neděle 3. března 2019

Karty - Část II. - KARTY

Jak už jsem psala v předchozím příspěvku, pokud by člověk měl pocit, že ho ke kartám v daném období života něco opravdu táhne, není důvod, proč tento pocit nevyslyšet.
Pokud vás naopak ale nijak neoslovují, i tak je to v pořádku. Nemá cenu se do ničeho nutit. 
Vždy se má člověk chovat tak, jak to vnitřně cítí a vnímá.
Pokud vás karty lákají, přimlouvala bych se ale opravdu za to, aby člověk zpočátku volil "lehčí karty" - ty, o kterých jsem se zmiňovala minule či jakékoli na podobné vlně.
Brát je s vážností a pokorou.
Pokud vás karty chytnou a po čase budete cítit, že je to to pravé a budete se chtít podívat o krok dál, směle do toho.
Pro představu zase malinká ukázka KARET...




O Orákulu Vizí příběh zde.






(jsou někde na hranici Karet a KARET)



Vždy jsem měla obrovský respekt a úctu před Tarotem. Věděla jsem, že tudy má cesta zatím nevede.
Cesta mě před lety ale zavedla k Symbolonu, který jak jsem zjistila, je na podobné úrovni.  V jistém slova smyslu dokonce silnější.
Koupila jsem si tedy Symbolon. Večer jsem si v tichu sedla k lampičce a prohlížela jednotlivé karty. Co karta, to příběh, co karta, to souznění se mnou. Cítila jsem okamžitě, že jsou to karty přímo pro mě... 
Začala jsem pročítat přiloženou knížku ke kartám. Větu po větě, odstavec po odstavci. Můj respekt vůči těm kartám byl tak veliký, že jsem je s obrovskou pokorou vrátila zpět do krabičky a odložila na poličku.
Den co den jsme na sebe pokukovali.
Teprve po třech měsících jsem sebrala odvahu a polehoučku jsem se k nim vrátila a začala je poznávat blíže. Pro mě osobně to jsou karty karet, které se mnou rezonují. Mají neskutečně velkou vypovídající schopnost (mimo jiné se používají i jako pomocný prostředek při psychoanalýze, protože jdou až k jádru problému).
Říkají věci tak, jak jsou, bez obalu. Proto nejsou ale vhodné pro všechny. 

Přeji každému, ať si najde tu cestu, která bude vhodná právě pro něj. 
Každý to má jinak.

Příště téma o kartách uzavřu, máte se na co těšit :o)

Krásný nadcházející týden
Katka

4 komentáře:

  1. Milá Katko i já mám veliký respekt z karet. Před mnoha lety jsem je bohužel musela uložit hluboko do zásuvky.
    Bohužel každičký kontakt s nimi mi odebíral mnoho energie. .. Ale jsou to nádherné obrázky viď. Z každičké karty se odvíjí nový příběh.... snad někdy tu odvahu zase najdu.
    Měj se moc krásně. Z♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdení, děkuji za komentář. Někdy to tak opravdu může být a je to také dobře, že je člověk odloží...
      Někdy to tak prostě je, bez zjevného důvodu.
      Někdy je to tím, že na karty nejsme ještě připraveni či prostě nejsou pro nás. Jak jsem již v příspěvku psala, karty nejsou hračkou, opravdu nejsou pro každého...
      Někdy může člověk i špatně "pochopit" a to pak člověku může nahnat i strach, někdy až panický. Tím si mnozí také projdou, když se otevřou světu karet. Každá lekce ale posune člověka dále.
      U výkladu je zapotřebí "poodstoupit", nenechat za nás mluvit emoce, strachy, touhy a očekávání, ale číst je "čistě"... tak, jak hovoří.
      Já vždycky dopředu říkám, ať se lidé nebojí, ať si vytáhnou jakoukoli kartu... některé karty mají vizuelně negativní podobu a v každém člověku se, když ty karty uvidí, prvotně rozjede strach, obavy, smutek. Ale karty nejsou ani pozitivní ani negativní, tu nálepku jim dáváme až my lidé a naše emoce. Například Smrtka může znamenat mnohé, včetně ukončení, zakončení, završení a logicky začátek něčeho nového...
      Zdení, třeba časem najdeš cestu zpět. A pokud ne, tak je to právě pro tebe správné, cesta bez karet. Šťastná budeš i tak!
      S láskou
      Katka

      Vymazat
  2. Katko, kartám opravdu nerozumím, ale karty Orákulum vizí na mne působí tak těžce, nepříjemně. Moc mile na mne působily karty z minulého příspěvku Cesta životem. Věřím, že existuje něco mezi nebem a zemí, ale karty bych si vyložit nenechala. I když, nikdy neříkej nikdy. :o)
    Přeji krásné dny. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáší, chápu tě. Na první pohled jsem to měla stejně. Kresby jsou tak realistické, živé, že jsem se jich až bála. Pak jsem se do nich ponořila a zcela mě pohltily. Kromě Symbolonu používám právě tyto.
      Dáš si je vyložit, nedáš... obě varianty jsou v pořádku, pokud to tak budeš cítit.
      Krásné dny
      Katka

      Vymazat