Za humny

Stačí vyjít kousek za vesnici - jako v mém případě - 

či kousek za město a rázem se ocitnete ve zcela jiném světě.

Vkrádá se mi do úst - ráj to na pohled...

Musela jsem se na chvíli zastavit a jen se dívat.

Nebe kouzlilo, zem se k němu přidávala.

Vzduch voněl létem, všude to cvrlikalo a bzučelo.

Větřík šuměl v korunách stromů a doslova si s jejich listy pohrával.

Jako  by jim pročesával vlasy.

Pro vás krajina na horizontu končí. 

My na horizont občas chodíme a tak, i když tam v tuto chvíli nejsem,

tak ve vzpomínkách v mé hlavě vidím krásnou krajinu, která pokračuje za horizontem

až k mlýnu a k rybníkům nedaleké vesničky.

Představivost a vizualizace je krásná věc.

Pokud chceme, tak dokáže kdykoli vytvořit dobrou náladu a krásné obrazy v mysli.

Dokáže potěšit, povzbudit, rozveselit a nabít.

I za šerých či šedých dnů.

Kdekoli, kdykoli. 

Když jsme ale koukli na jinou světovou stranu,

čerti se tam začínali ženit.

Energie bouřky byla hmatatelná a netrvalo dlouho a dorazila i k nám.

Příroda se radovala, my v té době již na chalupě také. 

Jen houšť! Však to příroda potřebuje.

My koneckonců také.

Krásný počínající týden.

Katka