Filipojakubská noc...

Dnešní kouzelná noc má mnohá označení:

Filipojakubská noc - podle církevních svátků sv. Filipa a sv. Jakuba

Valpuržina noc - Valpurga byla saská bohyně, které se podle tradice připisuje patronství nad čarodějnicemi

Beltine (Beltaine) – patří mezi čtyři nejvýznamější keltské svátky – Velký rituál, kdy dochází k symbolickému spojení mužského a ženského principu – dvou neoddělitelných polovin podstaty Vesmíru, tj. čas oslav posvátného spojení muže a ženy.

V tento den bych chtěla říct to, co je z mého pohledu podstatné zmínit.

Slovo „čarodějnice“ je zavádějící. Nese v sobě dost často negativní náboj, že se jedná o zlou bytost, která byla v dávných dobách v rámci „čarodějnických procesů“ po zásluze potrestána a upálena…

Já si to ale nemyslím. 

Naopak si myslím, že v tom tehdy hrál velkou roli především strach a nevědomost, 

které způsobily velké neštěstí, bolest a utrpení. S dalekosáhlými důsledky…

Neříkám, že mezi čarodějnicemi – čarodějkami nebyly i takové, které škodily a vyznávaly černou magii. To je špatná cesta, vím… Takové čarodějky byly tehdy a jsou i dnes.

Ale, většina čarodějek, Bohyň byla zcela výjimečnými a jedinečnými bytostmi. 

Znaly tajemství bylin, uměly nejen pomocí nich zahánět nemoci a napravovat zlomeniny, provozovaly bílou magii, 
uměly „kouzlit“ a „čarovat“. 

Byly to vědmy a vyznaly se v tajích duše, přírody i Vesmíru. 

Věděly mnohé o působení rostlin, hub, kamenů, kovů a drahokamů. 

Rovněž i o působení barev a vůní.

Viděly, cítily, vnímaly víc, než je pro většinu smrtelníků představitelné či uvěřitelné. 
Ale to nemění nic na faktu, že to tak je.

Lidé si jich vážili a chodili k nim pro radu, pro pomoc.

Význam slova čarodějnice je v některých jazycích „moudrá žena“. A v češtině?

Čaro – děj (nice) – tj. skrze ně se dějí čáry, kouzla…

Dnešním dnem podle Keltů začíná světlá část roku, Dušičkami poté tmavá část roku.

Užijte si dnešní Filipojakubskou noc dle svých představ...

Krásné dny

Katka