"Žítkovské bohyně"

Jsem vášnivá čtenářka.

Je to zvláštní, ale mám jednu skupinu knih, zcela se vymykající všem pravidlům.

Knihy různých žánrů. Ale i tak mají jedno společné.

 

Velmi mě od první chvíle lákají,

ale i přes to vím, že bych si je nikdy nepřečetla.

Zní to nepochopitelně, ale je to tak.

Je to z různých důvodů. Buď jsou (na mě) příliš "těžké", "tmavé" či se vymykají tomu,

co "běžně" čtu.

Přesto mě ale zaujmou a svým způsobem velmi lákají.

 

V tuto chvíli nastupuje na scénu, pokud to je možné,

mluvené slovo, audiokniha.

 

Stejně tak tomu bylo i u knihy

 

Kateřiny TUČKOVÉ

"ŽÍTKOVSKÉ BOHYNĚ"

 

Jak knihu popsat?

Od první chvíle až do poslední věty,

která ve mně stále zůstává,

byl člověk zcela zatažen do příběhu.

Jedná se o velmi silný, emotivní příběh o ženské duši,

magii, a skryté části naší historie.
Příběh se točí kolem moudrých žen - Bohyní, které žily v kopcích Bílých Karpat, v oblasti moravských Kopanic.
Dokázaly si uchovat vědomosti a intuici, které si předávaly po generace.
Díky tomu dokázaly bohovat a pomáhat lidem.
 

Překrásně poskládaná slova do vět, překrásně napsáno. 

Naprostý koncert. Pohlazení po duši.

 

 

Když jsem knihu doposlechla, doznívala ve mně ještě hodně dlouho.

Myslím si, že přesně to je pro autora to největší ocenění, to nejvíc.

Byla jsem svým způsobem omámená a musím přiznat,

že jsem byla ráda, že jsem doma sama a měla na to prostor.

 

Ačkoli se jedná o část literatury/historie, která mě vždy míjela,

jsem velmi ráda,

že jsem se do ní pustila.

Byl to koncert.

Už teď se těším na další dílo Katky Tučkové.

Že si na něj počkám, to nevadí.

 

Na báječné věci se počkat vyplatí.

A zde je jistota, že báječné bude.

Propracované do posledního slova.

 

V neposlední řadě je třeba dodat, že kniha byla skvostně a citlivě namluvena

Terezou Bebarovou a Miroslavem Táborským.

Radost poslouchat.

 

Krásné dny

Katka ♥