Se začátkem nového roku si žádná předsevzetí nedávám. Nevidím důvod omezovat se tímto datem.
Pokud cítím potřebu změny, tak ji vyslyším kdykoli během roku.
Pokud se již pro nějakou změnu OPRAVDU rozhodnu, tak se změna prostě stane.
Někdy se člověku ale stane, že ačkoli si myslí, že se rozhodl, nastanou překážky a komplikace. Je potřeba se zamyslet nad naší opravdovou motivací a nad tím, zda to tak opravdu chceme. Vždy je v tom nějaký háček, na který když přijdeme a změníme postoj, tak vše najednou jde. Logicky musí.
Asi pětkrát v životě jsem si o úplňku dopřála čistící den. Odpočinkový den pro mé tělo, odlehčující pro můj organismus. Celý den jsem pila jen vodu a nejedla buď nic či jedla jablíčka, když na mě přišel hlad.
Byl to trochu boj s hlavou. S hlavou na úrovni myšlenek a chutí i s hlavou na úrovni bolesti…
...i když ve výsledku to šlo ruku v ruce.
...i když ve výsledku to šlo ruku v ruce.
Mám-li být upřímná, vždy jsem ten den spíše přetrpěla a šla brzo spát, abych to
zaspala.
Byla jsem nevrlá, necítila jsem se vůbec dobře.
Byla jsem nevrlá, necítila jsem se vůbec dobře.
Pokud děláme něco sice
„pro naše dobro“, ale zároveň to opravu nepřijmeme a na určité rovině s tím
bojujeme, tak to není ono. Mine se to účinkem. Logicky musí.
Až jednou nastane ten
pravý okamžik. Bod zlomu.
U mě to tentokrát bylo
vlivem Měsíce, paradoxně hned prvního ledna. To, když se ke mně dostala
zpráva, že druhého ledna je úplněk. Pojala jsem okamžité pevné rozhodnutí,
že odteď si každý úplněk dopřeji malý oddech ve formě půstu. A užiji si ho, ne
že ho přetrpím.
Dnešní den je v pořadí
třetím úplňkem tohoto roku a já si předsevzetí plním.
S hezkým vnitřním
pocitem. Cítím se lehčeji a volněji. Hlava nebolí. Motivace je jasná. Chutě nejsou nebo když jsou, tak je zpracuji - třeba formou fotky v příspěvku :o)
Jistě znáte ten prima
pocit, když jednou za čas zgruntu uklidíte byt, umyjete okna. Vše je čisté,
voňavé, naklizené. Energie začne zcela jinak proudit a oživí to v kladném slova
smyslu i všechny obyvatele bytu či domu.
S tím, co je okolo nás
to činíme téměř pravidelně a automaticky. Proč ne ale se sebou? S tím vnitřním
světem naší fyzické schránky?
Proto jsem se rozhodla
pro změnu. Krůček po krůčku a dějí se divy.
Vodou namísto vína si
přiťukávám na mé i vaše zdraví.
Katka ♥
Připomínám, že do úterý 6. března máte
stále příležitost si zasoutěžit.
Stačí poslat Váš oblíbený citát... a že
posíláte krásné. Jak v komentářích, tak mailem.
Díky vám za to.
Tak dobře to vypadá :-) Já bych teda hřešila hned! A na soutěž se moc těším :-)
OdpovědětVymazatJá taky :o)))
VymazatK.
Katko, naprosto s Tebou souhlasím, že když si člověk "srovná" hlavu, přistoupí k věcem či třeba nějakému problému jinak než dřív, začnou se dít divy a většinou se najde příznivé řešení "samo". Jeden či dva dny půstu, proč ne. Tělu tento očistný postoj neuškodí. Někde jsem kdysi četla, že Věra Galatíková měla takový půst každé pondělí. Tím se pěkně nastartovala, pročistila tělo a tak. Na Tvé zdraví také připíjím čistou vodou, ať se daří!
OdpovědětVymazatDíky. K.
Vymazat