... byla jsem vytažena z auta.
Jedeme si krajinou a najednou zavolám na muže - řidiče: "Zastav!"
S naléhavostí.
Ačkoli mě muž již dobře zná, vždy ho mírně vylekám.
Samu sebe taky.
To nemění ale nic na faktu, že se prostě zastavit muselo.
To dá rozum.
Žlutavá krása řepkového pole je chvilkový okamžik.
Co je dnes, za týden se již opakovat nebude.
A platí to nejen s řepkovým polem...
Stopy. Stopy nás.
Takto silné, mnohdy i silnější, ačkoli v jistém slova smyslu "neviditelné"
zanecháváme stopy za sebou.
Každý z nás.
Svými skutky, slovy, naším konáním.
Chovejme se tak,
abychom se sobě i druhým mohli vždy podívat zpříma do očí.
Na horizontu vlevo je viditelný vysílač na Javořici.
Na horizontu vpravo je věž hradu Roštejna.
Jeho návštěvu vřele doporučuji.
Krásné jarní dny
Katka ♥
Katko tvé úvahy mám moc ráda...jsi človíček s duší a to je dobře...jinak řepka je nádherná, ale já zas mám špatné zkušenost s postřtřikama ale za to může člověk...tak hezký čas...Dája
OdpovědětVymazatDájo, jsem ráda, že tě oslovují. Najdou si vždy cestu k těm pravým lidem...
VymazatKrásné dny
Katka ♥
Katko, byl by to hřích nezastavit ...nádhera ☼
OdpovědětVymazatHodně radosti přeju. jarka
Jarko,
Vymazatjá to taky vždycky říkám :o)
Užívej jara
Katka ♥