úterý 10. května 2016

Ranní rozjímání...

Má situace by se dala nazvat,
že mám přinejmenším dva měsíce prázdnin.
Přijmula jsem tuto nabídku sic zaskočeně a překvapeně,
ale s otevřenou náručí a rozhodla jsem se ji
využít na MAXIMUM.
Troufám si tvrdit, že takováto nabídka přichází, když se poštěstí, jednou za život.
 
Ale, jak jsem již psala, přání bylo vysláno a vrátilo se v té nejlepší možné formě...
Děkuji.
 
Když to počasí jen trochu dovolí,  a dovoluje,
tak čas snídaně a ranního čaje trávím na terase.
 
 
Čas se na chvíli zastaví, zpomalí.
Když se člověk ztiší, začne vědomě vnímat, vidí a slyší, cítí mnohem více, než si dokáže připustit.
Okolí, sebe.
Mihotavý plamen svíčky, líně se vinoucí pára z konvičky mátového čaje,
drobná kvítka pomněnek, odbíjející hodiny sedmou hodinu na kostele sv. Jakuba,
líbezný zpěv ptáků, štěkající pes.
A ta vůně! Vůně probouzejícího se krásného dne...

 
Obyčejné věci?
Každý to vidí tak, jak to vidí, jak to chce vidět.
Pro mě jsou to zázraky všedního dne.
I proto vnímám svět radostněji.


Krásný start do nového dne
Katka ♥
 
 

5 komentářů:

  1. Krásné romantické zákoutí. Ten čaj bych si tam s tebou hned dala. Neboj, určitě to mám k tobě kus :-) Měj krásné 2 měsíce volna Ivana

    OdpovědětVymazat
  2. Hezké povídání ... přeju čas plný pohody ....☼ ☼
    Jarka

    OdpovědětVymazat