V roce 1945 to byl NEOBYČEJNÝ, EUFORICKÝ, NEZAPOMENUTELNÝ DEN.
Den, kdy skončila válka. Den, od kterého se svět vrátil na správnou cestu. Den, kdy byly lepší vyhlídky do budoucna. Den, kdy se hodně pozvolna zase mohlo začít ŽÍT.
Každý z nás si jen těžko dokáže představit, jak výjimečné to bylo.
Přes více než šest let strádání, utrpení, smutku, žalu, strachu, přicházení o blízké, boj o přežití... Jen těžko myslitelné... a přesto denní realita té doby. Vnímám to velmi intenzivně.
Před mnoha lety jsem byla na mezinárodním táboře v Německu, kde jsme se mimo jiné starali i o válečné hroby. Jeden den jsme podnikli "výlet" do bývalého koncentračního tábora - BUCHENWALD, jednoho z největších a nejhrůznějších ve své době. Jméno sice poetické, realita děsivá.
Zážitek to byl v negativním slova smyslu nepopsatelný.
Prožívala jsem to velmi emotivně. Možná/nejspíš jsem v té době žila, kdo ví...
Živě si vybavuji obrázek jedné školačky, visící na stěně a který mám dodnes silně vrytý do paměti. Hlavně otázku, která na něm byla napsána. Ta se vznáší nad tou dobou jako černý stín.
"Wo ist nur die Menschlichheit geblieben?!"
"Kdepak jen zůstala lidskost?!"
Malé přiblížení oslav Dne vítězství v Havlíčkově Brodě.
Buďme šťastní, že žijeme v době, jaké žijeme.
Buďme vděční za místo, v jakém žijeme.
Krásný den
Katka ze ZEMĚ ZA DUHOU ♥
Žádné komentáře:
Okomentovat