úterý 12. června 2018

Katedrála sv. Víta

Po procházce v Královské zahradě 
jsme se vydali vstříc Pražskému hradu.


Děti byly v Praze poprvé, a proto jsem se pro tentokrát rozhodla, že to vezmeme z gruntu.
Zakoupili jsme si vstupenky na prohlídkovou trasu Pražský hrad - Okruh II.


Součástí prohlídky je návštěva celé Katedrály sv. Víta, Starého královského paláce, Baziliky sv. Jiří a Zlaté uličky.
Pokud máte chuť, pojďte s námi. 
Prohlídka právě začíná...


Katedrála svatého Víta je pro mě osobně stavba staveb, klenot klenotů... 
nejen z architektonického hlediska to "nejvíc" u nás.


Historie, krása, umění, um starých mistrů.
Jemnost, nápaditost, barevnost, velkolepost.


Když se hovoří o síle nebo kouzlu místa , hmatatelném duchu místa či o otevření srdce - jsou lidé, kteří tomu nevěří. 
Jiní váhají a jsou lidé, kteří to prostě a jednoduše - nehledě na rozumovém 
zdůvodnění - vnímají, cítí a prožívají...


Nedokážu si představit silnější místo, kde je možnost toto zažít - dotknout se 
nedotknutelného, zažít nevídané. 


Právě zde je možné dotknout se či splynout s historií, s našimi kořeny, 
předky, s ryzím češstvím.


Vždy, když vstoupím do Katedrály, je to najednou tam
Slzy štěstí, pokory, lásky, úcty, vděčnosti, hrdosti, lidskosti, úcty k předchozím generacím a jejich umu a trpělivosti... 
...se mi derou do očí. 
Vnitřní pocit je nepopsatelný.


Čas ani okolní svět nehraje roli. Vše ustoupí.
Jen láska, klid a mír. Nehledě na stovkách turistů.

Takové pocity prožívám při vstupu do Katedrály, v tom malinkatém prostoru, 
který je zpřístupněn všem turistům.


Tentokráte jsme se ale díky vstupence dostali dále, mnohem dále.
Měli jsme možnost obejít Katedrálu celou celičkou kolem dokola.
A měli jsme možnost vidět to, co zůstává našim očím, srdci i duším jindy skryto.


Vždy, když si člověk myslí, že to je to nejvíc a nejde to zajít dále, 
tak se hranice a úžas posune zase o kus dál. Další pomyslné dveře se za zvuků fanfár otevřou.
A já jen stála a byla...


Desítky přenádherných okenních mozaik, jimiž prostupovalo slunce.
Kreslilo přenádherné obrazce a kresby a dodávalo prostoru nebývalé kouzlo, krásu, 
důležitost, slavnostnost a něhu. 


Že jsem tam nejednou zahlédla pozdrav duhy, barvy roztančené na stěnách, se nedivím.
Mnohým věcem v životě, kterým jsem se dříve divila, se již nedivím.
Jen stále neskutečně žasnu nad tím,
jak Vesmír nádherně funguje...


Co chvíli jsem dlouze stála a s úžasem hleděla, s pohledem upřeným nahoru.
Síla okamžiku mě pohltila v celé své šíři a velkoleposti.


Strávili jsme v Katedrále dlouhý čas. Na každého z naší rodiny zapůsobil prostor tím způsobem, jakým v tu chvíli měl. 
Každý jsme si tam našel to své. A tak to je správné.


Z historie:
Na místě, kde dnes stojí Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, stávaly v minulosti dva kostely zasvěcené sv. Vítu.
Počátkem 10. století zde kníže Václav nechal vybudovat rotundu,
jež byla posléze nahrazena bazilikou.


Se stavbou gotické katedrály započal roku 1344 Karel IV. v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství.  
Byla to stavba velkolepá. Dalo se tušit, že se císař dokončení nedožije, ale rozhodně by nepředpokládal, 
že bude dostavěna až po dlouhých téměř šesti stoletích - v roce 1929. 


Prvním stavitelem byl Matyáš z Arrasu, jehož dílo roku 1356 převzal Petr Parléř ze Švábska. Tito dva architekti stihli vybudovat chór katedrály s kaplemi, Zlatou bránu, Svatováclavskou kapli a zahájili stavbu velké věže.


Někteří panovníci se v pozdější době sice pokoušeli v budování chrámu pokračovat, 
ale práce postupovali jen zvolna.


Úplného dokončení se katedrála dočkala díky architektům a umělcům 
19. a 20. století - v roce 1929.  
Katedrála byla v tomto roce vysvěcena u příležitosti tisíciletého výročí smrti sv. Václava.


"Historie je svědectvím času, světlo pravdy, život paměti, 
učitelka života, 
zvěstovatelka dávných dob."
Marcus Tullius  C i c e r o


"Historie lidstva je historie obyčejných lidí
kteří překonali svůj strach a vykonali neobvyklé věci."
Brian  T r a c y


Kněžiště je pozoruhodné mimořádnou výškou klenby, na níž vyniká složitá síť 
gotické kamenné krajky.


Krása místa si pro tentokráte sama řekla o větší počet fotek v příspěvku.
Nebránila jsem se tomu... 


"Historie nejsou jen data, místa a války. 
Jsou to především lidé, kteří zaplňují volný prostor mezi nimi."
Jodi  P i c o u l t


Jsou věci a místa, které stojí za to vidět.
Toto k nim bezesporu patří.


Krásné dny
Katka

6 komentářů:

  1. Katko, krása krás ! Co bych psala víc, když Tvoje fotky i věty jsou tak působivé.
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  2. Nádherné fotky, tvá slova i katedrála!
    Petra

    OdpovědětVymazat
  3. Katko, byla jsem tam mockrát … jen tak na procházce … a nikdy se toho nenasytím .. místo, které má velkou sílu.
    Díky moc za připomenutí. Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaru, měla jsi velké štěstí...
      Měj se krásně
      K.

      Vymazat