných nezbytností. Keramika, svíčky, čaje, šité dekorace, čokoláda, obrázky, šperky...

Zatímco rodinka byla již uvnitř, já jsem se kochala ještě v chodbičce, která vede z podloubí do obchůdku.

Až po chvíli jsem si všimla, že tam nejsem sama, že jsem jimi pozorována.

No, nevyfoťte si je!

Opět musím říci, že tam bylo blaze.

S tímto příspěvkem Telč již opouštíme, ale nebojte, mám pro vás již nachystáno něco dalšího.

Pomějete se také, možná i krapet víc. Jako já :o)

Krásné dny

Katka