sobota 30. dubna 2016

Zpověď

Vzhledem k již dlouhotrvající nespokojenosti v zaměstnání,
která byla zásadní a brala mi/mým blízkým hodně sil, 
a i přes mou snahu bez vidiny jakékoli změny k lepšímu,
jsem do Vesmíru vyslala jasný záměr, jasné přání.
Bylo vyslyšeno a popravdě,
i když se to mnohým na první pohled nemusí zdát,
v té nejlepší ("nejvýhodnější") formě, v jaké mohlo.
DĚKUJI...
 
 
Při prvotním postavení se tváří tvář dané situaci, 
 duše a srdce sice zpívalo,
ego bylo zasaženo, vztekalo se, řvalo, bylo naštvané.
 
Nikomu jsem nic neřekla, tenhle boj jsem musela prožít, zvládnout sama.
A je to tak dobře.
Díky báječným lidem a situacím,
které mi následující týden přicházely do cesty,
 pochopilo i ego...
nebo spíše... pustila jsem to...
a přišla na to, že tak je to vlastně tak, jak to má být.
Přišla neskutečná úleva, radost a vnitřní klid.
 
*   *   *   *   *
 
Pátek byl pro mě SPECIÁLNÍM dnem,
ukončujícím jednu životní část.
Byl plný emocí, lidské sounáležitosti, krásných skutků a slov.
Nečekala jsem to, byla jsem mnohdy až zaskočená 
a o to víc si toho cením.
Na vlastní kůži jsem prožila, opět se mi potvrdilo, že to má cenu.
Že jak se člověk chová k druhým,
tak mu to druzí vracejí... 
 
Myslela jsem, že budu silná, na chvíli to zlomilo ale i mě.
Jakmile jsem uviděla kolegyňky, zlaté to duše, jejich smutný, ztrápený, uslzený pohled, 
ohromně moc mě to dojalo a šly mi slzy do očí.
Co bylo řečeno, procítěno, dokonce i nevyřčeno, ale přesto naplno vnímáno, 
víme jen my a tak to má být...
♥ ...Vím, že víš, že vím...
... já jen prostě a jednoduše
DĚKUJI
Během dne přicházely další vlny emocí, lidského setkávání
a hřejivý pocit na srdci rostl a rostl.
 
Děkuji všem za tak překrásné rozloučení!
 
 
A jak jsem vám již psala...
jsem vděčná za lidské "setkání" s vámi a ze ♥ vám přeji,
aby se vám dařilo.
Ať tam, či jinde. Jak v pracovní oblasti, tak především v osobním životě.

Prostě a jednoduše – buďte šťastní! ... já jsem.
Teď už zase naplno.

... a nikdy nezapomeňte - že jste BÁJEČNÍ!!!
 
*  *  *  *  *
 
Nenáhodně jsem večer ještě šla na koncert Michala Davida.
Že by oslava až do noci?! :o)
 
Koncert byl báječný.
Na konci samozřejmě pár písniček přidávali. 
A ta poslední písnička byla poselstvím, darem pro mě...
 
"Pár přátel stačí mít..."
 
Pár přátel stačí mít
Co uměj za to vzít
A nepřestanou hrát
když nemáš chuť se smát
Jen napři se a vstaň
A rvát se nepřestaň
Vždyť někdy stačí říct
Jen dál se snaž
Ty na to máš.

 
V tu chvíli tam se mnou byly Marta, Hanka, Jájá, Petra,
Bob, Jarda, Dana, Petr, Milan, Petr, Eva, Editka, Helga, Eva, Roman, Marek, Láďa, 
Petra, Jitka, Jirka, Katka, Pavla...
Ten den mi, s přenádherným pocitem v srdci, podruhé tekly po tvářích slzy.
 
Slzy štěstí, slzy vděčnosti,
že mám kolem sebe tak úžasné lidi.
 
Byla to symbolicky překrásná tečka...
DĚKUJI
 
 
Vám s láskou Katka
 

6 komentářů:

  1. Katko, přeji ti, aby ZMĚNA prozářila další tvůj život a ty jsi byla šťastná. Moc hezky jsi to napsala.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, děkuji.
      Přesně takový je můj záměr ♥
      Katka

      Vymazat
  2. Katko, nádherně napsané ...... přeju do dalšího života štěstí a pohodu .... ráda sem na blog chodím .... díky.
    Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jarko, díky tobě.
      Katka ♥

      Vymazat
    2. Milá Katko,změna je život a co Tě nezabije,to Tě posílí,chce to jen čas a uvidíš jak budeš odměněna něčím novým,určitě radostným,Ty na to máš!!!Dája

      Vymazat
    3. Dájo, děkuji za povzbudivá slova :o)
      Katka ♥

      Vymazat