Jako od Rembrandta

Město Havlíčkův Brod není nijak zvlášť výjimečné, ale mě si získalo a získává čím dál tím víc. 

Jarní krásu zdejších parků si vychutnáváme pravidelně s akcemi, 

které se zde v tuto dobu konají. Ale na podzim? 

To jsme vyzkoušeli letos poprvé a byli jsme neskutečně krásně odměněni.

Po zdejším parku "Budoucnost", který je hned vedle náměstí, by se dalo procházet hodiny a hodiny. 

Cesty vedou kolem rybníčků, všude okolo se tyčí pestrobarevné stromy, které se zrcadlí na vodní hladině. Jen tu a tam ji rozvíří kachny, které si vesele plují a užívají si rovněž nádherný den.

Pod nohama to šustí, nad hlavami září, vůkol zpívá. 

Že to bude krása, to jsem tušila, ale že až taková, to jsem byla opět překvapena.
Takováto překvapení ale zbožňuji a jsem za ně nesmírně vděčna.

V posledním týdnu potřebuji pohladit duši víc, než je obvyklé a víkendové dny dělaly opravdu co mohly.
Díky jim.

Dostala jsem velkou životní lekci, které bych byla sice ráda ušetřena, 

ale člověk si někdy vybírat nemůže. 

I když se člověk druhým snaží předat to nejvíc, to čisté, ty správné hodnoty tak i přes to se někdy stane, 

že cesta toho druhého od tohoto směru uhne... a všichni,
kterých se to týká jsou raněni, paralyzováni, duše všech pak pláčou...

Nejednou jsem si v tom týdnu sama sobě vlívala do žil pozitivní slova, vlévala zpět světlo, 

o které jsem byla vlivem okolností  připravena. 

A na vlastní kůži poznala, že až bylo odžito "to nejhorší" (ne dřív), tak "ta slova", 

která se snažím skrze Zemi ZA DUHOU předávat, opravdu fungují. 

I na mně samotné. Krůček po krůčku.

Držím pěsti, aby se vše v dobré obrátilo a tato lekce byla pro onu konkrétní osobu 
- které se to nejvíce týká, které to má říct nejvíc -
bodem obratu tím správným směrem... 

Protože až na tuto jedinou věc, nad kterou zůstává rozum stát, 

je to naprosto báječný a úžasný člověk,

 kterého mám ohromně moc, ze srdce ráda a přeji mu jen to dobré.

  

Krásné dny

Katka ♥