ISTRIE II. - město Rovinj

Výlet začal malebně.

Autobusem do Poreče a poté hodinová plavba lodí do města Rovinj.

Plavba lodí prý utkne ve vzpomínkách.

Každopádně.

 

 

Ale...

Ten den, jediný den dovolené, foukal velký vítr a moře bylo - poeticky řečeno - neklidné.

Nepoeticky - vlny byly úměrně lodi, kterou jsme pluly, velké a rozpohybovaly celou loď.

Vydrželo jim to celou hodinovou plavbu.

Hodina je dlouhá doba.

Někdo si to užíval (malilinkatá menšina včetně kapitána), někdo trpěl (většina).

Jednalo se o dětský zájezd.

Většina dětí (včetně některých dospělých) zvracela.

Opakovaně.

 

 

Naše rodina seděla na přídi. Tam to houpalo více než tam, kde seděly děti.

To, že jsme nezvraceli si vykládám tím, že jsme na to pro samou hrůzu neměli čas :o)

 

 

Výhled jsme měli ale úžasný a s odstupem času to byla plavba krásná.

Podél pobřeží Rovinje se rozkládá na 22 ostrůvků a plno z nich jsme míjeli.

 

Při pohledu na tuto loď jsem si připadala jak v pohádce. Tak, jak to znám jen z filmů.

Ta emoce se na mě ale rázem přenesla. Vlny, nevlny.

Jen roztáhnout plachty a vyrazit na dalekou plavbu...

 

 

Město Rovinj si mě získalo již při samotném letmém slovním popisu naší delegátky.

Realita toto nadšení ale mnohonásobně předčila.

 

 

Krásná zákoutí na každém kroku. S citem, jednoduše, čistě zrealizována.

 

 

Jedná se o přístavní město...

 

 

... s překrásným duchem minulosti.

Historické jádro si dosud uchovalo historický ráz středověkých a renesančních benátských měst.

Ne náhodou se Rovinj přezdívá "malé Benátky".

 

 

♥

 

 

Všudypřítomné oleandry překypující zářivými barvami -

v různých odstínech růžové, červené, fialové.

 

 

Malebné, úzké, čisté, milé uličky,

všemožně propojené a křižující se,

plné krásných obchůdků a stánků.

 

 

♥

Racci alias ptáci chorváci jsou nedílnou součástí města.
 

 

 

Na kopci je na nejvyšším bodě dominanta Rovinje - kostel sv. Eufemie z 18 století.

Vedle, mimo chrám je zvonice odkud musí být doslova dech beroucí výhled do širého okolí.

 

I od samotného kostela se rozprostírá překrásný výhled.

Svět na dlani.

 

 

♥

 

 

Tolik zvonků a tak různobarevných jsem pohromadě ještě neviděla.

I to muselo být zvěčněno. Bylo to jednoduše roztomilé.

 

 

♥

 

I zde se normálně žije, pracuje, vaří, pere. Pro nás zvláštní, pro ně normální.

Ale i to mělo svůj řád, uspořádanost.

 

To, že se koná právě Mistrovství Evropy ve fotbale bylo znát na skoro každém kroku.

Dresy s červenobílou kostkou - znak Chorvatska - byly  k dostání všude.

V den, kdy Chorvatsko hrálo zápas s Portugalskem se do tohoto dresu oblékl snad každý... muž.

 

 

 

Město Rovinj jednoznačně doporučuji. 

Krásné letní dny

Perla Jihu ♥

PS: zpáteční cesta měla proběhnout opět lodí. Pro velký úspěch byla ale odvolána a přijel si pro nás pan řidič autobusem. Jak ten byl milován :o)