Obaly na knihy, nejen pro knihomoly...

Říká se, že člověk zraje s časem... jako víno.

Říká se také, že člověk s časem moudří...

Jak je to u mě osobně si nedovolím a neodvažuji nahlas soudit, od toho by měli být jiní, ale svůj názor na to rozhodně mám. :o) Rozhodně se nepodceňuji.

... každopádně s tou moudrostí získanou časem to u mě platí v jedné věci s naprostou určitostí.

Když jsem byla dítě, tak jsem ve volném čase lítala po venku, v přírodě. 

Snila jsem, fantazírovala, hrála si na cokoli jsem chtěla.

Četba se mě dotýkala jen okrajově formou čtenářského deníku.

A i to jsem někdy obcházela. Procházelo mi to.

To že je krásná literatura opravdu krásná jsem objevila při studiích na vysoké škole a jsem za to nesmírně vděčná.

I díky bezva paní profesorce literatury, která nás studenty dokázala pro literaturu opravdu nadchnout, jsem od prvního ročníku hltala jednu knihu za druhou. Spousty knih. Bylo jedno, či byla v češtině, či v německém originále. Byla jsem vděčna za cokoli. Četla jsem tak, jako bych chtěla dohnat ty roky bez knih, bez příběhů.

Žasla jsem, byla nadšena, co vše se člověk dovídal - o lidech, společnosti určité doby, o kulturách, dějinách, historických obdobích...

Učení se stalo hrou.

A tak se stalo, že jsem se stala knihomolem. Pravým, nefalšovaným. A nepustilo mě to doteď.

A to, že jsem díky své další lásce - šití - začala šít i látkové obaly na knihy, se není ani čemu divit. 

Používám je dnes a denně a nemůžu si je vynachválit.

Jsou praktické a krásné současně.

  

Pokud vás knihomolí obaly oslovily, nakoukněte.

Krásný začátek týdne

Katka ♥