Na konci aprílové vycházky z předchozího článku jsme sešli z cesty.
To se tak někdy stává. I v životě i na cestách. Znáte to jistě sami dobře.
Nenáhodně mám teď kolem sebe pár lidí, kteří tu svou cestu hledají.
Jak v rodině, tak v okruhu přátel.
Někdo sešel trochu, někdo víc, někdo se na chvíli dokonce ztratil.
Držím jim palce, ať tu svou cestu opět najdou a tím získají opět pevnou půdu pod nohama.
Jsem zde s pomocnou rukou...
Jsem zde s pomocnou rukou...
Nikdy nezapomínejte, že jste báječní!
My jsme ale na vycházce sešli z cesty vědomě a v tomto případě jsme byli i dokonce odměněni.
Přenádhernými květy podléšek - jaterníku podléšky.
Nikdy jsem je u nás neviděla kvést, vlastně naživo ještě nikdy a najednou... tam byly.
Splnily mi vlastně mé přání, naživo je vidět. Děkuji.
Jsou to přenádherné, jemné, něžné květy s čarovným kouzlem. Příroda je hotová čarodějka.
Byli jsme odměněni i sasankami. No, doslova kobercem sasanek, jejich jemnou bílou krásou, kterou jsem si z nevysvětlitelných důvodů nechala pár let ujít.
Krásné dny
Katka ♥
Nádhera, nádhera, nádhera. Jinak to ani napsat nejde. Neuvědomuji si, zda jsem někdy naživo viděla květy podléšek i sasanek. Tak trochu ten pohled závidím. :O) Opět krásné fotečky.
OdpovědětVymazatPohodový týden.
Dášo, děkuji. Co není, může být :o) Však ono se to časem poštěstí.
VymazatKrásný týden
Katka ♥
Katko, fotky jsou opět nádherné ... já jaterníky miluju .. tu jejich barvu ... vedle ve vsi v lese u vody rostou velké houfy .. je to zážitek něco takového vidět ... sasanky jsem taky viděla "ve velkém"... tak trošku můj sen je vidět takto krokusy .. ale třeba se taky dočkám a to je fajn...
OdpovědětVymazatTo, že nabízíš lidem pomocnou ruku je úžasné ..
Už se těším na nové fotky a povídání. Jarka
Jarko, tak to máš velké štěstí, mít tu krásu na dosah.
VymazatCo člověk vyšle to se mu vrací, však víš... a co je mu vysláno, vrací zpět...
Díky za těšení se :o)
Katka ♥
Nekdy clovek dokonce musi sejit z cesty,aby pak mel moznost porovnat,ktera cesta je ta spravna,nebo proste jenom proto,ze po te zabehnute uz proste ani jit nemuze.A nakonec stejne je dopredu za nas v osudu rozhodnuto,jakou cestu zvolime;).I ja uz to dneska vim....H.
OdpovědětVymazatVýjimečně je to opravdu nezbytné, aby člověk z cesty sešel... ale to je na dlouhý rozhovor. A o osudu by to bylo na mnohahodinovou diskusi :o)
OdpovědětVymazatJsme tím, čím se svými každodenními rozhodnutími děláme...
K. ♥
Jojo, jarní příroda v lesích a loukách překvapí, taky jsem se o tom letos několikrát přesvědčil, stále přesvědčuju
OdpovědětVymazatPavel
Pravdu máš. Čím jsem starší, tím si tu krásu uvědomuji víc a víc a prožitek je intenzivnější.
OdpovědětVymazatK.
Znám dobře ten pocit, když člověk jde jarním lesem a doufá, že uvidí .. a najednou jsou tam jaterníky! Já našla jen jeden trs, a byla jsem jako u vytržení! Stejně tak jsem kdysi při úklidu lesa našla sněženky. Je to nezapomenutelné. Díky za krásné fotky. Iva
OdpovědětVymazatIvo, to máš naprostou pravdu. A ještě hezčí je, když to člověk nečeká, jako já tentokrát, a najednou jsou tam. Já jsem se tak rozzářila :o)))
OdpovědětVymazatKrásné dny
Katka ♥
Tak takhle sejít z cesty - to si nechám líbit. 😊
OdpovědětVymazatJá taky :o)
OdpovědětVymazat