Když číslo je jen číslem...

... vím, nedávno jsem psala opak, ale ono se to nevylučuje. Platí obojí.

Když číslo je jen číslem... platí zrovna dnes. Nechci mu ubírat sice na slavnostnosti a důležitosti, ale číslo 40 není nijak výjimečné. Je jedno z mnoha s nulou na konci. 

A tu kulaťoučkou nulu vyrovnává hranatá čtyřka před ní. 

Je to milé číslo. Číslo, které neurazí, ani nenadchne.

Právě dnes patří nově ke mně stejně, jako já k němu.

Začínám se s ním malinko sžívat, i když jsme se na sebe už těšili.

Záleží totiž pouze a jenom na nás, jakou číslům věku dáme důležitost...

Každá kultura má na narozeniny samotné jiný náhled.

Velmi se mi líbí pojetí australských domorodých indiánů, o kterém psala ve své knize 

"Poselství od protinožců" - Marlo Morganová.

"...Opravdoví lidé neoslavují pravidelně žádné svátky jako my. Během roku se každému členovi kmene dostane pocty ne proto, že má narozeniny, ale proto, aby se ocenil jeho talent, přínos k všeobecnému dobru a jeho duševní růst. Neoslavují to, že je o rok starší, ale že je o něco lepší..."

A pokud se spojí, že je člověk o kousek "lepší", přispěl k všeobecnému dobru, krůček po krůčku roste a ještě k tomu má narozeniny, je to to nejlepší možné spojení :o) hodné oslavy v širším kruhu člověčím a k radosti všech.

Dnešek, včerejšek i dny následující jsou u mě především o setkávání, pospolitosti, rodině, přátelích, 

radosti, smíchu... dobrém jídle a pití.

Oslavujeme život sám, život všech.

Vivat životu!

Vivat nám všem!

Krásný víkend

Katka ♥