úterý 27. září 2016

28. září - Svátek svatého Václava, Den české státnosti

Jsou věci, které prostě k domovu patří.
A tento obraz je jednou z nich.
Nevím ani odkud se vzal, ale jakmile jsem ho uviděla, byla to srdeční záležitost.


Je spojen s domovem na dvou úrovních:
S domovem, místem, stavbou, kde žijeme, kde pobýváme rádi.
A za druhé s domovem v širším pojetí. Rodnou zemí. Vlastí.

Obraz má místo na výsluní. 
Na místě, kde se setkává pravidelně celá rodina... širší rodina, přátelé.
V kuchyni u obrovského jídelního stolu.


Verše na obraze jsou českou HYMNOU,
Obrazové ztvárnění s tím koresponduje...
...až mi někdy, v krásném slova smyslu, mrazí.


Jsme Slované, jsme Češi. 
Máme být na co hrdí.
Važme si toho.

Miluji souvislosti. Nenáhodně je zítra státní svátek, 
Den české státnosti, 
svátek svatého Václava, patrona naší země.

Legenda o svatém Václavu (i pro děti)

Kdysi dávno žil v naší zemi jeden kníže jménem Vratislav. Ten měl maminku, která se jmenovala Ludmila a měl také syna Václava. Kníže Vratislav svěřil svého syna Václava své mamince Ludmile. Ludmila byla dobrá, milá a vlídná paní, starala se o chudé, nemocné a sirotky. A kníže Vratislav si přál, aby jeho syn Václav byl po něm, až zemře, dobrým panovníkem české země.
Václav byl u té své babičky Ludmily moc rád. Četli spolu a vyprávěli si o příbězích lásky – třeba o polních liliích a nebeském ptactvu, nebo o vinařích, co pěstují dobré víno, o moudrých i nemoudrých pannách, o pastýři, co hledal zatoulanou ovečku a jiné zajímavé příběhy. Všechno, co Václav četl a s babičkou si vyprávěl, zůstávalo v jeho srdci, zrálo tam a vonělo.
Tak Václav vyrostl a dospěl v muže, který se však málo podobal ostatním. Nebyl takovým bojovníkem, který zlo oplácel zase zlem. Naopak věděl, že není dobré, když se lidé spolu nedorozumí a hned kvůli tomu zbytečně pořádají bitky a prolévají krev. Václav měl docela jiné zájmy. Naučil se, jak se z hroznů udělá dobrý nápoj víno. Sám vypěstoval rostliny vinné révy, staral se o ně a pak z nich udělal víno. A to víno se nepilo jen tak, ale při velkých slavnostech. Dovedl připravit i chléb. Věděl, že nejdříve musí zasít zrníčka obilí, až zrna vyrostou v klasy, tak je poséci a nová zrna z klásků semlít na mouku. A z té mouky pak teprve připravit chléb. Takový to byl kníže!
Proslýchalo se i to, že vládce české země Václav potajmu nosí na ohnutých zádech dříví chudákovi do chatrče, který si je sám nasbírat nemůže… A nebo, že v noci, aby ho nikdo neviděl, chodí k domu chudé ženy s dětmi a ke dveřím jim pokládá peníze…
A tenkrát se stalo, že jednomu kouřimskému knížeti se zachtělo získat Václavovu drahocennou korunu a vládnout české zemi. Ale ještě než kouřimský kníže s vojáky překročili hranice české země, tak Václav se svým vojskem už jim táhli naproti. Václav poslal kouřimskému knížeti posla se vzkazem: „Jestliže si přeješ usednout na můj trůn, proč bys zabíjel ty, kterým chceš vládnout? Ani já si nepřeji prolévat krev tvých věrných. Proto spolu bojujme jen ty a já, my sami. Ať potom panuje ten z nás, který zvítězí.“
„Ano, ten ať panuje!“ vesele souhlasil kouřimský kníže. Líbilo se mu, že neztratí jediného muže a přitom lehce získá českou zem. Říkal si: „Porazit Václava musí být hotová hračka!“
A mělo tedy dojít k souboji. Obě vojska stála ve velikém kruhu, do kterého vešel kouřimský kníže – velký, silný a zkušený z mnoha bitev. A proti němu mladičký Václav. Václav neměl strach a svůj meč držel pevně.
Tu najednou - stalo se něco zvláštního. Nad Václavovou hlavou zavířila průzračná křídla andělů a pod jeho tváří se objevil zářící kříž. Kouřimský kníže v tu chvíli padl na kolena, sklonil se do prachu a prosil Václava o odpuštění. Ten mu řekl: „Navrať se domů v míru a spokoj se s tím, co máš. Já tvého nic nežádám.“ Tak sv. Václav tehdy zvítězil a ochránil českou zem. A lidé věří, že svatý Václav nám pomáhá vždy znovu zvítězit, že jeho korouhev se zlatým křížem se vždycky znovu rozzáří, když už se zdá, že tma je nejtemnější… A proto můžeme do dneška mezi lidmi slyšet: „Svatý Václave, neopouštěj nás!“
Zdroj: http://www.waldorfskaskolka.cz/clanky/svatovaclavska-slavnost.html

Krásný sváteční volný den
Katka ♥

7 komentářů:

  1. Máme tu s několika rodinami tradici svatováclavských slavností. V předvečer popíjení burčáku a vína. Už několik let. Když potom o půl noci zpíváme svatováclavský chorál a hymnu. ... je to síla.
    Prožij svátek. Pavel

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pavle, krásná tradice. Půlnoční zpěv musí mít sílu. Jen to čtu a mám husí kůži. Co teprve naživo.
      Katka

      Vymazat
  2. Ten obraz jsem neviděla víc jak dvacet let...Jako dítěti mi visel nad postelí na chatě. Zajímalo by mě, zda ho babička ještě má, musím se jí zeptat. Díky za připomenutí.

    OdpovědětVymazat
  3. Z toho obrazu opravdu dýchá...domovina :-) krásný.
    Podzimní giveaway

    OdpovědětVymazat
  4. Michaelo, cítím to zcela stejně.
    Krásný počínající říjen.
    Katka ♥

    OdpovědětVymazat
  5. Objevte eToro, největší sociální investiční síť na světě, kde 1,000,000y klientů vydělávají kopírováním obchodních rozhodnutí našich nejlepších obchodníků.

    Obchodujte kdekoliv - Váš čas je peníze. Obchodujte na počítači, tabletu a mobilu

    Otevřené obchody na eToro: 227,651,647

    OdpovědětVymazat